Týden ve fotbale

O nejhorším týmu světa, nestárnoucím Bělorusovi a tenké hranici mezi životem a smrtí.

Jurij Pudyševrespublika.info

O nejlepším mužstvu planety se rozhoduje každé čtyři roky na finálovém turnaji mistrovství světa. Určit nejhorší tým je už trochu těžší oříšek. Jedním z vážných kandidátů je reprezentace Timoru-Leste, bývalého Východního Timoru, která dosáhla minulý týden historického úspěchu. Po šesti letech porážek získali fotbalisté tohoto asijského státu první bod, když remizovali 2:2 v přátelském zápase v Kambodži.

Trenér týmu Pedro Almeida, civilním povoláním opravář motorek v hlavním městě Dili, se při své práci setkává s překvapivými problémy. Při sestavování reprezentace země, velké zhruba jako Slovinsko, může vybírat z pouhých 500 fotbalistů, kteří jsou registrováni v deseti místních klubech – největšími dodavateli hráčů jsou kluby FC Zebra a FC Cafe. Reprezentace, složená převážně z prodavačů, vojáků a přístavních dělníků se pravidelně obměňuje. „Tentokrát jsem musel pozvat 12 nových hráčů. Hráči mají rodiny, a když je jim 21 nebo 22, už se nemohou uvolňovat z práce,“ prohlásil po zápase trenér. Kapitánem týmu je dvaatřicetiletý obránce Alfredo Esteves, jediný profesionál v zemi, nastupující za regionální australský klub FC Wollongong. A největší přání do budoucna? „Už brzy budeme mít k dispozici hřiště s trávníkem, díky tomu bychom se měli zlepšovat,“ upozorňuje trenér na projekt ze strany FIFA.

Fotbalista starší třiceti let je v našich zeměpisných šířkách považován už tak trochu za „důchodce“ a kluby se předhánějí v nasazování čím dál mladších hráčů. Naposledy tak učinila Sparta, která do ligového utkání poslala šestnáctiletého Václava Kadlece. V Bělorusku mají nejen ve fotbale všechno vzhůru nohama a tak je hlavní hvězdou posledních dní Jurij Pudyšev. Asistent trenéra druhého nejlepšího klubu země MTZ-RIPO Minsk nastoupil v pohárovém utkání s Postavy za stavu 2:0 na posledních pětadvacet minut. Na tom by nebylo nic divného, pokud by se nejednalo o 54letého fotbalistu, který k jedinému reprezentačnímu startu nastoupil ještě za Sovětský svaz v roce 1984. Tým MTZ (Městské traktorové závody), hrající své zápasy na Traktorovém stadionu, nakonec zvítězil 3:1.

Nezařazení do sestavy řeší fotbalisté různě. Větší pílí na tréninku, hledáním si nového klubu nebo konfliktem s trenérem. Pětadvacetiletý Jannis Koskiniatis z řeckého druholigového klubu Diagoras Rhodos zvolil originální řešení. Poté, co ho trenér nenominoval k pohárovému zápasu s Olympiakosem Pireus, spáchal sebevraždu skokem ze skály. Na místě zanechal „vzkaz“ na rozloučenou: "Nejsem v nominaci, to je tak nespravedlivé! Už to nemohu déle snášet." Spoluhráči se o tom dozvěděli během přerušení zápasu kvůli výpadku elektrického proudu, ve chvíli, kdy drželi překvapivou remízu 2:2. Možná i díky této skutečnosti nakonec těsně před závěrem obdrželi rozhodující gól.

Namále měl i Rubén De la Red z Realu Madrid, který zkolaboval hned na začátku pohárového utkání s třetiligovým Realem Union. Jeho zdravotní problémy daly vzpomenout na tragické příběhy Marca Viviena Foe, Antonia Puerty nebo Miklóse Fehera, kteří zemřeli přímo na trávníku. Tentokrát však všechno naštěstí dobře dopadlo a následná vyšetření neprokázala žádný vážný problém. Je tedy možné, že De la Red nastoupí už v odvetě za čtrnáct dnů a budu se snažit odčinit překvapivou porážku 2:3.

Dramatické události viděl i stadión v Dunajské Stredě při utkání se Slovanem. Scény při zásahu policie na zastaralém stadiónu připomínaly 80. léta. Strážci pořádku natlačili domácí fanoušky na kraj tribuny a protože pořadatelé neotevřeli únikové východy, zřejmě jen souhrou šťastných náhod byl vážněji zraněn jediný fanoušek. Podobnost s tragédií na stadiónu Hillsborough v Sheffieldu v roce 1989 je zřejmá. Násilí na slovenských stadiónech v poslední době roste a odpovědní zřejmě čekají na prvního mrtvého, aby začli konat. Tentokrát k tomu nebylo daleko.