Recenze knihy „Po stopách Ježíše“ od Petera Walkera

Je možné spojit naučnou knihu, biblistiku, teologii, historii, cestovatelského průvodce z 30. let I. století a bedekr 21. století s teologií do jedné knihy? Ano, Peter Walker to dokázal ve své jedinečné knize „Po stopách Ježíše“.

PROČ JSEM SI VYBRALA TUTO KNIHU?

Knihu „Po stopách Ježíše“ s podtitulem „Ilustrovaný průvodce svatou zemí“ od britského historika a učitele biblistiky Petera Walkera jsem dostala zhruba před deseti lety k Vánocům od dobrého přítele. Věděl, že stále studuji Bibli a ráda bych se podívala do Izraele, země, kde se narodil a také zemřel Ježíš.

Nevím, jak to máte s knihami vy, ale já u některých knih čekám, až k nim „dozraji“, nebo až přijde jejich čas. A na tuto knihu, přišel čas právě před letošními Velikonocemi, během koronavirové pandemie. Právě jsem v Bibli pročítala Lukášovo evangelium. Walker rozebírá podrobně toto evangelium z mnoha aspektů. Proto jsem četbu Bible spojila s touto knihou. Propojení bylo naprosto jedinečné a úžasné! Vřele všem doporučuji.

Jedná se o knihu naučnou, historický cestopis z 30. let I. století, ale i současný cestopis, bedekr, ale jde také o duchovní literaturu (jak by také ne, když pojednává o Ježíši).

„Nazaret byla malá vesnička s počtem obyvatel odhadovaným někdy sotva na sto. Vypadal ještě bezvýznamnější vedle nedaleké Sepfóridy (hlavního města galilejské oblasti) i několika větších měst kolem Galilejského jezera (například Natanaelovy domovské obce Betsaidy). Z hlediska těchto židovských měst okolo jezera byl Nazaret v očích mnoha Ježíšových současníků „mimo mapu“. Ale možná že právě o to šlo. Dělalo to z Nazaretu ideální místo pro skrytá léta přípravy, kterou Ježíš potřeboval, než zahájil veřejné působení. Byla to tichá vesnička mimo dohled veřejnosti, schovaná v dolíku mezi galilejskými kopci. Zároveň to bylo také místo, odkud mohl malý Ježíše nenápadně pozorovat, „jak jde kolem život“; neboť hned na jih od vesnice byl význačný pozorovací bod, shlížející na Jizreelskou planinu. Chlapec tu mohl spatřit veškerou obchodní dopravu na „Via Maris“, silnici spojující Galileu a Sýrii se Středomořím a Egyptem.“

O ČEM JE KNIHA

Kniha je zamýšlena jako historický cestopis po Izraeli, po posvátných místech, jimiž procházel Ježíš Kristus a jeho učedníci. Krok za krokem je následujeme na jejich cestě z Galileje do Jeruzaléma, Ježíše na Golgotu a poté do Emaus, a prožíváme s nimi události, které změnily dějiny západní civilizace.

Autor se při líčení jejich putování přidržuje Bible, zejména Lukášova evangelijního popisu dění, ale čerpá i z nejslavnějšího historika a znalce té doby, Josepha Flavia. Strhující příběh oživují popisy biblických míst tak, jak vypadají dnes. Za místy, o nichž publikace hovoří, leží příběh a za tímto příběhem stojí záhadná postava - pravděpodobně nejslavnější postava, která kdy do této oblasti vkročila, Ježíš.

Lidé často navštěvují tyto končiny v naději, že se o Ježíši dozví něco víc, ale někdy se mohou vrátit zpátky domů trpce zklamaní, neboť na rozdíl od velkých stavitelů, jako byl Herodes Veliký, nezanechal Ježíš po sobě žádné fyzické pozůstatky, které bychom mohli v této oblasti, nebo kdekoli jinde na světě, spatřit nebo se jich dotknout. Sám Ježíš také velmi pravděpodobně nikdy nic nenapsal.

Co však skutečně máme, jsou plné čtyři zprávy o jeho životě a učení, sepsané v rozmezí asi jedné generace. Tato evangelia, mnohem kratší než Josephovy spisy (a napsaná autory, mnohem méně se starajícími o své vlastní ospravedlnění), jsou stručná a výrazně věcná. Evangelisté Matouš, Lukáš, Marek a Jan se soustřeďují výhradně na svůj námět, odhodláni udělat všechno, co je v jejich silách, aby v nich ona nedávná historická postava ožila.

