poněvadž poslední služební kánohéhu nám ostré šutráky pod ploučnickým jezem v Březinách nastrouhaly na korbáčiky, a všechny ostatní dopravní prostředky nám šílenci zakážou.
Tolik jsme se snažili, abychom se stali praporečníky pokroku, abychom kolísajícím masám byli majákem radostných zítřků!
I my, mladí praporečníci krátce před důchodem, směle zaujímáme přední linie v nesmiřitelném boji se zabedněnými zpátečníky a proto jsme s dalekým předstihem zavedli pokrokový způsob služebního cestování, totiž plavidly poháněnými energií z obnovitelných zdrojů.
Jen považte: auta a autobusy na naftu či benzín nebudou, poněvadž je zakážou. Elektroaut bude v republice jen pár stovek a budou je mít jen úřady a některé neziskové organizace - což my nejsme. Vlaky jezdit nebudou, protože motorové lokomotivy zakážou, elektrickým omezí příkon na 1200 W a parním nařídí černou barvu páry. Letadla v muzeích a hangárech sešrotují, aby v občanech nevzbuzovala nepovolené myšlenky.
Mezi námi praporečníky: ono ale zavést služební plavidla, to není jako že hop na krávu a tele je tu.
Jelikož plavidla na solární pohon omezovala služební cesty pouze na slunečné dny, zvolili jsme plavidla poháněná větrem nebo lidskou silou. Byť i to mělo své mouchy. Na služební cestu vyslaní pracovníci například museli počítat s tím, že po proudu se sice povezou, ale proti proudu budou muset vynaložit mnoho sil (jeden kolísající bývalý kolega používal nepřijatelný termín "makat jak barevný"). Výhodnější se jevily služební cesty po rybnících a přehradách, ale pohříchu naši obchodní partneři na jejich březích neměli žádné kanceláře a výrobní provozy.
Human resources manager a mzdová účetní na služební cestě do Žampachu, kde se koncem dubna konal seminář „Jak informovat zaměstnance o změnách v environmentální problematice zdanění příjmů ze závislé činnosti, aniž by došlo k totální demolici nemovitostí zaměstnavatele.“
A těch školení, co jsme jako referentští háčci a zadáci služebních plavidel absolvovali! Koho by kdy napadlo, že na stará kolena vybojuje úřední lejstro, že byl poučen o šlajsnách, jak odtahovat, jak cestovní příkaz strkat do hoboku a že jsou zakázáni služební eskymáci obzvláště, je-li ředitel porculánem.
Lodní park veslic, pramic, kajaků, kánoí, kéň, kánohéhí a šlapacích katamaránů byl referentem služebních plavidel pečlivě udržován a vyhovoval jak kriticky nízkému stavu na Ploučnici, tak slapové tsunami na Mácháči.
Jenže časem šílenci začali kafrat i do služebních plavidel. Že prý například i jednomístná kéňa musí být vybavena uzavřenou vakuovou toaletou s aktivním RFID členem pro přenos informace o velikosti a složení fekální stopy, nebo že dvoumístný služební kajak musí mít zabudovaného asistenta pro kontrolu únavy během předepsaného držení pádla.
Po jizerském voleji se plaví zmocněnec pro ochranu osobních údajů, jenž si nepřeje být jmenován a odtmítl uvést účel a cíl této jeho služební cesty. S uveřejněním snímku souhlasil pod podmínkou, že na něm bude začerněn.
Postupně jsme plavidla nevyhovující nově zaváděným nařízením z našeho služebního parku vyřadili. Ovšem nová plavidla splňující nařízení byla tak drahá, že byla neprodejná a nikdo je nechtěl vyrábět. Až nám zbyla na vyjímku poslední kánohéha, a ta ztroskotala na šutrech v Březinách, když s ní referent služebních plavidel plul na kontrolu do STP v Děčíně.
Ale my se tak snadno nevzdáme! Od pondělka budeme na služební cesty chodit pěšky!
Přijali jsme referenta pro služební obuv a jeho prvním úkolem bude sehnat ve velikosti 49 nějaké dobré botky, poněvadž u nás v prodejně pracovního oblečení a obuvi mají jen zateplené gumáky s podrážkou proti statickému náboji a v těch - mějte mě rádi - na pracovní setkání s našimi obchodními partnery do Wiesbadenu nepůjdu. Vždyť už v Zahrádkách u České Lípy bych mohl pobírat peníze za reklamu od výrobců mastí na kuří oka.
O teroru ve Wiesbadenu, jak bych holínky zul, raději nemluvě.
Ano, počátky světlých zítřků nikdy nebývají snadné. Avšak nezoufejme; pro každou volovinu se vždy aspoň jeden šílený praporečník najde.
Fšecky dva obrázky jsou moje.
