Jsou věci, nad kterými mi rozum zůstává stát. Hrozně by mě zajímalo, jestli toto je u nás v Česku normální. Tak schválně.
Ve Žďáru nad Sázavou existuje taková zajímavá konstelace veřejných míst. Chápu, že každé město má svou temnou čtvrť, kde najdou svůj životní prostor nejrůznější živly, ale ještě nikdy jsem nezažila, aby byl takovým živlům vyhrazen prostor přímo na hlavním náměstí města. Ve Žďáru nad Sázavou je totiž dům s červenými lucernami hned několik metrů od staré radnice! Stará radnice, podobně jako v jiných městech, je ve Žďáru prestižní místo, kde pravidelně probíhají výstavy, veřejné slavnosti, jako je vítání občánků či svatby. Nevycházím z údivu, co všechno může vedle sebe koexistovat. Řečeno s lehkou nadsázkou: nevěsty a nevěstky se téměř prolínají! A nevypadá to, že je tato existence nějak mírumilovná. Desítky stížností už putovaly k rukám žďárských úřadů.
Pod takovým náporem stížností, by se dalo očekávat, že se projeví nějaká snaha věci urovnat. Řekněme přivést do pořádku. Otázkou je, jestli ještě dovedeme rozlišit, co vlastně v pořádku je a co není.
Vypadá to, že už žádné hranice neexistují. Povolit nevěstinec těsně vedle budovy veřejné správy (!!!). Docela by mě zajímalo, kdo to schválil. Nebo co to je za představitele místní správy a státu, kterým se to přijatelné zdá. Nedá se v žádném případě usuzovat, že by měli radní ve Žďáru nad Sázavou přehnaný smysl pro respekt a čest. A v neposlední řadě také ohled k občanům, kteří okolo chodí se svými dětmi do školy či do nedaleké knihovny. Znám hned několik maminek, které kvůli tomu jdou raději jinou cestou.
To všechno můžeme považovat za otázku kultury (ta se může lišit, že?) a taky hroší kůže. Ale když už jsme u té hroší kůže, fascinuje mě asi nejvíc ten chlapík, který sexuální stanici pronajímá svůj dům. Když pomineme úplně všechno doposud zmíněné, nejvíc mě štve to, že to není ani ruský mafián, ani německé pasácké prase, které by se ve svém výnosném podniku potutelně vysmívalo Čechům, že mu to tady vůbec projde. Tím šikovným podnikatelem je český úředník státní správy Robert Kudělka. Působí na brněnském magistrátu! Odbor zahraničních vztahů (jak příznačné!).
Člověk, mající budit důvěru, mající povinnosti vůči lidem už z titulu funkce! Vypadá to, že dnes jsou s funkcemi spojené jen peníze a společenská prestiž, nikoliv taky čest a povinnost. Víte, že existuje dokument nazvaný Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy? Ten sestavilo ministerstvo vnitra České republiky v dobré víře, že tím sníží korupci a povede úředníky k chování, které by dále neoslabovalo důvěru občanů ve státní instituce. Má to ovšem jeden zásadní háček. Je to soubor doporučení. Ano. Takže efekt bude pravděpodobně blízký nule. Ač je to docela moudře sestavený soubor regulí, v zemi, kde je morálka jedince na tak slabé úrovni, si s doporučeními ve vykřičeném domě pravděpodobně nanejvýš vyzdobí toalety. U nás by kodex musel vyjít jako zákon, aby to vzbudilo trochu pozornosti. Obzvláště zajímavý je jedenáctý odstavec, který (zkráceně) doporučuje toto:
Úředník a zaměstnanec veřejné správy se v soukromém životě vyhýbá takovým činnostem, chování a jednání, která by mohla snížit důvěru ve veřejnou správu v očích veřejnosti nebo dokonce zavdat příčinu k ovlivňování úředníka a zaměstnance veřejné správy. Jedná tak, aby jeho chování přispívalo k dobré pověsti úřadu veřejné správy.
Robert Kudělka zaujal dojímavý přístup neinformovaného a snad i zneužitého pronajímatele, jenž o ničem oficiálně nic neví, tudíž nemůže nic řešit (viz článek v Brněnském deníku z 26. 8. 2013), načež mění taktiku a do médií se tváří, jako by to nebyla jeho věc, protože ten dům pouze vlastní a není provozovatelem podniku. (No, to tak ještě!) Nakonec mu asi strach o kariéru nedal a celou nemovitost nechal přepsat na někoho jiného. Vypadá to na blízkého příbuzného. Ale nevěstinec zůstal dál nevěstincem. Pravděpodobně mu pakt s provozovatelem Leošem Filippim dost vynáší.
Nechte prosím správu českých měst v rukou úctyhodných mužů a žen, kterým můžeme věřit, a přijímejte do státní správy úředníky s čistým morálním rejstříkem! Mám čerstvou zkušenost z Anglie, kde je potřeba předložit zaměstnavateli výpis z trestního rejstříku na kdejaký job, nemluvě o práci pro vládu – na jakékoliv úrovni – kde je čisté jméno pořád ještě pro takové pozice zcela zásadní! A tradice a vážnost spojená s veřejnými královskými úřady je natolik silná, že dostat se tam do podobné situace jako pan Kudělka, donutila by ho, že by si musel vybrat mezi dobře placeným pochybným vedlejšákem a čestným místem v královské správě. Ale veřejnost by ho s největší pravděpodobností svým tlakem stejně přinutila k rezignaci.
U nás se žije takovým lidem mnohem líp. Všechno se odpouští a zapomíná. Časem. Stačí vydržet dostatečně dlouho. Jenže bylo by chybou a leností nechat takové věci projít. A když si nebudete stěžovat, nikdy se nic nezlepší. Nikdy.
Často kritizujeme nejvyšší vládní představitele, protože jsou nám přes média více na očích. Ale ani níže ve struktuře to není lepší, jak je vidět. Vy, kteří pomáháte fungovat české vládě na úřadech a veřejných funkcích, nezavdávejte příčinu k tomu, aby se úroveň důvěry ve stát v Čechách ještě snížila!
Pan Kudělka je navíc koordinátorem mezinárodního projektu Cities for children (Města dětem), což je okolnost, která mi v kombinaci s podporováním existence bordelu na veřejném místě v centru Žďáru nad Sázavou přijde vyloženě bizarní.
Tak a teď mi řekněte, jestli je tohle normální.