„Ze všech evangelií se dozvídáme, že (Betanie) byla ve dnech vedoucích k jeho smrti Ježíšovým oblíbeným útočištěm. Býval tu už předtím a navázal věrné přátelství alespoň s jednou rodinou – s Lazarem a jeho dvěma sestrami, Marií a Martou. Ačkoliv Lukáš hovoří jen o „jisté vesnici“, slavný příběh o Martiných stížnostech kvůli domácím pracím je třeba skoro určitě hledat tady v Betanii. (Pokud je tomu tak, dokazuje to, že Ježíš byl v Jeruzalémě i při jiných, dřívějších příležitostech, a ne jenom při své poslední návštěvě zdůrazněné ve třech evangeliích.) Můžeme vycítit, že domov Marie a Marty byl místem, kde se Ježíš cítil vítán, příjemně a uvolněně – „skutečně doma“. Tomu, kdo měl podobný životní styl a jednou poznamenal, že „nemá, kde by hlavu složil“ (Lukáš 9,58), byla taková místa nepochybně vítána dvojnásob.“

OBSAH KNIHY

• Úvod
• Betlém
• Nazaret
• Řeka Jordán
• Judská poušť
• Galilea a její vesnice
• Samařsko
• Caesarea Filipova
• Jericho
• Betanie
• Olivová hora
• Chrám
• Jeruzalém
• Golgota a hrobka
• Emaus

Kniha má celkem 215 stran. V závěru knihy jsou odkazy, rejstřík, doporučená četba a poděkování za ilustrace.

Publikace je doplněna o řadu zajímavých dokumentárních fotografií a přehledných map.

„Olivovou horu si vychutnáte nejlépe pěšky. Za jediné dopoledne lez dojít z Betfage přes hřeben hory dolů kolem Getsemanské zahrady až do jeruzalémského Starého města právě tak včas k obědu. V tomto úseku doprovodíme některé imaginární poutníky, kteří se časně ráno nacházeli v Betfage (výchozím bodu Ježíšova „triumfálního vstupu“)."

SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY KNIHY

Každá kapitola většinou začíná biblickou citací z Lukášova evangelia, potom následuje historie místa či města, přiblížení, jak se tehdy, ve 30. letech I. století žilo, ale i přiblížení problémů města či palčivé historie, poté následuje poslední část, jak vypadá město či místo v současné době. V závěru každé kapitoly je podrobný cestopis, kam by člověk neměl zapomenout zajít. Autor dokonce doporučuje určitá místa a navrhuje jejich vhodný čas k shlédnutí, kdy tam nebude příliš mnoho turistů či nabízí vhodné kostely či kláštery, kde je možné si odpočinout a restaurace, kde si dát oběd.

Součástí knihy jsou přehledné tabulky, kde je možné si přečíst texty týkající se Ježíše od různých autorů, nebo zajímavosti, které přiblíží Ježíšovu dobu (např. jak se slavil svátek Pesach ve 30. letech I. století).

Walker naprosto jedinečných způsobem dokáže propojit historii, biblistiku, cestovatelského průvodce (v I. století, ale i 21. století) a dokonce teologii (což mohu posoudit jako studovaný teolog). Čtenář tedy třímá v ruce knihu dokonalou po všech stránkách a má z ní obrovský užitek.

Je to kniha, kterou je třeba studovat a není ji možné přečíst jedním dechem. Což ale z již výše uvedeného jistě vyplynulo. Jedná se o knihu, ke které se budu vracet opakovaně.

Kniha byla napsána s velkým zaujetím, citem a bylo jí věnováno hodně péče. Za texty, historickými studiemi, fotografiemi i mapami je vidět, že knize předcházela dlouhá příprava. Takové knihy mám ráda. To mě ostatně vede k tomu, že se porozhlédnu po dalších knihách, které Peter Walker napsal.

Autor v úvodní kapitole píše, že jeho přáním je, aby si člověk přečetl knihu, a byť zůstane v pohodlí domova, přesto se prostřednictvím zážitků zprostředkovaným v knize podívá do Zaslíbené země a splní si tak svůj sen „na dálku“. Musím přiznat, že v Izraeli jsem nikdy nebyla, ale po přečtení této knihy mám dojem, jako bych tam skutečně vycestovala. Autorovo přání se tedy alespoň v mém případě splnilo.

Co mě však poněkud zklamalo, byl popis současného Jeruzaléma (ale i dalších míst). Snad na každém významnějším místě, kudy procházel Ježíš, postavila nějaká církev svůj kostel, klášter či Arabové mešitu. Takže významná místa tam sice zůstávají a v mnoha případech víme, kde je nalézt, ale změnila se natolik, že je nepoznáte. Takovým příkladem je například Kostel Narození Páně v Betlémě.

Kniha je perfektně zpracovaná, má nádhernou obálku a je vytištěna na kvalitním papíře. Celkově budí dojem luxusní knihy. Pokud byste chtěli udělat někomu radost, vřele knihu doporučuji jako dárek. Neuděláte si ostudu.

