- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Vážení občané , podléháte klamům vskutku pyramidálním a nejsou to klamy optické. Asi je zřejmé, že cosi těm zdravotníkům berou (http://www.tribune.cz/clanek/29144-vydaje-na-zdravotnictvi-klesaji). To cosi znamená v našem obecně podfinancovaném zdravotnictví, že poklesly příjmy při započítání inflace a daňových dopadů meziročně reálně takto:
Akutní lůžková péče - 13,5 %
následná péče - 12,5 %
ambulantní péče - 17,5 % .
Také se bere za jisté, že je pokles výkonnosti ekonomiky a tedy horší výběr pojistného. Ale ouva. Čísla hovoří jinak. Meziroční změna:
2009/2008 99,95 %
2010/2009 101,88 %
2011/2010 101,35 %
2012/2011 104,80 %
Pokles příjmů se liší podle oboru a typu nemocnice, ambulance, ale v celoročním průměru tyto čísla odpovídají. Ministerští a pojišťovničtí úředníci uvádějí jiná čísla a tvrdí, že jde o pokles o maximálně nějakou jednotku procent. Ale oni počítají výdaje celkově a bez započítání inflace a já uvádím výsledek pro koncové zdravotnické zařízení.
Čím to je, takové nesrovnalosti. Je to jednoduché, peníze sice do zdravotnictví jdou jen o nějaké procentíčko menší, ale ne všechny doputují na vaše léčení, do vaší nemocnice, vašemu odbornému či jinému lékaři. Jednak se plýtvá, taky se povolují různě nové aktivity s problematickým přínosem (krásná ukázka je zvažované protonové centrum v Praze, báječné elektronické projekty atd., atp.) taky se uzavírají smlouvy na nové, ne zcela a jasně potřebné kapacity, systém je hrubě neefektivní (http://selucky.blog.idnes.cz/c/315945/Realita-a-virtualni-obraz-zdravotnictvi-v-CR.html).
Poměrně rozšířená je představa, že konečným spotřebitelem peněz ve zdravotnictví je zdravotnické zařízení (ZZ). Proto vás zpráva o poklesu příjmů do ZZ nijak nerozhodí. Bohužel ale , realita je jiná. Konečným spotřebitelem služeb, peněz ve zdravotnictví je pacient, občan. Takže pokud klesnou příjmy ZZ o 10%, znamená to, že podstatná část z těchto procent půjde jako omezení péče do pacientů. Ony se zdravotnická zařízení snaží, také tlačeny pojišťovnami, racionalizovat svůj provoz tak, aby byly efektivnější (tedy většina z nich. Část z nich má dostatečnou vatu, zatím se ani snažit nemusí nejenom v investicích). Pokud ale pokles trvá dlouho, třeba 3 roky jako v ČR a současně běží inflace a všechny negativní vlivy s tím spojené, dopadne to stejně jako snižování cen v supermarketech. Tam taky nabízejí za pár kaček často náhražky, nemající nic společného se jménem potravin, které imitují (volně Dr. Kubek).
Ve zdravotnictví tento systém také povede k nabízení „náhražek“ za kvalitní péči. Se všemi důsledky, které si možná ani neumíte představit. Prostě kvalita a cena jsou spojité nádoby.
Pokud to necháte svoje politiky takto vést, nedivte se příliš důsledkům.
Další články autora |
Francouzská, Brno - Zábrdovice
12 500 Kč/měsíc