Ať Čína koupí Řecko

Jednoduchý návod na řešení složitého problému. Ať si Čína rovnou koupí Řecko. Jaképak dodatečné (a stejně nedostatečné) dotace eurovalu.

Zajímavá podobnost barvy a dráhy hvězdiček na vlajkách EU a Číny.

Z řeckých ostrovů stanou se "plovoucí" továrny na čínské výrobky. Levné pracovní síly bude v Řecku dost, nesmí se ovšem více věnovat ouzu a cypřišům. Další pracovní síly je jistě možné z Číny importovat, pokud se řecké lidské zdroje neosvědčí - pak mohou tyto být naopak exportovány. Co se týče výživy pracovníků, budou-li problémy (jakože budou) s pěstováním rýže ve středomořském klimatu, ukáže se rychlejším a levnějším výstavba rýžovodu z Číny (bude-li souhlasit Turecko, jako že asi nebude, ale řešení se najde) napájeným vodou ze Tří soutěsek. Čínský česnek bude se pěstovat v Řecku, což potěší mnohé české jedlíky česneku. Lodní kontejnerová přeprava se senzačně zkrátí, většinu zboží bude možno rovněž přepravovat po souši, oběh zboží se zrychlí a konzumenti budou jásat. Bohové na Olympu budou nuceni se trochu smrsknout kolem stolu a uvítat mezi sebou Konfucia a Lao C´. Možná přijde i Buddha.
Nový státní útvar mohl by se jmenovat Greechina (česky Gřečína, proč ne, když měli jsme už i Kočinčínu..?).
Čína se tak může (ne)přímo stát i členem EU a posílit nejen prestiž, ale skutečnou lidskou (jak množstevní tak samozřejmě především kulturní), ekonomickou a vojenskou moc EU na úroveň supervelmoci.

Toto řešení je určitě rychlejší a levnější než výsadky stovek či tisíců bruselských ekekutorů s modrými kufry narvanými žlutými nálepkami, zamyslíme-li se nad náklady jejich vyškolení, výcviku a výsadkových operací. Nemluvě o lepičské dřině na často neobydlených ostrovech a vysoké pravděpodobnosti konfliktu s povinnými - státními zaměstnanci nebo snad všemi Řeky..?