ODS prohrála volby,dobře ji tak.

ODS prohrála volby, dobře jí tak. Neuměla vysvětlit ani to málo smysluplného, co vymyslela. Kabaretní vystoupení Dua Naked Head na to zjevně nestačila. Naštěstí na kariéru myšlenkově sterilních a manažersky neškodných volebních vůdců ODS k personální obměně nedošlo.  

A možná i k naší, lepší stejně nemají. O pocitu vlastní zodpovědnosti nelze ani hovořit. Postačí poučení z krizového vývoje.

ČSSD vyhrála volby. Dobře jí tak. Předvedla kabinetní ukázku toho, o co politikům u nás jde. Nikoliv o blaho občana, ale o moc a tím zajištění svých spolustraníků, kamarádů a příbuzných, alespoň do voleb příštích.

Jediným tématem byla glorifikace třicetikorunového poplatku. Až jsem si pohrál s představou, že jiných problémů už u nás není. Nemyslím, že třicetikoruna investovaná do zdravotnictví je přinejmenším pro produktivního člověka finanční zátěž, hodná víc než kolektivnímu odmítnutí u piva, i když u lékárenské aplikace bych už námitky našel. Marně si lámu hlavu nad tím, proč lidumilům z ČSSD unikla kauza nemocenských dávek.

Pokud budu mít potřebu a nutnost navštívit lékaře, poplatek ve výši jednoho piva získám zpět minimálně tím, že po dobu nemoci na pivo chodit nebudu, ale být 14 dnů doma zadarmo a navíc po 14 dnech nemoci jít poníženě osobně zažádat OSSZ o příspěvek v nemoci, to je už poněkud odrostlejší káva. Ne každý, pane Nečasi, má dobré časy. Mnozí pociťují na vlastní kůži, co to je minimální mzda a ne každý s nadšením přesunuje polovinu dovolené do marodících rezerv. Když pominu to, k čemu dovolená má sloužit.

Budiž, vymyslel jste to třeba i v dobré víře, ale je s podivem, že tak bystrý člověk jako doktor Rath neprohlédl, co je pro zúčastněné větší problém a hlavně finanční zátěž. Jenže v boji o moc nejde ani tak prohlédnout, ale dostat se k ní za každou cenu a s kýmkoliv, čehož je pan doktor kabinetní ukázkou. Od prohlášení, že si nedovede představit pacienta bez finanční spoluúčasti, až pro neohroženého bojovníka za zrušení poplatků. A pak, k moci je třeba získat hlasy a na třicetikorunu uslyší mnohem více voličů než na nemocenské dávky. Každý prostředek a každá strana je dobrá.

Připomínat, že všichni jsme si rovni, ale někteří ještě rovnější, už v našich krajích nemá smysl. Je to historický fakt, tak proč se pozastavovat nad tím, že poslanců se žádné finanční omezení v době nemoci netýká.

Každopádně pokud stojí volební vítězství 30 korun, tak levněji ho už stěží někdo někdy pořídí.