Jenže jsme mě neposlechli. A vidíme? Teď se v tom rochníme a nakonec v zoufalství zvolíme někoho, koho jsme vlastně vůbec volit nechtěli. Přitom Česká republika mohla mít jako první stát na světě opeřeného prezidenta.
V rámci objektivity musím poznamenat, že sám opeřený kandidát Ernst von Zwerimex ke své potenciální kandidatuře už před lety nezaujímal jednoznačné stanovisko, neboť na jasně položenou otázku „Arnouši, chceš být prezidentem?“ reagoval protiotázkou „Seš blbej, jó?“
Skutečným problémem je fakt, že pro Arnoušovu kandidaturu jsme posbírali nikoli padesát tisíc, ale jen čtyři podpisy. Navíc nesportovní suchar na úřadu odmítl bobek rozmáznutý o podpisový arch uznat za právoplatný podpis a nezabral ani argument, že je to podpis Arnoušova krajana Ferdy a ten se jinak podepsat neumí.
Pro všechny případy byl ale Arnouš znamenitě vycvičen, aby se choval mravně, nemluvil jako dlaždič, nenavážel se do protikandidátů, nekadil na voliče, nežebral u státních návštěv o kousek žvance a na hradě se obklopil jen slušnými a důvěryhodnými ptáky.
Ernst von Zwerimex zkoumá, zda káva, servírovaná ostatním během generální zkoušky setkání kandidátů na funkci prezidenta České republiky, není náhodou lepší, než jeho vitaminizované proso.
No nic, příště budeme chytřejší, přátelé. Toliko si nejsem jistý, zda při další volbě prezidenta, tedy v roce 2023, bude Arnouš takové služby vlasti ještě schopen. To už mu totiž bude 11 let, což je na tak malého ptáka věk takřka metuzalémský. Ačkoli - ti dva současní kandidáti už taky nejsou žádnými ambiciózními svazáky ...
Ach jo; kde už jsme mohli být, kdybychom dali na moje doporučení!
