Pojďme vlaječkami na klopě vyhrát válku
Vypadá to, že skoro přesně dva roky byla ekonomika decimována pandemií. Omezování výroby, růst cen. Pak náhle lusknutím prstu pandemie skončila a byla nahrazena válkou. A jedeme repete. Omezování výroby, růst cen.
Zajímavé: Pandemie nikdy nekončí z minuty na minutu, ona pomalu odeznívá. Tato pandemie ale z minuty na minutu „skončila“. V tu minutu, kdy došlo k ruské invazi. Takže ona tu pandemie vlastně už není? Anebo tu je? A není to náhodou tak, že jen pozornost davu si našla jiný objekt?
Cítím silné dejá vu březen 2020. Vidím stejné tunelové vidění, stejná placeba jako tehdejší celonárodní šití děravých hadrových roušek. Přejmenovávání ruských zmrzlin, vlaječky na klopě, nekritické idealizování úplně všeho ukrajinského, co většinové společnosti ještě přednedávnem bylo šumafuk. Vidím pozérství, které nelze ztotožňovat s funkční pomocí. Vidím stejnou ochotu k nouzovému stavu a vzdání se své svéprávnosti.
Co tím chci říct: Jednoho dne invaze skončí. A situace se normalizuje. Ale i kdyby se po vojenské stránce situace nenormalizovala a Ukrajina zůstala ještě dlouho v rozkladu jako třeba Afghánistán, dav si zvykne a zaměří pozornost zase někam jinam. Třeba se s podobnou vervou vrhne do boje s CO2. Nebo si najde ještě něco jiného.
Ne, fakt to není covid, co ničilo ekonomiku. Není to válka na Ukrajině, co ničí ekonomiku. Je to ztráta schopnosti většinové populace adaptovat se na stres a žít se stresem.
Přiměřený svalový stres v podobě cvičení vede k růstu svalů i svalové síly. Nepoužívané svaly atrofují.
Přiměřený psychický stres v podobě neustálé konfrontace s realitou vede k psychické síle a růstu psychické odolnosti. Zbytnělý sociální systém a „ochrana“ mladých před „znepokojivými“ obrázky, před "citlivými" informacemi, "obtížnými" situacemi, vedou ke ztrátě odolnosti celé populace, která se při stresových situacích hroutí a místo čelení situaci žádá ještě větší míru ochrany – například v podobě vyhlášení nouzového stavu.
Není to pandemie, není to válka, co likviduje ekonomiku, jsou to státní opatření s nimi spojené, které jsou ovšem jen odpovědí na poptávku veřejnosti.
Nezaměňovat s pomocí lidem poškozeným válkou! To, že nabídneme bydlení a práci lidem, kteří k nám přicházejí – to je konfrontace s realitou, to je přizpůsobování se realitě. To, že budeme nosit modrožluté hadříky a zavřeme se do nouzového stavu – to je placebo, to je neschopnost realitě čelit.
Až stres spojený s válkou odezní, veřejnost si najde novou obsesi, nový podnět, kterým dráždit svůj ochablý limbický systém, který potřebuje podněty. A v rámci téhle nové obsese začne znovu volat po nějaké formě „ochrany“ – po novém nouzovém stavu, po dalších dávkách ze státního rozpočtu, po dalším pumpování peněz do ekonomiky.
A tak dál a dál a dál. Není to nepředvídatelné. A navazuje to na sebe jen zdánlivě, v realitě se to prolíná, to jen navenek se vždy pozornost zaměřuje jen na jednu záminku, proč svou svobodu omezit a proč fungování ekonomiky poškodit. A proto se z toho vzpamatovat nelze. Je to pomalá dekadence, která ještě zdaleka není za bodem zlomu.
Kdekdo od novinářů přes zaměstnavatele po zaměstnance a důchodce se ptá: A jak nám vláda pomůže? Co vláda udělá, abychom se vyrovnali se situací? Co teď vláda udělá, aby zastavila růst cen potravin a anergií? Chyba. Takové otázky vychází z chybného paradigmatu.
Ono paradigma zní zhruba takto: Přišly průšvihy, přišel covid, přišla Ukrajina, a v důsledku toho bohužel zdražily potraviny a energie. Musíme teď vymyslet, jak z toho ven a jaká pomoc růst cen zastaví.
