Jakého zákona služebního nám jest třeba?

Obecenstvu vezdejšímu panskými hodnostáři odrůd všelijakých, jichž plémě nezřízeně bují, bez ustání podsouváno jest, že vlast naše milovaná, jakéhosi „zákona služebního“ nemajíc, k údělu trudnému, ano, i k opovržení nejstrašlivějšímu od držav cizáckých na pospas vydána prý bude, pakliže ouřednictvo naše, povinností svých neznajíc, nad ouřadem jemu svěřeným ku prospěchu a povznesení domoviny naší řádně dohlížeti moci nebude.

Bědy tyto pohříchu nejvíce z palácův těch možno uslyšeti, v kterýchž místa veškerá, ba i ony nejposlednější světnice coby ouřadovny velikolepě zařízeny jsou, v nichž mužové znamenitě odměňováni, avšak vlasti naší k rozkvětu všemu a blahu vezdejšímu nikdy ničím nijak nápomocni nebyvše, nyní ničeho nečiní, nežli vynalézajíce zákon svrchu vyjevený celé týdny, měsíce, ano i léta navzájem pospolu ve při jsou.

Tu já, prostý vlastenec, s ouřednictvem všelikým zběhlost znamenitou P.T. obecenstva v ouvahu béře, osměluji se, vší zdvořilostí oplývaje, sedmero návrhův k onému „zákonu služebnímu“ se ubírajících přinésti:

1. Ouřednictvo výhradně k tomu zřízeno bylo jest, by s pilností nejvyšší posluhovalo obecenstvu všemu, najmě pak takovému, jemuž berně v účelu vydržování úřednictva odnímána jest.

2. Ouřednictvo, jež obecenstvu by vůbec neposloužilo, či posluhovalo s pílí nevalnou, aneb nakonec komukoli druhému sloužilo, budiž neprodleně z ouřadu vyhnáno.

3. Ouřadovny, jež po vyhnání ouřednictva prázdné byly pozůstaly, budiž s pečlivostí příkladnou zbourány, aby nikoho ke skotáctví jakož i vynalézání zhovadilostí ouředních sváděti nemohly.

4. Arciť jest nepřípustno v ouřadovnách vůbec vynalézati a zaváděti cokoli, čehož obecenstvo si nežádalo.

5. Přiznávati ouřednictvu prebendy jakékoli, krom almužny přiměřené, jest zapovězeno.

6. Předpojímáno buďtež, že ouřednictvo vlastnímu rozumu zdravému se těší, pročež nižádné druhé pokyny jemu udíleti potřebno jest.

7. K pořádku, o němž svrchu řeč stojí, budiž všichni páni řiditelé všech ouřadoven co nejpřísněji nabádáni.

Přesvědčen jsa o velikolepé prospěšnosti činění svého, směle tímto veleslavný sbor P.T. poslanectva našeho k pečlivému uvážení návrhův těchto žádati se osměluji, antož toliko se „zákonem služebním“ takto poskládaným náramného prospěchu vlasti naší nejmilejší možno se nadíti.

Autor: Zdeněk Šindlauer | sobota 16.8.2014 7:04 | karma článku: 19,93 | přečteno: 490x