Žijeme v nejisté době. Špatných zpráv kolem pandemie koronaviru je všude dost. Proto jsem se rozhodla pravidelně psát povzbudivé duchovní články, o tom, jaký je Bůh, jak mluví a co chce dělat v našich životech.
Většinou se ve svých článcích zabývám politikou, recenzemi knih a filmů, anebo se zamýšlím nad různými společenskými jevy (převážně mě fascinují vztahy, ale i různá hnutí). Výjimečně jsem se napsala pár článků o víře v Boha či Ježíše Krista.
Ale v této době, kdy čelíme celosvětové pandemii koronaviru, naše země funguje v nouzovém stavu a jsme jako republika v karanténě, lidé přichází o zaměstnání, dalším se snižují platy, je nejistoty kolem nás dost a dost.
Možná s tím, moji milí čtenáři, žádný problém nemáte. Pak patříte mezi ty šťastnější. Jste nejspíš obklopeni milující rodinou, přáteli a kamarády, máte v rodině báječného lékaře a na bankovních účtech máte dostatečnou rezervu peněz vytvořenou pro horší časy.
Já se však setkávám s lidmi, kteří sice mají všechno, ale náhle zjišťují, že fakt, že věci nejsou tak, jak byly, je vyvádí z míry. Mají dojem, že ztrácí půdu pod nohama. Nebo jsem se setkala se starší paní, na kterou doléhá stres a její obranou je zlehčování těžké situace na jedné straně, na druhé straně se snaží stres potlačovat a předstírá, že se nic neděje. Mám kamaráda, který se všemu obyčejně vysmívá a bere všechno s nadhledem. V těchto dnech však úsměv ztratil a zjišťuje, že nemá nic, čemu by věřil. Dalším lidem dochází, že se před nimi otevírá nejistá budoucnost, kdy nebudou mít z čeho zaplatit hypotéky a půjčky, ale možná i nájem. Nikdo z nás netuší, kdy se všechny věci, na které jsme byli v životě zvyklí, vrátí do normálních kolejí. A bude vůbec život, jaký jsme znali z dřívějška, možný?
ŽIVOTNĚ DŮLEŽITÉ OTÁZKY, KTERÉ SI KLADEME
Není právě toto čas, kdy jsme se konečně zastavili (ačkoliv nuceně) a musíme si klást otázky, před kterými nemůžeme nikam utéct? Není právě celosvětová pandemie důvodem, abychom se zamysleli, na jakých základech spočívá náš život? Čemu věříme? Na co se spoléháme? Existuje něco, co nás převyšuje? Kde najdeme naději? Kdo nám přinese pokoj a uklidní našeho zneklidněné srdce, když nás svírají problémy ze všech stran? Kdo nás ochrání, abychom neonemocněli koronavirem?
Proto bych chtěla pravidelně přinášet články, které budou vyloženě duchovní (žádná psychologie, psychiatrie ani filosofie). Ostatně se konečně mohu projevit jako teolog (pro ty, které by to zajímalo, studovala jsem od roku 1999 do roku 2002 vyšší odbornou školu - Misijní školu Mikuláše Ludvika von Zinzendorfa v Liberci, škola je zřízena Jednotou bratrskou).
Budou se zamýšlet nad jednotlivými texty Starého a Nového Zákona, které nám ukáží, jak se na různé situace dívá Bůh. Zejména bych se chtěla zaměřit na to, jaký Bůh je (jaké má vlastnosti), jak se projevuje a jak hovoří k lidem a jak jedná.
ZDROJE
Pracovat budu s těmito texty: Bible kralická, Písmo svaté Starého a Nového zákona (rok 1613, Česká biblická společnost, dotisk 5. vydání, 2015, Dům Bible, Praha), Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona (rok 1985, ekumenický překlad, Česká biblická společnost, 11. vydání, Praha, 1998), Bible, Český studijní překlad (Česká biblická společnost, Dům Bible, Praha, 2009), Bible Nový Zákon, Das Neue Testament, The New Testament (Mezinárodní svaz Gedeonů, Jižní Korea). Nevylučuji, že budu čerpat z Biblického slovníku Adolfa Novotného (Česká biblická společnost, Kalich, 1992).
Během svého života jsem se setkala s lidmi, kteří sice vystudovali teologii, ale v jejich kázáních, článcích či knihách jsem se nikdy nedozvěděla, jaký Bůh je, co od člověka očekává, jak jedná a jak hovoří, co pro nás, lidi má. Jednalo se často o správné teologické informace, které však nevedly k žádnému praktickému použití v reálném životě. A to je přesně to, čemu se chci cíleně vyhnout.
