Co vznikne, když shňácáte všechnu modelínu dohromady?

Jasně, že vím - ale to tady nemohu tak lidově napsat. I každému poněkud pozornějšímu absolventu mateřské školy je výsledek znám předem. Avšak šílenec, jehož mantrou je hňácat všechny lidi dohromady, tohle nikdy nepochopí.

Ono není nad to, využívat na jakémkoli stupni vzdělávání praktické učební pomůcky – to člověku ve vědění nesmírně pomůže. Tak třeba já jsem od sedmé třídy vzdělán poznatkem, že rozpižláním a slepením vycpaniny křečka s modelem kravského žaludku nevznikne v přírodopisném kabinetu kráva s křeččí hlavou, nýbrž ve vysvědčení dvojka z chování.

Leč zpátky k modelíně. To by panečku byla znamenitá učební pomůcka! I ti nejhloubavější hňácalové by nejdéle po deseti semestrech náročného studia seznali, že shňácáním původně samostatných různorobarevních modelín rozhodně nevznikne multikultimodelína, v níž se ve vzájemné symbióze obohacují všechny původní barvy, nýbrž nevábná shňácanina, v níž se barvy navzájem přehňácávají. Tuto zrůdu  nelze vylepšit nebo napravit tím, že k ní přihňácneme další kousek nějaké jednobarevné modelíny. Vždycky vznikne shňácanina ještě horší, než shňácanina, jež měla být přihňácaninou vylepšena. Z jakkoli v dobré víře vylepšované přehňácaniny navíc už nijak nepůjde zpátky odhňácnout třeba modrou modelínu, aby byla zase tak krásně modrá, jako před započetím hňácání.

Zkrátka, i hňácat se musí s rozvahou a musí se to umět. Bohužel, právě ti hňácalové, kteří se hňácají do života normálním lidem, modelínu nikdy nehňácali, tudíž hňácat neumějí, a výsledek jejich hňácání slušnými výrazy popsat skutečně nemožno.

V té souvislosti mě napadá bohulibá myšlenka: nemohla by namísto všelijakých těch šílených pokusů na lidech být dotována modelína? Nespočetní hňácalové v nespočetných hňácárnách by místo lidí hňácali modelínu. Nikomu by to neuškodilo, byla by u toho tu a tam i sranda, a výrobci modelíny by vzkvétali.

No a já si jdu uhňácat alespoň ranní kafe. Zdůrazňuji - dobré kafe. A to rozhodně nevznikne, jestliže shňácám dohromady všechna kafe, co v kuchyni najdu.

Autor: Zdeněk Šindlauer | neděle 17.4.2016 7:35 | karma článku: 32,67 | přečteno: 946x