Vánoční party na ministerstvu práce a sociálních věcí zvedla mnohé ze židlí. Jeho šéf Marian Jurečka se za vše omluvil a KDU-ČSL ho ponechala ve všech funkcích. Neporušil sice zákon, ale morálně selhal. On i jeho zaměstnanci.
Ačkoliv hlasování celostátního výboru KDU-ČSL Marian Jurečka ustál a nebyl odvolán jako předseda strany, ani jako ministr práce a sociálních věcí, je zjevné, že se někde stala chyba.
U nás v České republice stačí, aby se Jurečka za opakované lži ohledně vánočního večírku (a že jich nebylo málo) v den tragické střelby omluvil. Ale v jiných evropských státech na Západě by to bylo málo. Takového politika by nemusel nikdo vyzývat k odchodu, ale odešel by sám.
Když se často zamýšlím nad rozdílem mezi Západními státy a naší zemí, docházím k závěru, že nám chybí vysoký morální kredit. To jsou hodnoty, které člověk má hluboko zakotvené ve své osobnosti a které ctí, ať se děje cokoliv. Neuhne, nezradí je, nepošlape je.
Kdesi jsem četla, že Jurečka účastí na vánočním večírku neporušil žádný zákon. To je jistě pravda. Ale dopustil se mnoha morálních pochybení. A nebyl sám.
Chápu, že vánoční party na ministerstvu práce a sociálních věcí měl být vyvrcholením roku a na společné oslavy se zaměstnanci skutečně těšili. Na druhou stranu si neumím představit, jak mohl vůbec někdo oslavovat a pařit, když se v té době ve všech veřejných a sociálních médiích nepsalo o ničem jiném, než o tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze?!
Neumím si představit, že v době, ve které žijeme, tedy v době sociálních sítí a s jejich téměř okamžitými informacemi on-line, jež téměř každý zaměstnanec musel zaznamenat, ať už na svém pracovním počítači na ministerstvu či osobním mobilu, by nevěděl, co se děje na Náměstí Jana Palacha, kde je hlavní budova filosofické fakulty?
Nemohu uvěřit, že by si zaměstnanci resortu mezi sebou neřekli, co se stalo? Těžko se mi věří, že by se např. tiskový mluvčí ministerstva, jakýkoliv člověk v oddělení PR a médií či asistentky v Jurečkově kanceláři nezmínily ani slovem o tom, co se děje? Když se jednalo o největší útok na měkké cíle za posledních 15 let v celé Evropě! A když šlo o první masovou střelbu osamělého střelce v dějinách České republiky u nás vůbec!
Já jsem se o tragické střelbě dozvěděla onoho čtvrtka 21. prosince 2023 od kamarádky z církve, která mi poslala SMS zprávu v 15.54 hodin. Ihned jsem si pustila rádio ČRO Plus, kde ale příliš informací neřekli. Tak jsem zapnula notebook a sledovala ČT 24, která velice podrobně informovala o tom, co se děje.
Byla jsem v šoku a nechtělo se mi věřit, že se tohle děje u nás. Čím dál jsem se dozvídala přesnější počty obětí střelby, tím víc jsem začínala truchlit. Pociťovala jsem nesmírný zármutek, i když jsem osobně nikoho neznala. Ale pro mě není těžké si představit, že třináct studentů se už nikdy nevrátí na svátky domů k rodičům, kteří pro ně už měli nakoupené vánoční dárky.
I v pátek jsem sledovala půl dne podrobné zpravodajství a tiskové konference na ČT 24. Celou událostí jsem byla tak hluboce zasažena, že jsem nedokázala ani pracovat, natož se radovat z přicházejících Vánoc.
Během státního smutku, který byl vyhlášen na sobotu 23. prosince 2023, jsem si sice pustila vánoční koledy, ale následně jsem je vypnula. Vnímala jsem totiž, že je to nedůstojné a naprosto se nehodí, abych v tento den jásala.
Na Štědrý den jsem se vydala na pietní místo na Ovocném trhu v Praze, kde sídlí rektorát UK a s desítkami lidí jsem zapalovala svíčky, abychom uctili mrtvé. Celé vánoční svátky 2023 se nesly v mém případě v duchu zármutku nad zmařenými životy mladých lidí, jejich učitelů a nevinných cizinců, kteří byli náhodně zastřeleni, protože se právě nacházeli na ulici a v dosahu střelce.
Jedna věc je tedy vánoční večírek na ministerstvu práce a sociálních věcí naplánovat. Ano, to se plánuje s dlouhým předstihem. Vím o tom své. Sama jsem na jednom ministerstvu pracovala. Druhá věc však je, že když na takový večírek člověk zamíří, měl by přihlédnout k tomu co se právě děje.
I kdybych připustila, že o střelbě Jurečka skutečně nic nevěděl a všichni jeho věrní zaměstnanci ministerstva by mu informace o teroristickém útoku zatajili, víme, že se Jurečka účastnil mimořádného zasedání vlády. To bylo svoláno právě kvůli tomuto útoku.
Neumím pochopit, jak se Jurečka, po všem, co si vyslechl ty nejlepší informace o střelbě od předních expertů naší země, mohl vrátit na ministerstvo, jít na vánoční party a pokračovat v oslavách až do ranních hodin druhého dne?
Pravdou zůstává, že jsme se všichni zaměřili a hledali odpovědnost pouze u samotného šéfa, Jurečky. Ale ruku na srdce – aby jakýkoliv večírek mohl proběhnout, musí tam být přítomní ti, kteří se chtějí bavit a pařit! A to jsou zaměstnanci ministerstva práce a sociálních věcí. Proto se domnívám, že vina neleží jenom na předním představiteli resortu, ale také na těch, kteří se večírku bez skrupulí zúčastnili. Kdyby morálka zaměstnanců byla v pořádku, nikdo by na vánoční party, když bylo právě zastřeleno 14 nevinných lidí, nepřišel. Nebylo by pro koho večírek pořádat.
Krásné lednové dny a dobrý morální kompas vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander
Foto: hrš
