Něco nám tu kosí banky

Několik týdnů po „odeznění“ bankovní krize („odeznění“ v uvozovkách) se znovu stáčí pozornost na banky. Dostali jsme se totiž do výsledkového období, kdy finanční ústavy reportují své kvartální výsledky.

A nevypadá to moc tak, jak jsme si přáli.

Abychom to vzali komplexně – jelikož bankovní krize zjevně byla a je velmi komplexní záležitostí; jak víme, banky padaly v USA i v Evropě: Jednou z problémových bank v USA byla kalifornská First Republic Bank. Dostala se do problémů v důsledku řetězové reakce a vybírání vkladů po březnovém kolapsu amerických bank SVB a Signature Bank. Aby pak byla opravdu velká First Republic Bank zachráněna, vložilo do ní své peníze 11 velkých amerických bank, mezi jinými třeba JPMorgan, Citigroup nebo Bank of America. V rámci přístupu všichni za jednoho tyto banky doufaly, že pokud za své vlastní peníze zachrání jednoho ze svých rivalů, pomůže to i jim, protože zastaví řetězovou reakci v bankovnictví.

Jenomže nepomohlo to tak, jak se čekalo. Nyní First Republic Bank reportovala své kvartální výsledky a ukázalo se, že pokles vkladů byl horší, než se očekávalo. Zkrátka více lidí a firem vybralo z banky své peníze a banka tak do jisté míry – trochu nadneseně přirovnáno - zůstala prázdnou skořápkou. Konkrétně za první čtvrtletí došlo k poklesu vkladů klientů o 41 % na 104,5 miliardy dolarů. Tato zpráva okamžitě vyvolala obavy investorů ohledně vyhlídek nejen First Republic Bank, ale obecně amerického bankovnictví. Akcie First Republic Bank se během jediného dne propadly o 22 %. To zase vyvolalo pokles i dalších bankovních akcií. Nejistotu a obavy nerozptýlil ani fakt, že vedení banky po zveřejnění kvartálních čísel o hospodaření nezvykle rychle ukončilo tiskový briefing, který jindy trvá tak dlouho, jak dlouho se novináři ptají. Kdykoliv jakákoliv banka hapruje v komunikaci, je to vždy velmi varovná známka.

Ovšem výsledkové období máme i v Evropě. A tady zase jsou pod drobnohledem švýcarské banky kvůli problémům padlé Credit Suisse. Tato druhá největší banka je momentálně v procesu přebírání největší švýcarskou bankou UBS, a právě ta nyní zveřejnila kvartální výsledky. A taky nic moc. Odhadovalo se, že UBS dosáhne čtvrtletního zisku 1,7 mld. USD, v realitě to ale byla jen zhruba miliarda USD. Znamená to pokles zisku o 52 procent. To je ještě velmi daleko od problémů. Ale znamená to, že obecně se situace v evropském bankovnictví zhoršuje. UBS je největším světovým správcem majetku. Pro správu majetku je velmi nepříznivá situace růstu úrokových sazeb, protože vyšší úrokové sazby sráží níž ceny cenných papírů, což zase má nepříznivý vliv na spravovaný majetek klientů. Neboli máme tu jasnou korelaci: Vyšší úrokové sazby – horší výsledky bank. A to hned dvěma kanály. Zaprvé již popsaný kanál skrze ceny cenných papírů, zadruhé skrze horší splácení dražších úvěrů.

Pokud tedy chceme vědět, co čeká banky, musíme se nejprve podívat na to, co čeká úrokové sazby. A zde upozorňuji na naprosto neuvěřitelný, nepochopitelný, až bizarní jev: Centrální banky začaly zvyšovat úrokové sazby, aniž by předtím provedly takzvané stress testy zaměřené na to, co to provede s komerčními bankami.

Každopádně v USA zvyšování úrokových sazeb ještě neskončilo, v eurozóně taky ne. V Česku už zvyšování úrokových sazeb sice nejspíš skončilo, ale rozhodně jejich snižování nebude nic rychlého. Například členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová řekla, že první možnost snížení úrokových sazeb v ČR bude v říjnu, a to jen za předpokladu, že mezitím bude inflace klesat tak rychle, jak si to ČNB přeje. A to vážně nelze zaručit, protože aktuálně tím největším rozdmýchávatelem inflace je vláda a její velmi schodkový státní rozpočet. Čím vyšší schodek rozpočtu, tím vyšší inflace, tím vyšší úrokové sazby, tím horší kondice bank. Vše souvisí se vším.

Že zhoršování platební schopnosti a morálky v důsledku růstu úrokových sazeb není žádná teorie, ale realita, dokumentuje fakt, že nějaký závazek po splatnosti má deset procent Čechů. Proti loňskému roku se tento podíl zvýšil o tři procentní body a patrně dál poroste. Pokud počet lidí, kteří nejsou schopni splácet, poroste u nás, v eurozóně i v USA, pokud se dál budou zvyšovat úrokové sazby, pokud se dál bude zhoršovat hospodaření s cennými papíry v důsledku vyšších úrokových sazeb, pak skutečné zhoršení kondice bank je teprve před námi třeba za jeden, dva roky.