Finanční příprava na stáří (3.díl) - (NE)výnosné finanční produkty

Lidé často u svých finančních rozhodnutí slepě poměřují částku, kterou za dobu spoření/investování vložili a jakou částku dostanou (spíše je jim slíbena) v okamžiku výplaty zpět. V žádném případě však toto poměření nevypovídá o tom, zda člověk svým rozhodnutím zbohatl. Dnes si tuto slepou víru ve zdánlivou výnosnost finančních produtků rozebereme na dvou známých finančních produktech - stavebním spoření a penzijním připojištění. 

V minulém díle jsme si vysvětlili, že čím delší dobu někde vážete své peníze, tím větší výnosnost je třeba od investice požadovat, aby sloužila ke svému účelu tedy - k reálnému zvýšení bohatství či akumulaci majetku. Pokud alespoň tohoto minimálního požadovaného výnosu není dosaženo, pak díky spoření/investici o svůj majetek reálně přicházíte, tedy chudnete.

Ono je totiž velmi rozdílné poměřovat naspořenou částku v jejím nominálním vyjádření (tj. číslo, které vidíme na výpisu z investičního účtu) s částkou, kterou jste do daného nástroje vložili nebo když poměřujete částku s vloženou částkou tak, že vás zajímá, co si za danou částku v okamžiku její výplaty reálně koupíte. Tento rozdíl je velmi významný. 

Příklad č.1 - Stavební spoření
Klasickým prodejním argumentem od prodejců stavebního spoření bude, že pokud budete do stavebního spoření vkládat ročně 20 000 Kč, pak za 6 let trvání smlouvy obdržíte zhruba 141 000 Kč. Klasický klient tohoto prodavače stavebního spoření zajásá, jelikož si spočítá, že do produktu vloží za 6 let 120 000 Kč a na jeho konci dostane o 21 000 Kč více (a takovou částku přeci na zemi nenajde). Sám uspokojen svým moudrým finančním rozhodnutí, však zapomíná zcela na zvážení konečné částky s ohledem na to, co si za danou naspořenou částku 141 000 Kč za 6 let skutečně koupí. Zboží a služby přeci každoročně zdražují (říkáme tomu inflace, ještě lépe ztráta kupní síly peněz). Za těchto 6 let trvání smlouvy při roční inflaci 3 %, bude každá koruna mít reálnou hodnotu už jen 83,75 haléřů z té dnešní (při vyšší inflaci dokonce ještě méně). Klient stavební spořitelny tak nemá reálně k dispozici sumu 141 000 Kč nýbrž sumu přepočtenou do dnešních peněz ve výši 118 088 Kč. A to vložil do produktu 120 000 Kč. 

Tabulka s výpočty pro stavební spoření zde. 

Jeho bohatství tak reálně pokleslo. Za naspořené peníze si toho může koupit méně. A právě v tomto leží skutečná nevýhodnost finančních produktů. 

Ještě zajímavější je z ekonomicko-finančního pohledu situace u penzijního připojištění. 

Příklad č.2 - Penzijní připojištění
Penzijní připojištění bylo hojně nabízeno mladým lidem, kteří mají myslet na své stáří co nejdříve. Rozhodně by měli na své stáří myslet co nejdříve, nicméně od penzijního připojištění by měli dát ruce pryč. Investované peníze se totiž v tomto produktu drží často více než 30 let. Za 30 let při inflaci 3 % ročně dojde k znehodnocení peněz v takové výši, že každá koruna bude mít reálnou hodnotu už jen 41,20 haléřů z té dnešní. Pokud tedy prodavač penzijka ukazuje náramný výkon v podobě poměru vložené částky ve výši 360 000 Kč (měsíčně 1 000 Kč, po dobu 30 let) k slibované částce před daní ve výši 723 280 Kč, klient má zdánlivou představu o výnosu 89,2 %. Problém je, že tento výnos byl dosažen za období 30 let a je nedostatečný, protože při zohlednění ztráty kupní síly peněz má klient po 30 letech k dispozici částku přepočtenou na dnešní peníze okolo 280 000 Kč. 

Tabulka s výpočty pro penzijní připojištění zde. 

Opět je dokázáno, že bohatství reálně pokleslo. A tuto jednoduchou analýzu výnosnosti lze provést u každé investice či finančního produktu. 

Závěr pro finanční přípravu
Zdánlivá výnosnost finančních produktů je pouze iluzí. Pro skutečnou finanční přípravu na stáří je třeba hledat takové investice, které dosahují mnohem větších výnosů (a paradoxně i při nižším riziku). Jaké? O tom blíže zase v dalších dílech.