To obnáší Technické, Zemědělské a Národní muzeum, Obecní dům a pivnici U Prašivky. Hodí se sdělit, že všude je focení dovolené a bez poplatku, tedy když pominu vstupné a útratu u stolu.
VŠECHNY FOTKY JSOU MOJE A KLIKACÍ
Mohl bych začít mamutěm, ale
v Technickém muzeu, kde probíhá do konce dubna výstava Vavříny s vůní benzinu, co ž je průřez historií meziválečného československého automobilového sportu a jeho úspěchů. Obdivovat lze dvacet čtyři automobilů.
Vzadu nevím, vepředu dvě Aeovky, Nejoblíbenější prvorepublikový lidový sporťák.
Wikov 7/28 Super sport. Zúčastnily se v Brně první Velké ceny v roce 1930. Jeden z vozů dojel na šestém místě.
V posledním ročníku roku 1935 závodilo šest vozů Jawa
V popředí vůz Z 4 ze Zbrojovky Brno. Měl celohliníkovou karoserii. V roce 1934 se zúčastnilo s úspěchem 13 těchto závodních speciálů závodu 1000 mil. Zvítězily ve své kategorii a k tomu jim patřil presidentský pohár za vítězství v družstvech.
Laurin Klement RK/M. Závodil s ním slavný propagátor motorismu hrabě Alexandr Kolowrat.
Bugatti 13. Malý a dynamický vůz okouzli jistou slečnu Alžbětu Pospíšilovou a Vincence Junka. Ta slečna se později proslavila jako Eliška Junková
Meziválečná výroba uměla pokrýt všechny typy vozů, vyjma závodních speciálů. Pro ty se muselo do zahraničí a často vyhrávala značka Bugatti.Např. 37A
Trošku výjimkou byl speciál Wikov 7/28 sport
No a ještě jedna perla. Laurint & Klement FC 1908. Vzniklo celkem 19 ks. Na závodech tento Vůz sklízel mnoho úspěchů. Například zvítězil v závodě Petrohrad-Moskva.
Nejvíc strašidelná fotka z Národního technického muzea. Mercedes Benz 540 K v kterém jezdil státní ministr pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank. Samostatný článek zde
Tak ještě nějakou motorku, třeba trojkolovou pro dva. Walter B. S ním jezdil další propagátor motorismu, farář Jan Švec z Dolan u Klatov
nebo trojkolovou pro tři v provedení elegantní Čezety 500 WTH sidecar.
Tento stroj měl ve své době úzce specielní využití u populárních cyklistických závodů za vodičem
a nebo tento pozoruhodný stroj zvaný dálník. Měl kombinovat pohodlí auta s provozními náklady motorky. No nevím.
V žádném technickém muzeu nemůže chybět lokomotiva. Od těch největších, jako je Hrboun
přes menší
až po nejmenší úzkorozchodné.
Tak ještě dva celkové pohledy
a valíme dál.
Čestnou stráž u schodiště do Národního zemědělského muzea tvořily celkem logicky traktory.
Bylo mi divné, proč zrovna sem míří rodiny s dětmi daleko víc než do Technického. Pochopil jsem záhy. Mezi traktory si mohly děti jezdit s traktory a vůbec celkově měla expozice spoustou interaktivních her.
Některé exponáty byly opravdová monstra.
Kdo ví, jak je na pole vůbec dopravila.
V oddělení brambor jsem zavzpomínal na bramborové brigády, které jsem nenáviděl.
Ale ne zase tolik, abych fandil imperialistickému brouku.
Patrně si už hodně pamatuju, když pamatuju i tento způsob vyvážení močůvky na pole.
Národní muzeum. Fotka je z doby, kdy se stály fronty na prohlídku nově otevřené budovy.
Taky jsem si ji proběhl, ale popravdě řečeno, co se exponátů týče, mám z mala muzeum zafixované jako samý šutr, a tak jsem se za dospěla vrátil, abych byl svědkem drastických scén z pravěku.
tady už je ohryzanej už na kost.
Ale našla se i scéna přívětivá, což mamut s mamutěm rozhodně je.
V obecním domě probíhá do konce února výstava obrazů a plakátů Alfonse Muchy. Unikátní počin nabízí nový pohled na celosvětově nejkomplexnější sbírku českého secesního mistra, jejíž základy položila bývalá tenisová jednička Ivan Lendl.
Plakát Monte Carlo-Paříž vytvořil pro železniční společnost.
Častým zákazníkem Alfonze Muchy byla firma Nestle. V roce 1897 se majitelé rozhodli věnovat anglické královně Viktorii k šedesáti letům od korunovace rozměrný plakát. Jeden z největších, co kdy namaloval. Ve třech kruhových medailonech mistr ztvárnil na profilech hlavy královny alegorii průběhu lidského života.
Propagovat cigarety se tehdy ještě smělo. A ještě k tomu uměleckým vyjádřením.
Například reklamou na cigaretové papírky Los Cigarillos Paris
a rozhodně se nezalekl ani propagaci alkoholu, zvláště likérů.
Pokud někdo postrádá obrazy s českou tématikou,
už nepostrádá.
Samozřejmě výstava nemůže pominout ani Slovanskou epopej. Projekce se skládá ze tří částí jednoho obrazu, které se nakonec v rozích spojí v obraz celkový.
Autoportrét umělce.
Po takovém kulturním nářezu člověku vytráví a vyžízní, a tu se usmálo štěstí. Najít takovou hospodu jako je U prašivky je skoro malý zázrak.
Měla všechno, svoje postavičky
výzdobu a
kančí guláš a pivo jako křen.
A ty ceny, no považte sami. Dokonalá tečka za výletem.
Snad jen doplním. Nefiltrovaný Klášter a masopustní speciál.
Předešlá fotoreportáž MORAVSKÝ KRAS A PRÝGL
