Vypůjčím si dvě stěžejní hesla z pohádky Tři veteráni, abych na nich dokreslil problematiku nového cizineckého zákona, který bude co nevidět projednávat Senát. Před časem jsem psal na blogu o Schengenu a o změnách, které potkají cizince z tzv. „třetích zemí“ v Česku. V souvislosti s tím vláda navrhla nový cizinecký zákon, kterým se mění dosavadní podmínky pobytu cizinců na území České republiky a který vyvolal vlnu nevole ze strany různých nevládních organizací. Stejně jako všude jinde v Evropě, kde v posledních letech zavedli nové cizinecké zákony.
Obdobně jako v pohádce i my vítáme cizince, kteří chtějí v zemi legálně pracovat, studovat a žít podle našich platných zákonů. Bohužel se to dost často neděje. Nevládní organizace protestují proti větším kontrolám cizinců a proti přísnějším podmínkám. Argumentují tím, že tyto občany degradujeme na občany druhé nebo třetí kategorie. Není to pravda, Česká republika se stává nejen tranzitní zemí pro cizince, ale hlavně zemí konečnou. Stávající liberální úprava již nebyla schopná ochránit bezpečnost České republiky, zabránit ilegální migraci a zarazit zneužívání sociálního systému. Trnem v oku jsou hlavně ustanovení o azylu a nové podmínky ve smíšených manželstvích. V azylové politice jsme přijali standardní ochranná opatření, stejná jako v poslední době Rakousko nebo Švýcarsko a nejsme nikterak diskriminační ani podle Rady, jejíž návrhy a připomínky byly důvodem, proč vládní návrh vznikl.
Největší kritika padá zřejmě na fakt, že v prvním roce smíšeného manželství by neplynulo cizinci automaticky zdravotní pojištění a neměl by nárok na sociální dávky. V případě, že by však byl takový cizinec legálně zaměstnán, zdravotní pojištění by samozřejmě měl! Jen tak mimochodem, nepracující Češka si musí také platit zdravotní pojištění, takže jakápak diskriminace? V souvislosti s porodem, který je tak často zmiňován jako největší překážka cizinek ve smíšených manželstvích, bych se přimlouval za to, aby poplatky spojené s porodem a předporodní péčí byly hrazeny ze zdravotního pojištění manžela, který je českým občanem a platí zdravotní pojištění.
Novela cizineckého zákona podle mého názoru nikterak nevybočuje z vývoje, který je dnes běžný zemích EU, stejně jako např. ve Spojených státech. Nechceme se stát „pevností Evropa“, jak kritici zákona tvrdí. Chceme ale vytvořit takové podmínky, které by nediskriminovaly české občany, abychom se nedočkali podobného vývoje jako ve Francii nebo Nizozemsku.