Takže ještě jednou: toto paradigma je pomýlené. To není čelení realitě. To je uhýbání před realitou.
Ani pandemie, ani válka sama o sobě nejsou nutnou příčinou inflace. Pokud by ekonomika byla ponechána sama sobě, aby se se stresem vyrovnala, pokud by nečelila státním intervencím, kterým se bůhvíproč říká pomoc, nebyl by důvod k tak razantnímu růstu cen. Inflace je vyvolaná kombinací dvou hlavních faktorů plus řady vedlejších.
Hlavním faktorem je tisk peněz od roku 2008. Ano, kořeny inflace jsou až v roce 2008, doslovně! Po 13 nebo 14 let docházelo k uvolňování peněz do ekonomiky. Každý ekonom ví, že to musí vést k inflaci, liberálně levicoví blouznílci ale těchto 14 let ekonomy, kteří se odvážili říct pravdu, označovali za alarmisty a dezinformátory.
Druhým hlavním faktorem je chování států během pandemie označované jako "pomoc". Došlo k zastavení výroby za současného navýšení tisku peněz. Tedy zmenšilo se množství zboží, které lze koupit, ale zvýšil se objem peněz, kterými lze platit. Státy se tvářily, že to podpoří hospodářský růst. Iracionalita k výsledkům nevede, zastavení výroby růst nezpůsobuje. Inflace se však stává nevyhnutelnou.
Ptát se, jak může vláda manipulacemi s daněmi, s dotacemi, s přerozdělováním a regulacemi zastavit inflaci, je pouhým utvrzováním této iracionality. Máme málo výroby a zboží - a mnoho peněz v oběhu. Přesun peněz v oběhu od jedněch ke druhým nezpůsobí, že výrobků bude víc a peněz míň.
S inflací se nedá dělat nic kromě jedné věci: Zastavit uvolňování peněz do oběhu jak formou zadlužování vlád, tak formou tisku centrálních bank. A pak počkat, až inflace velmi pomalu odezní. Ale protože jsme peníze tiskli 14 let, inflace už stejně rychle odeznít nemůže, ani kdybychom se teď k tisku peněz postavili čelem. Stejně tak jako nová studená válka neodezní, ani kdybychom ty vlaječky nosili na klopě čtyři. A kdybychom si ten nouzový stav odhlasovali natrvalo.
Markéta Šichtařová
Z tohoto důvodu energie zůstanou drahé
Symbolem zeleného tažení Evropy je koncept emisních povolenek. Nebo jinak řečeno: Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro pokus o snížení emisí skleníkových plynů.
Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.
Markéta Šichtařová
Co se to děje s úroky?!
Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.
Markéta Šichtařová
Čelíme statistickému zkreslení
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
Markéta Šichtařová
A je to tu znovu, banky mají problémy
Akciové indexy se drží na dohled rekordních maxim. Což je synonymem pro fakt, že investoři mají nasazeny růžové brýle. Je tu totiž hned několik zdrojů rizik.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Co mírová konference v Čapím hnízdě, napadla Černochová Babišovu kritiku
Ministryně obrany Jana Černochová ostře reagovala na kritiku české muniční iniciativy pro Ukrajinu...
Opilý řidič kličkoval Brandýsem. Čtyři tisíce pro každého, uplácel pak policisty
V druhé polovině dubna zastavila policejní hlídka kličkující a pomalu jedoucí auto. Cizinec, který...
Došla na Majálesu voda? Odmítáme to, říká pořadatel. GIBS prověřuje zásah
Na sobotním festivalu Majáles v pražských Letňanech nebyl problém pouze s vracením peněz za zálohy...
Masivní sucho je zpět, hrozí požár jako v Českém Švýcarsku, říká klimatolog
Podcast V den pálení čarodějnic Český hydrometeorologický ústav varuje před vysokým rizikem šíření požárů,...
Klempíř - Pokrývač do Německa
Arcon Personalservice GmbH
nabízený plat:
75 260 - 90 320 Kč
- Počet článků 687
- Celková karma 43,17
- Průměrná čtenost 20125x
ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,
spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.
V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.