Při navrhování členů vlády, a sporů ohledně europoslance Miroslava Pocheho, který se nelíbí presidentu Miloši Zemanovi, nabývám dojem, že se vracíme do minulosti. Zeman si hraje na kádrováka a kádruje vhodnost kandidáta.
Sestavování a navrhování členů vlády premiérem Andrejem Babišem presidentu Miloši Zemanovi trvá několik dlouhých dnů a je napínavé. Zdálo se, že po uzavření koaliční dohody hnutí ANO 2011 (ano, to je oficiální název tohoto politického hnutí) s ČSSD, to už půjde hladce.
Ovšem to bychom nesměli mít v čele státu presidenta Miloše Zemana, který rád napíná nejdůležitější zákon naší země, Ústavu České republiky, až do krajnosti. Domnívám se, že Zeman zkouší českou veřejnost, co všechno mu ještě projde a kam to my, obyčejní smrtelníci, necháme dojít. Ale nikdo se mu do cesty nestaví a tak mu to zatím prochází.
A co je to tentokrát? Už to není kauza novičok a vyzrazení utajovaných informací v přímém přenosu v televizi Barrandov. Ani to není vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina Spojeným státům ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem, což se Zemanovi nelíbilo, protože preferoval vydání do Ruska. To už taky není aktuální, to už utichlo.
Tentokrát jde o navržení europoslance a ekonoma Miroslava Pocheho na post ministra zahraničí. Zeman se nijak netají tím, že Pocheho nejmenuje. Jednoduše proto, že nechce.
CO ALE K TOMU ŘÍKÁ ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY?
„Předsedu vlády jmenuje president republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.“Ústava České republika, článek 68, bod 2
President tedy není tím, kdo by měl určovat, kdo bude ministrem, navrhovat, kádrovat jednotlivé členy vlády či odmítat jmenovat již navržené ministry. Role jsou podle ústavy jasně dané. Ministry navrhuje premiér a role presidenta je jednoznačná – prostě je na návrh předsedy vlády jmenuje.
Pokud ale Zeman již dlouho avizuje, že navrženého Pocheho na post ministra zahraničí nejmenuje, nedrží se ústavy. President se tak dostává do kompetenčního sporu s předsedou vlády Babišem, který by na něj mohl podat ústavní stížnost. Asi je nám všem jasné, že tento krok Babiš nepodnikne, ale přeci jenom… Nestálo by to za to? Kdo je tady vlastně premiérem? Kdo je tady presidentem?
A jaké má výhrady Zeman k Pochemu? Prý se mu nelíbí, že se Poche jednou (či dvakrát?) vyjádřil v minulosti nepěkně o migrantech, zastává protiizraelské postoje, není dostatečně proamerický a údajně dokonce volil Zemanova protikandidáta Jiřího Drahoše.
Zeman se tedy stává kádrovákem (a obrací se do komunistické minulosti) a hodnotí politické názory a osobní postoje jmenovaného člena budoucí vlády a na základě toho „kádruje“, zda je vhodným či nevhodným člověkem na post ministra. Myslela jsem si, že kádrování máme už za sebou, ale zdá se, že jsem se spletla…
Krásné letní dny bez jakýchkoliv kádrováků Vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander
