Byla to jedna velká cyklistická paráda, maximálně po okreskách, ale převážně lesem, loukami, úvozy a skalami, kolem řek, rybníků a skalních bytů, se střízlivým občerstvením i kulturním obohacením na závěr. Zároveň je tento blog
dost hodně opožděným druhým dílem jednoho výletu. Na aktuálnosti však příliš neztrácí.
VŠECHNY FOTKY JSOU SAMOZŘEJMĚ MOJE A KLIKACÍ
Základnu jsme měli pod hradem a
každá etapa začala u kvákavého rybníka, do kterého spadlo všechno co mohlo.
Samozřejmě až po lehčí snídani.
Také směrem na jih jsme potkali spoustu chaloupek. Ať už pod lesem
za lesem
pod skalami,
mezi skalami
na skalách
a ve skalách. Zde zcela funkční bejvák.
Vhodným doplňkem ježdění bylo koupání ve vyhlášeném koupališti Harasov. Je v pravdě přírodní.
Když zaostříte dozadu, je tam vidět náznak skalního bytu
když se přiblížíte, z náznaku se stane realita.
Kamenná zastávka ve Lhotce u dalšího obydleného skalního bytu.
No prostě jezdili jsme kolem různých skalních bejváků a
jízda krajinou byla osvěžující.
Cestou k Labi jsme potkali zajímavé stavby. Tahle měla patrně obranný charakter...při tom množství střílen.
a tato je opět vyloženě rekreační.
Zde se naopak maká.
A zde se vysedávalo.
První dotek s Mělníkem, barokní zámek založený roku 1738 Fridrichem Neumannem z Neubergu se jmenuje...Neuberg. Nyní zde sídlí zemědělská škola, ale park je přístupný.
Druhý dotek je do výživného kopce náměstí
třetí dotek je cesta kolem kostela,
k profláknuté vyhlídce, kde můžeme obdivovat soutok Vltavy se svým vlastním plavebním kanálem. To zábradlí je na fotce záměrně, protože kolem něj se spustíme dolů na cyklostezku, která je vidět o trošku víc než malinkatý kousíček Labe po jejím boku.
Podél zmíněného zábradlí a vinice jsme se tedy spustili.
Kostel chtěl valit s námi, ale těsně před upadnutím si to rozmyslel.
Cyklostezka nás dovedla k
potopaměru. Jsou na něm čárky, kam a kdy voda sahala. Bydlet u vody je většinou fajn.
Zde přišel obrat, protože nás rovina už přestávala bavit. Jak je známo, kořením cyklistiky jsou kopce.
Cestou zpět na nás mávala barvami Střední zahradnická škola.
Ke zdymadlu zmíněného kanálu to jinak než po rovině taky nešlo.
Odsud se nabízí další pohled na Mělník.
Tak ještě zámek Hořín. I když je dnes ve špatném stavu a veřejnosti nepřístupný, jako cenný objekt představuje umělecky jednotné architektonické dílo. Z původního vybavení zámku se bohužel nic nedochovalo, přesněji bylo rozkradeno. V současné době je soukromým majetkem.
Málem bych zapomněl na Mladou Boleslav. To jsme si udělali výlet jen tak bez kol naokolo do muzea Škodovky. Před ním stojí dvojsocha koho?...ale to ví přece každý.
Vlajková loď luxusu Škoda Superb 4000 TYP919 s osmiválcovým motorem. Šestiválcová varianta se hojně vyráběla pro vojenské účely.
Elegantní Škoda 860 a když to vezmu z druhé strany,
Moderní typy ale rozhodně eleganci nepostrádají.
Valnou část vozů zde mají v regálech, asi německá akurátnost.Škoda 1011 cabrio, vůz který mě jako kluka uhranul a od té doby se to nezměnilo. Tak a je to.
Teď už jen zbývá výlet dojet po labské cyklostezce a
vydat se cestou částečně podél Labe k domovu.
Po celou výpravu jsme ctili doporučení domorodců, a pravidla ochutnat místní zdroje,
i když některé kombinace nás moc nelákaly.
Potkali jsme za týden mnoho straro i mladousedlíků, ale Kateřinu nikde žádnou.
Ze známých osobností jsme cestou zpět při krátké zastávce v Kolíně potkali jenom tyhle dva nezbedníky.
Předešlá fotoreportáž DO PLZNĚ NEJEN NA PIVO
