Můj rok 2011

Skončil nám rok 2011 a plynule jsme se přesunuli do roku dalšího. Někteří možná pod náporem alkoholu méně plynule, ale to ponechme stranou. Před rokem jsem tu psal, co se u mě za předcházejících 12 měsíců změnilo a dnes to vidím stejně. Sepíšu pár slov a vět o právě skončeném roce.
V lednu jsem měl zkouškové období, moje první na vejšce. Dopadlo vcelku slušně, až na jeden předmět, matematiku, jsem prošel. Oslavil jsem dvacáté narozeniny. No popravdě moc neoslavil, jak je v tom věku slyšet to -cet, tak už se mi to moc slavit nechce - stárnu.
V násleujícím měsíci, únoru jsem si našel přítelkyni. Přes menší neshody a potíže jsem s ní až dodnes, čemuž se upřímně divím. Nikdy jsem na delší vztahy moc nebyl. Inu, změna je život.
Březen, duben, květen. Měsíce, které nic zajímavého nepřinesly. Nejčastěji jsem je trávil buď ve škole, nebo v práci. Občas jsem si zašel zahrát poker, moji oblíbenou hru. Také se mi podařilo přesvědčit přítelkyni, že nejde o hazard, nýbrž o sport. O něco, kde nejde jenom o štěstí. Začala tedy hrát v menší míře také.
Další tři měsíce jsem trávil prakticky pouze v práci. Když jsem měl volno, tak jsem odpočíval, nic moc zajímavého se nedělo. Koncem léta jsme s přítelkyní na víkend navštívili jeden příjemný pension u nás na severu Čech. Žádná dálka od domova, ale odpočinek to byl fajn. V únoru nebo březnu se tam pravděpodobně podíváme znova.
Září byl měsícem volna. Školu jsem ještě neměl a do práce jsem již nechodil tak často. Byl čas opět na poker, září je pro mě měsíc, kdy mám nejvíce volna, takže hraji víc.
Říjen, listopad - škola, škola, škola. Nějak mě to nebaví tolik jako dřív, ale zase že bych skončil, to ne.
A jsme u konce roku - přichází prosinec. Začínám se pokeru věnovat čím dál víc a je to znát. Křivka na grafu profitu mi jde velmi pěkně vzhůru. Zajímalo by mě, jak se bude řešit to, že pár blbounů z parlamentu stále stojí za tím, že můj sport, je hazard. Ono jde popravdě spíš o to, že z toho stát nemá zrovna velké příjmy. S tím souhlasím. Ať udělají zákon, podle něhož budeme my pokeroví nadšenci platit daně z příjmu (vždyť to příjem je, když to člověk umí), a nic proti tomu nemám. Ale tím, že náš sport bude zakázán, jim těch peněz do pokladny moc nepřibude. Inu logika nade vše. Ale co, prosinec je měsíc Vánoc, klidu a míru. No spíše prostě měsíc Vánoc. Ono toho klidu moc o svátcích není. Vánoce mě již nebaví jako dřív, jako když jsem byl malý. Včera jsme slavili konec nového roku, dnes je již rok další. A jelikož Mayům došlo na tom šutru s kalendářem místo, tak všichni za necelých 12 měsíců umřeme. Jak smutné...

V lednu jsem měl zkouškové období, moje první na vejšce. Dopadlo vcelku slušně, až na jeden předmět, matematiku, jsem prošel. Oslavil jsem dvacáté narozeniny. No popravdě moc neoslavil, jak je v tom věku slyšet to -cet, tak už se mi to moc slavit nechce - stárnu.

V násleujícím měsíci, únoru jsem si našel přítelkyni. Přes menší neshody a potíže jsem s ní až dodnes, čemuž se upřímně divím. Nikdy jsem na delší vztahy moc nebyl. Inu, změna je život.

Březen, duben, květen. Měsíce, které nic zajímavého nepřinesly. Nejčastěji jsem je trávil buď ve škole, nebo v práci. Občas jsem si zašel zahrát poker, moji oblíbenou hru. Také se mi podařilo přesvědčit přítelkyni, že nejde o hazard, nýbrž o sport. O něco, kde nejde jenom o štěstí. Začala tedy hrát v menší míře také.

Další tři měsíce jsem trávil prakticky pouze v práci. Když jsem měl volno, tak jsem odpočíval, nic moc zajímavého se nedělo. Koncem léta jsme s přítelkyní na víkend navštívili jeden příjemný pension u nás na severu Čech. Žádná dálka od domova, ale odpočinek to byl fajn. V únoru nebo březnu se tam pravděpodobně podíváme znova.

Září byl měsícem volna. Školu jsem ještě neměl a do práce jsem již nechodil tak často. Byl čas opět na poker, září je pro mě měsíc, kdy mám nejvíce volna, takže hraji víc.

Říjen, listopad - škola, škola, škola. Nějak mě to nebaví tolik jako dřív, ale zase že bych skončil, to ne.

A jsme u konce roku - přichází prosinec. Začínám se pokeru věnovat čím dál víc a je to znát. Křivka na grafu profitu mi jde velmi pěkně vzhůru. Zajímalo by mě, jak se bude řešit to, že pár blbounů z parlamentu stále stojí za tím, že můj sport, je hazard. Ono jde popravdě spíš o to, že z toho stát nemá zrovna velké příjmy. S tím souhlasím. Ať udělají zákon, podle něhož budeme my pokeroví nadšenci platit daně z příjmu (vždyť to příjem je, když to člověk umí), a nic proti tomu nemám. Ale tím, že náš sport bude zakázán, jim těch peněz do pokladny moc nepřibude. Inu logika nade vše. Ale co, prosinec je měsíc Vánoc, klidu a míru. No spíše prostě měsíc Vánoc. Ono toho klidu moc o svátcích není. Vánoce mě již nebaví jako dřív, jako když jsem byl malý. Včera jsme slavili konec nového roku, dnes je již rok další. A jelikož Mayům došlo na tom šutru s kalendářem místo, tak všichni za necelých 12 měsíců umřeme. Jak smutné...