Na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď, neboť i přes poměrně malou rozlohu ČR jsou rozdíly mezi jednotlivými regiony jsou poměrně značné. Také záleží na tom, zda je budeme srovnávat s regiony západní Evropy či regiony Bulharska či Rumunska. Také je zde nutno zmínit, že regiony budou myšleny regiony NUTS II, kterých je v ČR celkem 8 (3 z nich jsou shodné s kraji, ostatní vznikly spojením 2 či 3 krajů dohromady). Jen pro úplnost dodám, že většina údajů je za rok 2008.
Zcela specifické a výjimečné postavení má Praha. Ta jako jediný region ČR přesahuje evropský průměr HDP na hlavu a s takřka 172 % průměru EU a je nejen jasně nejbohatším regionem nových členských zemí EU, ale i 4. nejbohatším regionem celé EU! Rovněž mírou nezaměstnanosti 1,9 % (za rok 2008) patří Praha mezi ty nej v Evropě a v rámci EU jí patří dokonce 2. místo. Dle statistických údajů patří Praze spolu s několika dalšími regiony i primát v rámci podílu vysokoškolských studentů na celkovém počtu obyvatel ve věku 20-24 let, kdy dle statistik studují v Praze všichni obyvatelé spadající do této kategorie vysokou školu. Praha patří mezi evropskou špičku v ukazatelích z oblasti vědy a výzkumu jako je např. zaměstnanost v hi-tech oborech. Totéž lze říci i o ukazatelích z oblasti dostupnosti zdravotní péče, kdy opět patří Praha k evropské špičce.
Ostatní regiony na tom již nejsou až tak růžově. Úrovní HDP na hlavu dosahují max. 75, 2 % průměru EU (Střední Čechy, jež těží z blízkosti Prahy), naopak nejhůře je na tom v tomto ukazateli Severozápad (je tvořen Karlovarským a Ústeckým krajem) s 61,7 % průměru EU. Při srovnání s ostatními členskými státy, zejména novými členy EU (členové EU přistoupivší v roce 2004 a 2007) jsou tyto rozdíly poměrně malé.
Míra nezaměstnanosti se v ostatních regionech mimo Prahy pohybuje od 3, 1 % (Střední Čechy) po 7,4 % (Moravskoslezsko). Rovněž v této statistice si vedou české regiony ve srovnání s mnohými regiony nových členských zemí EU více než dobře. Výrazné rozdíly nalezneme v ukazateli týkajícím se podílu vysokoškolských studentů, který v regionu Střední Čechy dosahuje pouhých 5,2 %, naopak v regionu Jihovýchod činí 67 %. Tyto rozdíly jsou způsobeny metodikou tohoto statistického údaje, neboť zahrnuje pouze studenty vysokých škol v daných regionech a rozmístění vysokých škol je v rámci ČR dlouhodobě značně nevyvážené.
Poměrně malé rozdíly nalezneme naopak v počtu lékařů na 100 000 obyvatel, který mimo Prahy kolísá od zhruba 257 po 354 a v tomto ukazateli dosahují všechny regiony ČR zhruba evropského průměru. I v dalších ukazatelích nejsou rozdíly mezi jednotlivými regiony mimo Prahu až tak výrazné a vesměs řadí české regiony do evropského průměru a mezi lepší regiony nových členských zemí EU.
Závěrem lze konstatovat, že ČR patří mezi země s nejvyšším rozdílem mezi centrálním regionem a ostatními regiony v rámci EU (rozdíl více jak 100 %, větší je tento rozdíl pouze v Lucembursku). Toto lze hodnotit negativně, bohužel řešení tohoto problému je velmi složité a dlouhodobé, ne-li nemožné. Svou vinu má na tomto rozdílu jednak skutečnost, že většina nadnárodních firem si zvolila za své sídlo v ČR Prahu, což je zapříčiněno mnoha faktory (fenomén hlavního města, jasně nejdůležitější mezinárodní letiště v ČR). Jednou z cest k nápravě tohoto faktu může být postupující výstavba kvalitních rychlostních komunikací zajišťující rychlý přístup i do ostatních regionů ČR či různá další zvýhodnění ostatních regionů na úkor Prahy (rozdělení daňových příjmů atd.). Naopak kladně lze hodnotit relativně nízké rozdíly mezi ostatními regiony ČR, které jsou jedny z nejnižších v rámci celé EU.