Jediné, co mi v knize trochu nesedlo, byl dlouhý úvod, kde autor podrobně rozepisuje, jak knihu používat. Text působí tak vybroušeným dojmem, jakoby jej autor předělával snad stokrát a stále se jej snažil dovést k dokonalosti. Ta snahy je tam až příliš patrná. Ale to je jediná věc, která se mi nelíbila.

„Herodes odvedl na Chrámu opravdu velkolepou práci. Začala kolem roku 15 před Kr. a pokračovala ještě o „čtyřicet šest roků“ později, v době Ježíšova působení (Jan 2,20) – a dokonce ještě plných třicet let po něm. Znamenalo to obrovský příliv dělníků do města, který už sám o sobě způsobil, že se Jeruzalém značně rozrostl severozápadním směrem. Mohutné kamenné kvádry vysekávali v lomech hned na sever od Chrámového pahorku. Největší z těchto mramorových bloků měřil skoro dvanáct metrů na délku a tři na výšku. Dovedeme si jen stěží představit, nekonečné potíže, které představovaly dopravení těchto mohutných bloků přes město a jejich vyzvednutí do žádané polohy. Herodovy architekti navrhli, že chrámová nádvoří rozšíří o třicet procent, asi o třiadvacet metrů dál na jih. To rozhodně nebyl snadný úkol. Snah skály se v tomto bodě svažuje příkře dolů, takže toto rozšíření jižním směrem vyžadovalo výstavbu mamutí plošiny. A to všechno muselo být hotovo, ještě než začala výstavba jakékoliv budovy na chrámových nádvořích – například sloupořadí na všech čtyřech stranách a samotné „svatyně“ s ústředním svatostánkem, tyčící se přes čtyřicet metrů nad nádvořím.“  

AUTORŮV STYL, JAZYK A GRAMATIKA

• Autor knihu napsal spisovaným jazykem.
• Kniha je přehledně rozdělena a čtenář se v ní dobře orientuje.
• Autor nás provází knihou jako průvodce.
• Korektury byly provedeny profesionálně.

„Ukřižování bylo formou trestu, používanou Římany vůči nižším vrstvám – otrokům a těžkým zločincům, ale zejména těm, kdo se zapletli do rebelie a pobuřování proti říši. Judsko bylo doslova poseto kříži při každém svém větším protiřímském povstání: v roce 4. př. Kr. a opět v letech 70 a 135 po Kr. Oběti ukřižovali zpravidla nahé a často je vůbec nepohřbili, ale přenechali je ptákům a psům.“

Peter Walker studoval klasické obory a historii rané církve na Cambridgeské univerzitě a prováděl rozsáhlý postgraduální výzkum o křesťanských postojích v Jeruzalémě. Vedl mnoho studijních cest do Izraele. Dnes je učitelem biblistiky ve Wycliffe Hall na univerzitě v Oxfordu. Napsal pět naučných knih, které se týkají života Ježíše Krista.

„Návštěva kteréhokoli cizího města může být ohromujícím zážitkem, ale o Jeruzalému to platí dvojnásob. Je to město s více než třemi tisíci lety nepřetržitého osídlení. Zde se střetávali starověcí Izraelité s Jebúsejci, Asyřany a Babylóňany, Židé se tu utkávali s Římany, Byzantinci s Peršany, křižáci s Mamlúky, Britové se Židy a Araby a Izraelci s Palestinci. Návštěvníci, kteří by chtěli snadno nalézt „Jeruzalém Ježíšových dob“ – uchovaný pro ně v jakési časové smyčce – budou obzvláště zklamaní. Úroveň ulic z Ježíšových časů je na některých místech pohřbena až pod šesti metry odpadu a „výplně“, nahromaděných za dvě tisíciletí obyčejného (a někdy i ne tak docela obyčejného) městského života. Jeruzalém se posunul. A posunul se i doslova. To první, co si musí návštěvníci Jeruzaléma v mysli ujasnit, je, že nynější hradby „Starého města“ (postavené roku 1517) nestojí na stejném místě jako linie hradeb v prvním století. Město se posunulo asi o dvě stě sedmdesát metrů dál na sever.“

KOMU BYCH KNIHU DOPORUČILA?

Jestliže máte rádi historii I. století, zajímáte se o teologii či hledáte vhodný bedekr pro svou cestu do Izraele, nebudete zklamáni. Je to kniha, která vás překvapí po mnoha stránkách a nesmírně vás obohatí.

Krásné jarní dny s interesantní knihou Vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie, linky a citace:

Životopis Petera Walkera obsažen v knize.

Anotace knihy i fotografie je dostupná na webu databazeknih.cz

WALKER, Peter. Po stopách Ježíše, ilustrovaný průvodce svatou zemí. Euromedia Group, k. s. – Knižní klub. Praha. 2008, I. vydání, ISBN 978-80-242-2100-7