Základní argument a výmluva na všechno: Máme přece demokracii. Není náhodou svoboda základní slabinou demokracie?
Když jsme v roce 1989 porazili komunismus a v jednání nové vlády bylo, zda zakázat či nezakázat Komunistickou stranu, stanoviskem Václava Havla bylo, že zakázat jakoukoliv politickou stranu by bylo nedemokratické a znamenalo by to zpronevěřit se jejímu principu od samého začátku.
Dnes mi to připomněli ti, kteří nevěděli co mi mají přesně odpovědět, když jsem se jich ptala, proč nešli volit. Chápete to? Dvě třetiny národa seděly doma. Dvě třetiny národa si myslí, že se věci budou dít k lepšímu prostě samy od sebe. Dvě třetiny Českého národa se chovají jako stádo ovcí, které v závěru budou umět pouze kritizovat.
Je tedy otázkou, jestli v demokratické společnosti máme vůbec nějaké povinnosti. Asi ne-e. Co myslíte? Vše je přece na demokratickém, svobodném rozhodnutí jedince. „Joooo, demokracieeeeee,“ slyším fandovsky řvát všechna nefachčenka a příživníky, ignoranty a ti, kteří si myslí, že stát je povinen,občan však nikoliv.
„Hele, žijeme přece v demokratický společnosti, ne? Tak se uklidni, k volbám můžeš jít a nemusíš.“
„A ty seš spokojenej, jak věci u nás vypadají?“
„Seš uplně blbá? Jistě že mě to sere. A koho taky ne. Zloději zlodějský. Děláme na ně a oni to všechno rozfofrujou za úplatky a kamarádský dary.“
„Proč teda nevolíš někoho jinýho?“
„Protože, vole, není koho.“
„Aha.“
Je to takovej vtípek, kterej si pamatuju z dětství. Ze školky. Nebo z první třídy. „Smaž tu tabuli, než přijde učitel, máš přece službu.“ Nejvíc cool odpověď byla: „ Hele, žijeme v demokratický zemi, já nemusím vůbec nic.“ Dostala se mezi nejvíc frikulínský dětský hlášky docela brzo. A dívám se, že tam zůstala do dnes.
Je vidět, že naše demokracie je ještě hodně mladá. Řekla bych, že je tak v pubertě. Těžký, hodně těžký pubertě. Setkala jsem se s několika mnohem staršíma demokraciema a musím říct, že některý věci jsou tam fakt jiný. Třeba, že ta tabule bude smazaná, když máš službu, protože příští týden bude pro všechny mazat tabuli Anička a pak Petr, takže to v dalších týdnech dostanu zadarmo. Teď to udělám já, protože mám službu, a udělám to dobře, protože je to můj job. Nikoho by nenapadlo, že to bude nakonec dělat pan učitel.
V dospělých demokracíích nechce nikdo nic zadarmo, protože ví, že to zadarmo nikdo neudělá. Jen to naše malé děcko furt tahá z rodičů prachy na blbiny a nechce ani slyšet o letní brigádě.
Vždycky, když vám někdo nabízí něco zadarmo, je tam vždycky nějakej háček, kterej vás nakonec přijde pěkně draho. Pozdě bycha honiti. Česká Pravice a Levice se tahá o voliče tím starým levným trikem, že jim slibuje věci zadarmo. Ať už je to guláš na náměstí, nebo příplatky na dopravu a děti a psy a prarodiče….
Těším se, až dospějeme. Dospělý jedinec ví, že za čokoládou se neleze do cizího auta, reklamní lízátka jsou levná a nezdravá, a že hlavně: Bez práce nejsou koláče.
Základní výsadou demokracie je svoboda. Ale je to svoboda jednat. Nikoliv svoboda k nečinnosti s horentní odměnou.
