Dle průzkumu veřejného mínění se 73 % lidí obává o své dostatečné finanční zajištění v důchodovém věku. Tato obava se mi zdá naprosto oprávněná a vzhledem k tomu, jak se svými případnými úsporami veřejnost zachází, tvrdím, že v problémech lze očekávat mnohem větší procento lidí. Ale dá se tedy nějak smysluplně finančně připravit na stáří? K rozkódování odpovědí na tuto otázku vám může posloužit tento několikadílný ekonomicko-finanční blog seriál.
V tomto prvním díle se věnujme největší chybě, které se lidé běžně a naprosto bez vzrušení dopouští při alokaci svých finančních prostředků. Chápu, že hlavní přičinou je nízké ekonomicko-finanční vzdělání (čehož mimochodem bravůrně využívají masové finanční instituce po celém světě). Ale od specialistů na jinou než ekonomickou oblast nelze očekávat znalosti ekonoma a i proto tu je můj seriál. Vážím si totiž práce všech těchto lidí.
Ignorování ztráty kupní síly peněz v čase
V roce 1971 prezident Nixon učinil z peněz po celém světě plně nekrytou měnu, jelikož hlavní rezervní měnu - americký dolar (a s ním i všechny členy mezinárodního měnového systému) odpoutal od zlatého standardu. Do té doby byly měny kryty zlatem, jejichž množství odpovídalo maximálně odpovídající hodnotě vlastních zlatých rezerv daného státu. Tvorba peněz centrálními bankami byla v tomto období limitována. V okamžiku, kdy se peníze staly zlatem nepodloženými bankovkami (v dnešní době spíše číselnými částkami na monitoru), nemá tvorba nových peněz díky tomuto opuštění zlatého standardu vůbec žádný limit. Nové peníze, které jsou do oběhu vpuštěny pomocí stimulů, záchranných balíčků, kvantitativního uvolňování či jak jinak tomu chce kdo na světě říkat, ředí kupní sílu peněz stávajících. V čase tak kupní síla peněz klesá - toto přirozeně známe jako pojem inflace.
Již v minulosti jsem na blogu vyjádřil názor, že inflace měřená státními subjekty neodpovídá "skutečné" inflaci jednotlivých rodin. Skutečnou inflaci za rok 2012 bychom změřili u každé rodiny tak, že by v roce 2012 nakoupila naprosto stejné množství a skladbu zboží a služeb jako v roce 2011 a o kolik procent víc by za tento roční nákup zaplatila, tolik by byla jejich ztráta kupní síly (inflace) za daný rok. Proto tvrdím, že důchodci jsou nespokojeni právem, jelikož ceny, které rostou nejrychleji, jsou u nákladů za bydlení a na zdravotní péči (vč. léků). Nerozumí však příčině. Tento jejich problém skutečně nevyřeší žádná vláda.
Vlády států mají nezměrnou touhu vykazovat růst HDP, pokles nezaměstnanosti, čímž snad chtějí měřit životní úroveň. Proto, aby ekonomiky států dostaly k růstu, se uchylují k velmi riskantním krokům v podobě různých kvantitativních uvolňování. Vytváří tedy nové a nové peníze, které mají nastartovat ekonomiku, což se však v žádném případě nedaří (ač se výsledky svého snažení snaží různě kamuflovat velmi kreativně). Snižují tedy dál kupní sílu peněz a to bez jakéhokoliv limitu. USA například "tiskne" 40 mld. dolarů měsíčně a plánuje to dělat neomezeně dlouhou dobu. "Jaká to šílenost", tvrdím. Současné "řešení" stagnace vyspělých ekonomik je významné přilévání oleje do ohně.
Inflace dle ČSÚ (o jejích nedostatcích ve výpočtu již víme z textu výše) za rok 2012 se očekává ve výši přes 3 %.
Veškeré současné stimuly ekonomik vedou k tvorbě nových peněz, které se naplno projeví, až se ekonomiky rozjedou. V takové čase je zřejmě třeba počítat s velmi vysokou inflací. Tříprocentní inflace v ekonomice, která je v recesi, je hodně významným strašákem. Jde také mimo jiné o jev zvaný stagflace.
Závěr pro finanční přípravu
Při finanční přípravě na stáří je třeba počítat při investičních rozhodnutích s inflací alespoň ve výši 3% ročně. Tato skutečnost významně ovlivní rozhodnutí, zda daný investiční krok je reálně výnosný nebo jen nominálně výnosný.
Od veškerých investovaných prostředků chtějte tedy minimálně 3 % čistého a skutečně dosaženého zhodnocení ročně, aby váš majetek reálně neklesal.
Rozdíl mezi nominální a reálnou hodnotou bude předmětem dalšího článku v ekonomicko-finančním seriálu na mém blogu. Seriál v prvních lekcích začíná osvojením finančních principů ze širšího ekonomického pohledu.
A pokud můj blog rádi čtete, pak děkuji za všechny vaše hlasy do ankety bloger roku 2012.
