Stalo se tak v Dolní Lipce, v souvislosti 150 let od zprovoznění Moravské pohraniční dráhy z Dolní Lipky přes Hanušovice do Šternberka. Do místa oslav se sjely tři historické kouřící vlaky. Z České Třebové, Pardubic a Olomouce.
VŠECHNY FOTKY JSOU POCHOPITELNĚ MOJE A KLIKACÍ
Ze Svitav jsem odjel běžným vlakem, zvaným Interpanter do
České Třebové. Zde mají parádní dopravní terminál, což je česky přeloženo na vlakové a autobusové nádraží na jednom fleku.
Součástí je také podzemní garáž pro 250 aut. Které i daleko větší město to má?
No prostě paráda, jen Jan Perner se moc nepovedl.
Odtud jeden ze tří historických parní vlaků vyjížděl. Tak nasedat a valíme. Mimochodem, víte jak se soustava kliček na otevření a zajištění dveří ovládá? Čudliky tam nejsou.
Do Ústí jela mašina v obráceném gardu, a protože odjížděla do protisměru,
dostala se po objetí do základní pozice. Přezdívku měla Skaličák, protože se ji obzvlášť líbilo na tratích kolem Skalice nad Svitavou.
Nahoru směr Letohrad je velké stoupání. Česky se tomu říká do kopce, a tak se čudilo.
Zkušený nádražák ví, že v tom případě nemá smysl otvírat okna a koukat ve směru jízdy, pač jsou oči hned plné sazí, a tak jsem operativně proběhl soupravu,
zvanou dřevák.
Kdo nestihl vlak, použil na místo slávy nestylovou alternativní dopravu.
Po dobu jízdy bylo postávání na spojovací plošině zakázáno. Toto nařízení si pamatují především kuřáci.
Hygiena musí bejt, i ve vlaku. Povšimněte si v zrcadle odraz toaletního papíru.
Hned za dveřmi přišlo jeho uplatnění a tento pohled.
No tak dobře, aspoň jeden pohled z okna.
Do Letohradu přivezla soupravu z Pardubic Němka. Tyto lokomotivy byly vyrobeny v Německu pro potřeby války. ČSD jich převzaly 185 a označily řadou 555.
Pak se obě soupravy spojily, do čela se zařadily obě mašiny a
jelo se. Vlak to byl opravdu dlouhý.
Hytlák je po nádražácku výraz pro služební vůz. Ve třebovské soupravě byl vybaven sedadly pro cestující a
v pardubické došel ještě k vyššímu využití.
Od Olomouce přivezla návštěvníky Rosnička, lokomotiva řady 464 102
Na sraz přijel také Sergej, kdo bydlel u tratě, kde se vyskytoval, dobře si pamatuje koncert poskakujících skleniček.
Dále se zúčastnila nezatopená Ušatá, lokomotiva řady 464 202. Proč asi ten název...
Na točně všichni obdivovali Kafemlejnek, chloubu depa v České Třebové. Není to tak úplně dlouho, co se při jízdě vykolejil v úseku trati Okříšky-Jihlava, ale už je opět nakolejen.
Z motorové trakce nechyběl Brejlovec...proč asi ten název...
Čmeláka, podle označení ČME, právě nějaký čundrák přemlouvá k výletu.
Patrně na Transsibiřskou magistrálu.
A nebo do Albánie. Viz Malý fotoprůvodce průvodce Albánií
Prasátko aneb lokomotiva řady T221. Pohon tvoří vzduchem chlazený dvanáctiválec Tatra, známý z nákladních automobilů.
Lokomotiva T 466 určená pro osobní i nákladní vlaky, pojmenovaná Pylštik, podle názvu použitého motoru
a tématicky k tomu také Sentinel, což je nákladní parní auto z Muzea starých strojů a technologií. Viz samostatný fotoblog ZDE
a vlastně i toto vozítko.
I z této mašinky bude krasavice, protože odborníci v místním depu jsou machři k pohledání.
A pak k potěšení a návštěvníků začaly manévry.
Můžou pokecat dvě parní lokomotivy? V tomto případě Rosnička a Ventilovka? Jasněže, vždyť jsou to ženský. Povšimněte si, že strojvedoucí hledí každý na druhou stranu a diskuze se jich netýká.
No taky to vždycky není úplně pravda a otočí se k sobě zády.
Někdy se do rozhovoru zamotá i chlap.
Vlaky po zakolejovaném okolí různě pendlovaly.
právě přijela Němka, v plné své dlouhé kráse.
K železnici patří cestující a zaměstnanci. Ne vždy najdou společnou řeč.
Tématicky naprosto dokonalou náušnici pani průvodčí v podobě návěsti Konec vlaku.
V této uniformě jsem ještě chodil do procesu, tam už na mě čekaly montérky,
pač jsem lezl všude možně ve výškách, po drátech a sloupech.
Z těchto časů používám s oblibou zimní čepici, ideální na studené vyjížďky na kole.
Na tuhle jsem už byl moc mladej
O stravování se starali odborníci.
Všude byla spousta spokojených návštěvníků, kterým přecházely oči
snad jen ukápnutí slzy, že nepřijel Albatros, ale i tak
každý si ze srazu odnesl nějaký zážitek.
související fotoreporáž MIKULÁŠSKÝ PARNÍ EXPRES
