Držím pěsti zemědělcům

Taky jste slyšeli tu řečnickou otázku, o co prý vlastně zemědělcům jde, když zisky mají pořád dobré?

Prý fakt, že za rok 2023 čekají pokles zisku o 37 procent, má jeden „háček“, totiž že rok předtím, tedy 2022 byl, nadprůměrně ziskový, takže nynější pokles zisku je jen vrací do normálu a nemají si na co stěžovat…

Tak tedy já tvrdím, že je to maximální ohavnost zkoušet zemědělce očernit tím, že jsou „chamtiví kapitalisté, kteří si zvykli na zaručený zisk a nyní se zlobí, že budou mít zisk menší“. Skoro stejná ohavnost jako propagandistické tvrzení, že zemědělci jsou „proruští“ či „napojení na dezinformační scénu“. Myslíte si, že po celé Evropě, že v severní Americe, jsou zemědělci chamtivci, kteří všude demonstrují za vyšší zisky? Ani omylem!

Realita je taková, že zemědělcům jde o jejich živobytí (a nám ostatním jde o naše jídlo). To, co se v posledních letech zejména v Evropě děje, je naprosto řízená ideologická likvidace zemědělců skrze Green Deal. V 50. letech zemědělci ve jménu Ruska přišli o své majetky v násilné kolektivizaci. Později jim majetky sice zase byly vráceny v restitucích, ale teď už znovu cítí, že jsou likvidováni. A teď si představte, jak obrovská je jejich frustrace, když slyší, že jsou proruští štváči, kteří si zvykli na velký zisk. Jakákoliv jiná nadávka by byla míň hloupá než označovat zemědělce za proruské, když ve jménu Ruska v celkem nedávné historii o své živobytí přišli.

Moje tvrzení, že se jedná jenom o pomalejší variaci na kolektivizaci z 50. let, není vůbec přehnaná. Podívejte se do Nizozemska, kde padla vláda, protože chtěla vybíjet stáda jen proto, že krávy produkují CO2. Podívejte se do Belgie, kde visí na venkově vlajky vzhůru nohama. Podívejte se do všech těch zemí, kde zemědělci musí natolik omezovat hnojiva a pesticidy ve jménu údajné ekologie, až zemědělství stává nemožným a jejich půda bezcenná.

Intelektuálům ve městech a úředníkům a politikům zcela uniká podstata toho, co se děje. To, čeho jsme napříč Evropou svědky, je obrovské vzepětí těch, kteří jsou pomalu likvidováni, tentokrát ne jako třídní nepřátelé, ale tentokrát jako ti, kdo ničí klima.

Jenomže bez zemědělců není jídlo. Bez jídla je hlad. A zajímalo by mě, jak ideologové, kteří destrukci zemědělství tlačí, nakrmí hladové lidi.

A jak je to tedy s těmi zisky?  Jednoduše: je obrovský rozdíl mezi velkými agrokoncerny a malými farmáři. Samozřejmě nejhůř na tom jsou ti malí. Proto se taky profesní svazy v zemi neshodnou. Nejenom v zemědělství, ale i v průmyslu a ve službách totiž aktuálně platí, že byrokracií, zdaněním, regulací, všemožným nátlakem státu jsou likvidování malí, kteří nemají sílu všechny regulace naplnit, a naopak dotace směřují hlavně k velkým, kteří ESG politiku, tedy Green Deal, dokáží naplnit. Vlastně tak probíhá skryté přerozdělování, kdy se bere slabým a dává velkým. Jánošík naruby.

Tlak státu má mnoho podob. Byrokracie je jenom jedním ze všech typů šikan vedle kupříkladu drahých energií, regulací na obdělávané plochy, drahých hnojiv, předpisů na pesticidy a hnojiva a tak dál. Typickým příkladem je vyplňování nesmyslných formulářů pro zdokladování zacházení s obdělávanou plochou, ale je toho tolik, že malí zemědělci prostě nemají ve svých silách, jak to splnit. A to je přesně ten nenápadný mechanismus, jak likvidovat malé a zadotovat velké, protože malí zaniknou kvůli nezvladatelné byrokratické zátěži a velcí na to mají celý úřednický aparát. A výsledek? Zbyde kartel několika obrovských koncernů nebo dokonce monopol a jak víme, monopol neumí vyrábět levně a kvalitně.

