Věřitel nehlasuje o výši plnění oddlužení. Hlasuje pouze pro nebo proti způsobu oddlužení. Co by se však stalo, kdyby věřitelé hlasovali proti návrhu a soud oddlužení neschválil a poslal mě do konkursu?
Zpeněžením mého skromného majetku by si museli věřitelé rozdělit jenom něco kolem 2% pohledávek. Z toho by ještě něco ukrojil konkursní správce. Závazky by sice nezanikly, ale věřitelé by přišly o magickou „druhou třetinu zbytku mzdy“. Přednostní pohledávky lze provádět jen při oddlužení plněním splátkového kalendáře. Proto také návrh podává dlužník. Dovolí tím provádět přednostní srážky. V současné době to je částka 2920,-Kč. V době mého podaného návrhu byl můj příjem 13000.-Kč. Po odečtení nezabavitelné částky tj. 11682,-Kč od 1.1.2012 by na nezajištěné věřitele nařízenými exekucemi zůstalo 1318.-Kč Na kýžených alespoň 30% by věřitelé čekali skoro 10 let, na celý dluh ještě déle. Jenomže tak to také není. Naši milí exekutoři nejprve uspokojují svoje náklady na řízení až potom věřitele. Takže by na ně nebylo zhola nic! Chápe po tomto vysvětlení i ten největší skeptik proč věřitelům vyhovuje splatit 30%? Možná se ptáte proč do konkursu nejdu rovnou když je to tak jednoduché? Protože by mi zůstalo ze mzdy jen zmíněných 11682,-Kč. Při oddlužení a nařízených stanovených splátkách mám možnost přivýdělku bez obav z exekuce. Oni věřitelé budou uspokojeni dostatečně, protože jejich pohledávky jsou navýšené různými penalizacemi, smluvními pokutami a úroky. Je celkem pravděpodobné, že splacením 30% budou uspokojeni se ziskem. Přispěvovatelé do diskuze: "Děkuji všem za inspirativní připomínky, za pozitivní i negativní"
