Českomoravský, barevný, motorkářský podzim a na závěr dvoubarevný kravský síly k tomu.

Vrátíte se na stejný místo druhý den a barvy jsou přepsaný do jiných odstínů. To je podzim. A když se k tomu přidá relativně teplý počasí, výlet se přímo nabízí. Ani důverně známý místa nezklamou.

Fotky označený v dolním rohu Klik, se po odkliknutí zobrazí ve vyšším rozlišení.

Courat se Českomoravskou vrchovinou je fajn, ale člověk musí být obezřetnej. I za tím nejmenším horizontem může čekat nebezpečí,

a nejenom bdělá Policie Český republiky,

díky nezměrný péči naší vlády a především boji zelených všech odstínů se do přírody vrací živočichové, o kterých se myslelo, že už dávno vyhynuli.

Ústupové cesty jsou však na Vrchovině kvalitní a rok od roku lepší.

K tomu na podzim barevnější.

Někdy se může zdát, že projíždíte zlatým údolím. Pod strání teče Svratka.

Stromy jsou na focení jedna samostatná nekonečná disciplína, ať už jich je víc

a nebo jen samotář.

Tento svítil na dálku, a díky tomu jsem objevil další lesní zkratku.

Obklíčení Nového Města na Moravě pak proběhlo ze zcela nečekaný strany.

Kostel na náměstí mají celej pokérovanej,

tak jsem ho trošku obešel.

některý témata byla vpravdě křesťanská.

Nově město na Moravě je také Vysočina aréna. Takto vyhlíží, když tu zrovna nejezdí a nestřílí Gábina, Ondra, Katka a další úspěšní biatlonisté.

Dopoledne bylo ještě zataženo...toto je moje nejoblíbenější fotící místo...

....a takhle se tváří v létě,

ale pak podzimní  slunce ukázalo, co ještě umí.

Do kopců patří i odpovídající chaloupky. Tato je už bohužel zbouraná, ale

tato znovu obývaná. Zachránil ji patrně chalupář z Brna,

Tato je neobývaná, ale udržovaná a skrývá ševcovský minimuzeum. Viz fotoreportáž zde.

K chaloupkám patří samozřejmě hrnečky na plotě.

Tento super statek je tak trochu ztracený mezi loukama a lesem.

V této chaloupce se narodili bratří Mrštíkové, takže samozřejmě...Jimramov.

když pozdě svítá a brzo se smráká, stravování je tiky omezení turistického času tak  trošku závodní a někdY může být i dietní. Grilovaná zelenina je hned.

Honem na trasu. Slunce zapadá už brzo.

Minout tento hrad je skoro umění. Netradiční pohled ale může někoho zmást...tak hádejte.

je ukryt v lesích a napovím jen malinko.

Courat se lesem úzkou silnici za dřevěným kamionem neni až takový neštěstí. Teda když moc nesmrdí. Jistota, že proti nic nepojede je stopro a tak šup z kraje do středu silnice. V lesních úsecích jsou okraje přecejen poněkud vymlácený.

Už už se zdálo, že nic extra se dít nebude,  ale  v tom najednou, při výjezdu z lesa...takový stádo jsem ještě neviděl, a to se mně všechny do objektivu ani nevešly...krávy jedny. Bohužel blíž to nešlo, dělilo nás pole a dědina. Snaha byla, ale po pár metrech jsem zapadl a vypadal jako motorkář, co právě zvoral pole.

Samozřejmě odběhnutí jsou nutný,

ale pak už honem na sinici a upalovat zpět. Přecejenom, podzim je chladný,

a tak je třeba se po výletě zahřát...a taky se dost prášilo.

Předešlá fotoreportáž Korsika, Sarténe, město vendety.