JAK JSEM POTŘEBOVALA NUTNĚ BOŽÍ ZÁZRAKY
Co mě k tomu vede? Když jsem odpadla od Boha (od víry, rozhodla jsem se, že si budu žít po svém, tak, jak já chci a nenechám Boha, aby mi do toho mluvil), vážně jsem v roce 2007 onemocněla. Nejdřív jsem měla Syndrom vyhoření (Syndrom Burn-out), poté jsem onemocněla Chronickým únavovým syndromem (Chronic Fatigue Syndrome, CFS), přidaly se alergické reakce (čtyři různé alergie), onemocněla jsem virem herpesem a nakonec mi začala selhávat imunita. Ačkoliv jsem se léčila u jednoho z nejlepších odborníků na imunologii a alergologii v naší zemi, léčba nezabírala. Toto bylo období, kdy jsem se znovu obrátila k Bohu (vyznala jsem Ježíše jako svého Pána) a začala jsem vyznávat hříchy (co jsem udělala špatně, řekla a myslela zle, co se Bohu nelíbilo, anebo co jsem udělat měla a nedělala). Tehdy jsem pochopila, že víra, která nevede k jasným a hmatatelným výsledkům, je mi na nic. Jednoduše proto, že mě nezachrání. Proto jsem přestala ve svém křesťanském životě dělat věci, které nefungovaly, a začala jsem pečlivě studovat Bibli a modlila se. Naléhavě jsem potřebovala, aby Bůh začal v mém životě jednat, obnovil imunitu, uzdravil mě z nejrůznějších nemocí a navrátil mi zdraví. Po roce téměř neúspěšné léčby jsem se obrátila na svého pastora, aby se za mě pomodlil. Bůh udělal zázrak a nejdříve obnovil moji imunitu, pak mě okamžitě po jediné modlitbě uzdravil z Chronického únavového syndromu. Ten od modlitby v roce 2008 už 12 let nemám. Poté mě Bůh uzdravil z viru herpes (dokonale, takže ho nemám ani ve svých buňkách). Ze čtyř alergií Bůh uzdravil tři, nyní mám jen jednu (a věřím, že ji také Bůh uzdraví).
Toto jsou tedy dostatečné důvody, proč odmítám pouhou teologii, která nevede k výsledkům. Miluji Boha a jsem mu nesmírně vděčná, co pro mě udělal. Že mě uzdravil z mnoha nemocí a jedná v mém životě. Stejným způsobem chce jednat v životě každého člověka. V Bibli se píše, že Bůh není přijímačem lidí. Není to tak, že si někoho vybere a někoho jiného ne. Ne, opak je pravdou – Bůh touží po tom, aby mohl pomoci všem lidem. Rozhodnutí však nechává na nás.
OPRAVDOVÁ KŘESŤANSKÁ VÍRA PŘINÁŠÍ VÍC, NEŽ JENOM NADĚJI
V posledních měsících jsem se setkala s několika lidmi, kteří mi řekli: „Je pěkné, že věříš v Boha, že ti to dává naději. Ale to je pro mě málo. Mně by tohle nestačilo.“
Ano, naprosto souhlasím. Mít křesťanskou víru, která přináší jenom naději v Boha v tom smyslu, že jednou (možná po smrti) bude líp, anebo poskytuje jakousi útěchu v případě vážně nemocných, nebo dokonce úmrtí v rodině pozůstalým, je málo. Pokud takto nevěřící lidé (jak se píše v Bibli – bezbožníci) vnímají víru v Boha, chápu, že nemají důvod, proč hledat Boha a v proč v Něj věřit.
Pokaždé říkám, že kdyby mi Bůh poskytoval jenom naději a pokoj, a jinak mě nechával ve všech problémech samotnou (ať si s tím poradím nějak sama), v takového Boha bych věřit nemohla. Ne, Bůh chce jednat ve všech oblastech našeho života a chce nám pomáhat a touží po tom, abychom se na Něj celým svým srdcem spoléhali (a ne na svůj rozum).
ZÁKLADNÍ POSELSTVÍ BIBLE
„Neboť tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.“(Janovo evangelium 3,16, Bible kralická)
Právě skrze svého Syna Ježíše ukázal Bůh, jak miluje lidi, jak jim chce pomáhat a co má v plánu – uzdravovat nemocné, vymítat démony, křísit mrtvé, přinášet naději, těšit smutné, pozvedat zkroušené, rozmnožovat potraviny, pomáhat najít zaměstnání a dávat peníze na zaplacení daní…To všechno můžeme číst v Bibli a toto všechno dělal Ježíš před 2000 léty, když žil na této zemi. Po jeho smrti a slavném vzkříšení v tom pokračovala jeho církev. A dnes se to děje v církvích také.
MODLITBY
Možná čte tento můj článek někdo, kdo by se rád setkal osobně s Bohem (s Ježíšem), anebo někdo, kdo je nemocen a potřebuje uzdravit, nebo má starosti. V takovém případě mi napište a já se za vás začnu modlit. Není lepší svědectví, že Bůh existuje, než když zasáhne svrchovaně v situaci, která je těžká či dokonce neřešitelná.
Proto jestli máte čas chuť, tak zajděte na můj blog v následujících dnech. Špatných zpráv je všude kolem nás dost. Budoucnost je nejistá. Nyní potřebujeme slyšet dobré zprávy – a těch je Bible plná. To je totiž evangelium.
Dobré dny a hodně naděje Vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander
