Systém elektronických zdravotních knížek IZIP, si prý začal rychle získávat své příznivce z řad pacientů i lékařů. Moje první zkušenost s ním ale dopadla dost neslavně.
Podomní prodej je v našem městě zakázán městskou vyhláškou. Přesto se občas nějaký dealer osmělí a dovolí si zazvonit na můj zvonek. Je tomu pár dní, kdy jsem byl takto "přepaden" dvojicí mladých lidí. Dokonale vymydlený a dobře napapaný sebevědomý chlapec, doprovázený vzadu nesměle se krčící sympatickou dívkou. Obchodníci s deštěm, napadlo mě, při pohledu do kukátka. Přesto jsem otevřel. Asi mě zmátlo dokonale padnoucí společenské oblečení dvojice.
"Dobrý den, jste pojištěncem VZP?"
"Ano, jsem."
"Měl byste chvíli čas, nabízíme zdarma velmi výhodný produkt, pro pojištěnce."
Začínal jsem tušit, odkud vítr vane.
"Děkuji, o IZIP nemám zájem."
Mladý dealer na vteřinu zaváhal. Zřejmě nečekal, že by "u nás na vsi" mohl mít někdo povědomí o IZIPu.
"A mohl bych se zeptat, proč nemáte zájem?" nedal se odbýt jen tak snadno.
"Zeptat byste se mohl, ale já vám své důvody nechci vysvětlovat, děkuji za nabídku, o IZIP opravdu nemám zájem." Zdálo se mi to poměrně srozumitelné, že by tomu i mladý dynamický dealer mohl rozumět.
S těmito slovy jsem zavřel dveře od bytu, považoval jsem záležitost za uzavřenou. Jenomže znáte panelák. I stěny (a dveře) v něm mají uši.
"To je ale kretén." svěřil se se svým hodnocením MDD (mladý dynamický dealer) opodál postávající krasavě.
Tentokrát jsem na vteřinu zaváhal já. Pokud bych překročil Rubikon a znovu otevřel dveře, bylo by jasné, že svou elektronickou zdravotní knížku, registrovanou v systému IZIP, by vzápětí MDD potřeboval. Jsem poměrně klidný člověk, který měl tu drzost nechtít IZIP. Přesto si myslím, že bych svůj klid mohl obětovat a mladíka odeslat do pracovní neschopnosti.
Abyste mi rozuměli. Proti myšlence IZIPu jako takové, nemám ani to nejmenší. Jen se mi opravdu příčí způsoby podomních prodejců. Nechci se o tak závažné věci rozhodovat na chodbě mezi dveřmi. Navíc, aniž bych snad podceňoval dotyčného mladíka, zřejmě bych ho svými především technickými dotazy dostal do úzkých.
Celý IZIP má totiž nezanedbatelnou technologickou stránku věci. Jak by mi mohl odpovědět na dotazy typu: "Jakým komunikačním protokolem budou má zdravotnická data internetem přenášena, případně kolikati bitovým šifrováním budou zabezpečena?", když se na oficiálním webu IZIPu dočtete jenom to, že data jsou "zabezpečena těmi nejmodernějšími metodami".
Na stejných stránkách se lze dočíst, že ani papírová kartotéka není spolehlivě ochráněna proti zneužití citlivých osobních údajů. To jistě není, jen má oproti jakékoliv elektronické podobě dat "drobnou" výhodu. Nikdo se na ni nemůže jen tak neoprávněně připojit, protože prostě není on-line.
Myšlenku IZIPu bych přesto obhajoval. Není špatná. Jen ta realizace pokulhává. Kromě již zmíněných bezpečnostních rizik, je celý systém podmíněný také tím, že lékaři mají automaticky všichni přístup k internetu ve svých ordinacích a jsou registrováni v IZIPu. Možná se k tomuto ideálu jednou přiblížíme. To se vyloučit opravdu nedá.
Mám zatím hodně důvodů nedůvěřovat IZIPu. Pokud se z oficiálního webu dozvím kromě obecných frází i něco víc o technologickém pozadí projektu a pokud mě přestanou obtěžovat nadrzlí fracci převlečení za dealery, začnu být možná jeho nadšeným uživatelem. Zatím ale ne. Zatím jsem jen kretén, který si dovolil odmítnout "skvělý" IZIP.
