Mají lidé vůbec představu o tom, jak jejich peníze reálně pracují? Dovolím si tvrdit, že o tom povětšinou nemají ani nejmenší páru.
Vždy jsem si myslel, že spoření a investování má být činnost, ze které člověku plyne takový efekt, že si toho v budoucnu bude moci pořídit více. Proč by jinak člověk byl motivován k tomu své peníze svěřovat nějaké finanční společnosti, když si za ně v budoucnu bude moci pořídit méně zboží? Žít v domnění, že poskytnutý úrok (u různých typů vkladů), poskytnutá všemožná státní podpora (penzijní připojištění apod.) tento stěžejní motiv spoření a investování naplní, je naprosto mylné.
Žijeme v čase, kdy peníze ztrácejí svou kupní sílu závratným tempem. Bankéři tisknou miliardy nových bankovek, čímž znehodnocují ty stávající a budou je tisknout vesele dál. Vlády po celém světě řeší své deficity rozpočtů zvyšováním daní, čímž zvyšují ceny zboží a služeb a budou je zvyšovat vesele dál. Obecně tedy peníze mnoha vlivy ztrácejí svou kupní sílu mnohem rychleji, než se „tvoří“ ve finančních produktech. Je to zcela jednoduchá matematika.
Máte spořicí účet? Máte na něm možná báječné 2 % úroku, ale pokud kupní síla peněz klesne o 3 %, pak stejně ročně reálně přicházíte o 1 % hodnoty peněz (řeknete si možná - no a co). A co kdyby kupní síla peněz klesla za rok o 6 % nebo o 10 % a víc? Mířím těmito otázkami záměrně k tomu, že finanční produkty jsou celkově vlastně velmi rizikovou spekulací. Věřit například penzijnímu připojištění s měsíčním vkladem 1000 Kč po dobu 30 let znamená, že s celkovým vkladem 360 000 Kč si můžete v 60 letech přijít na 639 000 Kč. Zhodnocení 77,5 % vypadá na první pohled poměrně lákavě, jenže se v něm skrývají dvě zásadní sdělení:
A) Peníze pracovaly v produktu pouze tempem cca 1,93 % ročně
B) S ohledem na bod A) tedy v zásadě klient svým rozhodnutím spekuluje, že kupní síla peněz za 30 let nebude ročně klesat rychleji než 2 % (jinak se zcela vytrácí smysl spoření a investování - zhodnotit prostředky)
V případě, že by spekulace dle bodu B) nevyšla a kupní síla peněz by klesala tempem jen o 1 % ročně rychleji, než jak „pracují“ peníze ve finančním produktu (v tomto případě tedy pokles tempem 3 % ročně), tak za těch 30 let by klient přišel o 60 % hodnoty svých peněz, i když se mu na první pohled zdá, že 80 % vytvořil. Stále se vám zdá rozdíl jednoho procenta jako zanedbatelné číslo? Jde o zcela jednoduchou logiku výpočtu. Inflace za období 1,03^30 = 142 %, zatímco výnos za období jen 80 %.
Tím vším chci naznačit, že mnohým finančním produktům bychom konečně měli přestat říkat spoření či dokonce investování, když nás reálně o peníze tyto produkty připravují. Zcela se v nich vytrácí logika, se kterou chceme s penězi pracovat (zhodnocovat je).
Při svých finančních rozhodnutích se orientujte na to, co vám takové rozhodnutí přinese do vaší kapsy reálně. Nepoměřujte jen nominálně vyjádřené číslo PŘED a PO.
