Stavební spoření je/býval velmi oblíbený finanční produkt, který ale rok od roku ztrácí své výhody. Skalním fanouškům stavebního spoření se za následující text omlouvám. Atraktivitu v něm totiž jednoduše nevidím.
Tento finanční produkt, který je prodáván stavebními spořitelnami, prošel rozsáhlými změnami v podmínkách. Nejvýraznější změnou je snížení státního příspěvku na maximální možnou roční částku 2 000 Kč. Tohoto státního příspěvku dosáhne klient, který do tohoto produktu uloží za rok 20 000 Kč. Výše státního příspěvku je totiž počítána jako 10 % z ročně uložené částky. Dříve byl tento příspěvek ve výši 3 000 Kč ročně (15 % z ročně uložené částky) a u smluv uzavřených před rokem 2004 dokonce 4 500 Kč. Druhou významnou změnou je od roku 2014 nutné prokázání účelu, k čemu budou vaše peníze ze stavebního spoření využity. Za povolené se považuje rekonstrukce bydlení či splátka hypotéky, uvažuje se ještě o některých dalších účelech (školné, penzijní připojištění apod.). Dokazovat, nač své peníze použiji, považuji za velkolepou finanční šikanu. Ale státu se nedivím, státní příspěvky jsou peníze z rozpočtu a chce mít nad nimi moc (ostatně jako nad vším), co naplat, že ve hře jsou i vaše peníze. Obecně stát tyto státní příspěvky kontinuálně snižuje (za posledních 7 let o neuvěřitelných 55,6 %). Pokud ještě připočtu, že klientovi stavební spořitelny hrozí sankce za předčasné zrušení smlouvy, plně nerozumím, v čem spočívá ta zázračná atraktivita stavebního spoření. Obzvlášť, když si uvědomím následující:
Totiž výnos, který stavební spoření přinese při smlouvě na 6 let, při úrokové sazbě 2 % p.a. je za celé období roven 15,2 % (tabulka - pole H8). Výtečné, řekl by si možná spořitel fanatik. Pokud si ale uvědomíme, že oficiální inflace (o jejíž metodice měření jsem již vyjádřil obavy v předešlém článku) činila za posledních 6 let 17 % (H16), pak mi vyjde, že si v budoucnu koupím za své peníze na stavebním spoření o -1,84 % (H10) méně zboží. To znamená, že na začátku spoření jsem si za každou tisícikorunu mohl koupit 1000 rohlíků a pak jsem spořil, abych si mohl za každou svou naspořenou tisícikorunu koupit rohlíků už jen 981,6. Poněkud zvláštní finanční rozhodnutí, nemyslíte!? Problémem navíc je, že ani rohlík už to nebude moct být, budou to muset být cihly nebo malta kvůli zmíněnému prokázání účelu - bydlení.
Proč tedy spořím? Proč bych se nechal šikanovat a musel prokazovat účel použití peněz? Proč by mi měla hrozit sankce za předčasné zrušení smlouvy, když se chci dostat ke svým penězům? A nezruší mi stát státní příspěvek úplně? A o zaplacení vstupního poplatku ani nemluvě.
Aby spoření (odkládání současné spotřeby před budoucí) mělo v obecné rovině smysl, muselo by spoření mít za uvažovanou periodu čistý roční výnos přes 2,65 % (H17), což byla průměrná roční inflace za dané období. Na stavebním spoření však evidentně dosáhnu pouze 2,38 % ročního výnosu (H9). Pokud přepokládáte, že dalších 6 let bude roční inflace pod hranicí 2,38 % p.a., pak stavební spoření pro vás nemusí být tak špatné rozhodnutí - nezchudnete. Pokud si však myslíte (stejně jako já), že inflace bude vyšší, není důvodu se nechat terorizovat ve stavebním spoření a chudnout.
Věřte, že státní příspěvky nejsou tak lákavé jak vypadají. Finanční produkty z vás majetného člověka neudělají. Ba co víc, často díky nim ztrácíte kupní sílu a vaše spořivost tak zcela ztrácí svůj smysl. Pokud toto budete přehlížet, pak si ukládáte peníze, abyste si v budoucnu mohli za naspořené peníze pořídit méně zboží. Poněkud bláznivé, domnívám se.
Samozřejmě spoření je i pouhá akumulace peněz k pořízení něčeho, co má vyšší cenu, než si aktuálně můžeme dovolit. Během takového spoření ale prosím ztrácejte co nejméně ze své kupní síly. Tedy snažte se mít roční výnos nad roční inflací, a to po celou dobu spoření. Pak už jen stačí doufat ve stabilitu finančního systému, trvající důvěru v měnu (peníze nejsou ničím nekryté, založeny pouze na důvěře) a přívětivou výši inflace. To je hodně proměnných na to, v jaké situaci se finanční systém nachází. A co za veškeré podstoupené riziko dostanete? 2,38 % p.a. a finanční šikanu.
Naspořené peníze je třeba zkoumat v širších souvislostech.