I ti, kdo obhajují volný trh, většinou nezapomenou dodat, že zemědělství dotace potřebuje, protože bez nich by nepřežilo. A také často dodávají, že nyní je sice dotací „už celkem dost“, ale původně to tak nebylo, protože dotace měly původně bohulibý záměr a měly být především na ekologičtější zemědělství nebo pro menší a střední zemědělce. To je ovšem velký omyl.

Od začátku nešlo o žádné bohulibé záměry. Jedná se o zástěrku pro klimatickou ideologii a zelené blouznění. Jenomže podle otřepaného příměru k pomalu vařené žábě to dnes málokdo dokáže rozeznat. Zemědělci už to dneska chápou, ale velká část lidí ve městech to pořád ještě nechápe. Přerozdělování skrze dotace evropské zemědělství zničilo. Dneska je naprosto nekonkurenceschopné, drahé, dokonce technologicky začalo zaostávat. Jeden náš europoslanec řekl: Do zemědělství jde 1/3 unijního rozpočtu, tak co by ještě chtěli? To už není možné navyšovat. Řeknu vám, co by zemědělci chtěli: Podnikání nefunguje proto, že do něj stát sype cizí peníze. Podnikání funguje proto, že ho stát nedusí. Skuteční zemědělci by chtěli zrušení kompletně všech regulací, dotací a šikan. Možná obrovské zemědělské koncerny to nechtějí, ale to jsou přesně ti, kteří ty malé likvidují.

Bez dotací by zemědělství fungovalo. Nepodléhejte klamu a propagandě, že jinak než socialisticky to nejde. Opak je pravdou. Socialismus ještě nikde na světě nefungoval a teď kvůli němu mele z posledního evropské zemědělství. O tom, jak jsou čeští politici vedle jako jedle, svědčí výrok ministra zemědělství Marka Výborného, který uvedl, že v rámci „podpory“ zvažuje ulevit zemědělcům tím, že by se nedanily dotace. Těžko hledat zářnější příklad státní socialistické hlouposti, než zdanit daň. A protože dotace je daň, kterou někdo odvedl a jinému byla přidělena, je to zdanění daně. Může se snad někdo ještě lépe než ministr střelit do vlastní nohy, když tohle prezentuje s vážnou tváří?

A tohle řeší místo toho, aby řešil fakt, že Brusel chce do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Evropský průmysl už ztratil konkurenceschopnost. A to samé se děje i zemědělcům. Děje se to v přímém přenosu. Proč myslíte, že jsou dneska traktory v Praze? Proč myslíte, že jsou či byly zemědělci na ulicích v Česku, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Slovinsku, Chorvatsku, Bulharsku, Německu, Belgii, Francii, Španělsku, Dánsku…? Přeci proto, že šílenství zvané Green Deal zemědělcům živobytí ničí pod rukama. Vždyť Evropa se s tímhle šíleným plánem vrací o 100 let zpět!

Do toho z celé záležitosti dělá pro většinu lidí nepřehledný guláš stěžování zemědělců na dovoz zemědělské produkce ze zemí mimo Evropskou unii. Ti, kdo brání volný trh, protestují: Proč v tržním hospodářství konkurenci bránit? 

Nenajdete většího obránce volného trhu než Šichtařovou. A Šichtařová odpovídá: Jenomže tohle přeci už dávno není žádné tržní hospodářství! Samozřejmě že tržní hospodářství je žádoucí a samozřejmě že je jediné fungující, ale co je tržního na stavu, kdy se k nám valí levňounká ukrajinská produkce a zregulovaní evropští zemědělci, kteří mají nesmyslně drahé energie, nezvladatelné požadavky od státu, nejsou té levné ukrajinské produkci schopní konkurovat ani omylem a jejich, evropské, obilí pak má být páleno v bioplynkách a mléko vyléváno do kanálu, aby dostali dotace?! Tohle je snad nějaká konkurence?

Samozřejmě, že není špatně dovoz levného zboží ze zahraničí, a samozřejmě, že není řešením navýšení dotací, protože existuje jediná cesta: Dotace úplně odbourat. Úplně. Absolutně na nulu. A absolutně zrušit všechny regulace a absolutně odmítnout Green deal, protože ne ukrajinská pšenice, ale Green Deal a přerozdělování je to zlo, kvůli kterému evropské zemědělce ukrajinská produkce ničí.