O všudypřítomném konzumu a nezbedných školácích

Nedávno jsem si procházel svůj „archív“, kde schovávám různé výstřižky a zajímavosti a vrátil jsem se k několik měsíců starému rozhovoru s Ivanem Medkem. „Náš způsob života je příliš svázán s krátkodobými cíli a úspěchy; životní úroveň se tady měří schopností nakupovat. Čím více budeme nakupovat, tím budeme kvalitnější společnost.“ (MF DNES, 27.3.2008)

Ten všudypřítomný a bezmyšlenkovitý konzum! Vydělávat více, abychom mohli i více utrácet. Ač je to naprosto nesmyslné, do jisté míry tomu podléháme všichni. Jen málokdo však přizná, že čas od času nás reklama přesvědčí ke koupi něčeho, co vlastně vůbec nepotřebujeme. Ba co víc, většina lidí konzum naprosto popírá a holedbá se tím, jak je vlastně „materiál“ vůbec nezajímá. Podle debat na zahrádkách kaváren bych dokonce řekl, že většina lidí nedělá nic jiného než čte Čapka, Havla, Zakariu a sleduje Čt 2 a Filmový klub.

Opak je pravdou, konzumu propadla naše společnost totálně. Krátkodobé zisky na úkor dlouhodobých cílů jsou prostě hitem a důsledky v podobě agresivní a závistivé společnosti sklízíme všichni. Konzum devalvuje duchovní a morální hodnoty, nevyhýbá se ani těm nejmenším, řekl bych dokonce, že ti nejmladší, kteří se neumí reklamě bránit, jsou postiženi nejvíce.

Včera jsem si přečetl článek kolegy bloggera Vlčka (zde), ve kterém píše o chování dětí na školách a jak právně zajistit větší pořádek ve školách. I tady je na vině konzum – laptopy, mobily, kamery, diktafony, módní výstřelky. Spíš než o vzdělání je to o tom, kdo má bohatší rodiče a kdo si může dovolit více „lepších“ věcí. Víte, že na některých školách si už děti nemusí psát ani poznámky? Nahrávají si hodiny na diktafony! Jsou líné opisovat vzorečky z tabule, jednodušší je to mobilem vyfotit! A alespoň jednou v životě přečíst Hamleta? Proč? Vždyť je to na „dívku“ (rozuměj DVD) s Melem Gibsonem! Sci-fi? Bohužel tvrdá realita. Děti jsou obrazem dnešní konzumní společnosti a podle toho to také na mnoha školách vypadá.

Kdo za to může ? Jsou to rodiče, škola nebo společnost? Každý má na tom svůj díl viny, ale obecně bych řekl, že společnost. Společnost, která propaguje místo hodnot konzum. Společnost, která místo dlouhodobé vize slibuje dávky a dotace. Společnost, která vlastně nenabízí kromě výdobytků konzumního světa nic. Jak to změnit? Jednoduše zamést si před vlastním prahem! Víc číst, víc se vzdělávat, hledat souvislosti, předávat zkušenosti dětem a nepodléhat bludům a klamům.

Mé jiné články na podobné téma: Co takhle nějakou dobrou zprávu, přátelé? nebo O té mladé demokracii.