Co vlastně dělám? Někteří z vás se mě ptají, čím se živím, anebo kdy si zase něco pěkného ode mě přečtou. Vzhledem k tomu, že odpovídám na tuto otázku docela často, rozhodla jsem se jí věnovat tento blog.
Není pravda, že bych v poslední době neměla dost témat na nové blogy. Naopak! Život je tak zajímavý!
Ale blog je pro mě chvilkovou otázkou, kdežto já bych chtěla napsat něco delšího. Mnoho myšlenek, popsání emocí, nebo vztahů se do krátkého blogu nevejde.
MŮJ PRVNÍ POKUS O NAPSÁNÍ ROMÁNU
Od svých dvanácti let jsem si přála napsat román. Začala jsem jeden nebo dva psát, ale pokaždé mi to přišlo takové dětské a trochu naivní, že jsem nakonec texty počmárala a roztrhala. Zaměřila jsem se na slohové práce ve škole. Nejraději jsem měla úvahy, kde byl prostor vyjádřit svůj názor.
I když jsem ve svém životě dělala cokoliv, nejvíce mě bavila práce s textem. Nejprve jsem se věnovala sestavování zpráv v královéhradeckém Rádiu O.K., o několik let později jsem se pracovala pro soukromou tiskovou agenturu Korzo.cz, kde jsem psala o celebritách. Poté do novin, kde bylo práce s textem už mnohem více.
BLOGY, BLOGY, BLOGY…
Baví mě psát blogy na různá témata. Často se mě čtenáři ptají: Co píši raději? A proč píši o tak rozdílných tématech? Nejraději píši o vztazích. Přitahují mě a fascinují. Jsou překvapující, šokující, zábavné, krásné, někdy smutné a bolavé. Jako lidé samotní.
Píši o politice, protože jsem ji sledovala jako redaktorka, když jsem psala pro Euro Online. Politika mě vždycky zajímala a když je člověk zvyklý ji sledovat, je snadné „číst“ podtext politických vyjádření.
Co na veřejnosti má být řečeno pro čtenáře či diváky a co se ve skutečnosti událo, ale říci se to nesmí. Ať už proto, že by se řekla pravda, nebo poodkryly „politické karty“, což se nehodí.
Proto mají některé mé blogy spíš zpravodajský styl. Někdy vystavím blog tak, abych předložila čtenářům fakta a nechám na čtenářích, aby si utvořili názor sami. Někdy jde tedy spíš o žurnalistiku. Jindy vyjádřím svůj názor, jevy a události v politice hodnotím tak, jak je sama vidím. Někdy upozorňuji na kauzy, které by neměly být zapomenuty.
JSEM VDĚČNÁ ZA SVÉ ČTENÁŘE
Musím přiznat, že mám svůj okruh čtenářů, kteří sledují všechno, cokoliv napíši. Pak mezi mé čtenáře patří ti, kteří se zaměřují na blogy o vztazích. A jiní zase sledují politická témata. A pak vítám nové čtenáře a čtenářky, které na mě narazí zcela náhodou (nebo jsem jim doporučena) a posílají mi své názory.
DĚKUJI ZA VAŠE NÁZORY, E-MAILY A DISKUSNÍ PŘÍSPĚVKY
Na všechny e-maily, které mi dorazily do mé e-mailové schránky na seznamu.cz, jsem snad odpověděla. S některými z vás si vyměňuji e-maily dodnes a stali se z nás přátelé. Některé diskusní příspěvky pod blogem jsou pro mě inspirativní a velmi zajímavé.
PRO NĚKTERÉ JE ŠPATNĚ VŠECHNO, COKOLIV NAPÍŠI
Mezi věrné čtenáře patří také někteří, kteří mě vždycky zkritizují! Už jsem si na to zvykla. Ať totiž napíši cokoliv, vyjádřím jakýkoliv názor – tak je to špatně. Téměř všichni se skrývají pod nic neříkajícím nickem a snědli všechnu moudrost světa.
Díky nim jsem se dozvěděla, že jsem od levičáka, odéesáka, propagandisty 50. let minulého století, pionýrky, přes svazačku, komunistu až k hloupé, naivní husičce, která je zhrzená životem, láskou a neví, co chce.
Někteří mi podsouvají, že jsem Němka, Slovenka, Češka či Židovka… Jiní mi vnucují, že se neumím podepsat, protože sami nejlépe vědí, jak by se mělo skloňovat mé příjmení a rozhodně, že bych měla přechylovat (ale o tom blog až v budoucnu).
No, uznejte sami, to přeci ani není možné, aby jeden člověk za 30 let svého života tohle všechno stihl a ještě ani nevěděl, jak se jmenuje!
A CO DĚLÁM PRÁVĚ TEĎ?
Přestěhovala jsem se na krátký čas z Prahy do Ústí nad Labem. Jsem v novém městě, nemám tu ještě mnoho známých a hledám si zaměstnání. Volný čas, který mám, využívám k tomu, abych si splnila svůj dávný sen.
KAŽDÝ DEN USEDÁM K NOTEBOOKU A PÍŠI ROMÁN
Od dětství jsem si přála napsat román a myslím, že je v mém životě čas, abych jej napsala. Začala jsem psát asi před rokem. Psala jsem dost nepravidelně, ale poslední měsíc se snažím se psát každý den několik hodin.
Stanovila jsem si, že knihu dokončím během září a poté oslovím několik nakladatelství, zda by můj román nevydali. A o čem bude má první kniha? Jedná se o román o vztazích a je umístěn do současné doby. Snad bych ještě mohla prozradit, že v mém románu bude láska, nevěra, smrt, tragédie, ale také dobrý konec, který pohladí na duši a dá nám naději.
MOJE VELKÉ PŘÁNÍ
Napsat román byl jedním z mých velkých snů a já si ho nyní plním. Přála bych si, aby se mi podařilo najít nakladatele, který moji první knihu vydá a aby našla své čtenáře, kterým se bude líbit.
S přáním krásného letního dne, Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander
Fotografie:
http://www.flickr.com/
Fotoalbum H. R. Šiander
