Četl jsem, že úřady na celé Zeměkouli denně vydají asi 100 milionů všelijakých lejster, že se něco zakazuje. Pokud by lidstvo dbalo všech vydaných zákazů, dávno už by zmagořilo a bezcílně bloumajíc Zeměkoulí bídně by vyhynulo.
Naštěstí jej dobrotivý stvořitel prozíravě vybavil zapomnětlivostí, takže ze zmíněných 100.000.000 zákazů denně jich lidstvo 99.000.000 ihned zapomene, 999.990 s rozkoší poruší a zbylých deset vezme na milost, přičemž 9 z nich do zítřka zapomene. Čili účinnost zákazů celosvětově činí 0,000000001, což není mnoho. Navíc si lidstvo pro praktický život zapamatuje pouze ty nejpraštěnější zákazy, jako třeba že „vo šutry si nabít držku zakazuje se“, jak dí klasická vodácká odrhovačka.
Ale co je horší: dobrotivý stvořitel nepočítal s tím, že rychlost vydávání zákazů poroste kubickou řadou (tedy včera 3 zákazy, dnes 9, zítra 27, pozítří 81 zákazů atd.) a lidstvo, jehož kapacita zapomínání není nekonečná, to nebude schopno zvládnout. Zkrátka a dobře, jednoho dne i ty nezapomenuté zákazy lidstvu přerostou přes hlavu. Jako celek pak lidstvo navzdory zákazu zmagoření neodvratně zmagoří a vezme to s ním rychlý konec.
Bude mu zakázán jakýkoli další vývoj, takže postupně odhodí ajfouny, na spálených učebnicích genderové teorie si opeče poslední buřty nakradené v opuštěném kauflandu a přesídlí do jeskyní. Až ho odtud vypudí hlad a daně z nemovitosti, tak dle evoluční teorie přirozeného výběru vyhynou nejprve příliš vypasení jednotlivci, neboť nedokáží před zákazy nespoutanou zvěří zdrhnout na stromy. Ti hubenější, co se na stromy vyškrábou a rozpomenou se na nich vřeštět, nebudou mít radovánky o moc delší. Budou dobiti smrští zákazů, jako třeba
* je zakázáno dotýkat se větví i na hlavu spadlých,
* pohyb po stromech bez schválené bezpečnostní přilby se zakazuje
* na celém stromě je zakázáno kouření
* zakazuje se hasit požár stromu močením
* je zakázáno pižlat pod sebou větev pilkou bez návodu k používání v příslušném jazyce
* .........
Jelikož přirozenou cestou budou ubývat i vymýšleči zákazů, kdesi v daleké budoucnosti nastane den, kdy bude vydán úplně poslední zákaz. Ten bude naprosto logicky znít:
VYMŘÍT JE ZAKÁZÁNO!
A zde nebohé lidstvo dojede na to, jak v celé své historii na zákazy házelo bobka. Nedodrží ani tento poslední zákaz a – vymře.
Pravda, takhle v neděli po ránu to zrovna optimistická vyhlídka není. Utěšit nás může toliko fakt, že ten poslední zákaz nevyjde ani příští týden, ani v příštím volební období, ba ani naši vnukové se ho s největší pravděpodobností ještě nemusejí obávat. Tak rychle to zase s lidstvem snad s kopce nejde.
Nicméně, aby se ta naše neděle měla k světu, navrhuji následující nařízení:
Nezapomeňte to, prosím.
