Vosy

Tak, už jsme dostali každý, já i můj muž, dvě vosí žihadla. Skončila idyla „snídaně v trávě“. Vosy lezou všude. Strašně jim každé naše jídlo a nápoj chutná . Prostě se v klidu ani nenajíte, ani nenapijete. Včera jsme se snažili najít nějaký způsob, jak je zahnat. Stříkali jsme vodu s česnekem, kterou jsem si připravila na postřik růží. Po chvíli jsem viděla vosu, jak si to štráduje po venkovním ibišku, který ji měl odpuzovat kvůli postřiku. Nefungovalo to, i když na internetu i tuhle variantu někdo radil. Pověsili jsme plastovou flašku se sladkou tekutinou, vosy se tam topí, ale co je to proti množství, které nás obletuje!

Bazének na koupání je plný jejich mrtvolek, ale co je to proti jejich množství!

Včera jsme seděli v podvečer na terase a pili červené víno. Čtyři vosy se mi utopily ve skleničce, další dvě se utopily v láhvi. Bála jsem se, abychom některou, ještě ne úplně mrtvou, nevypili. To by asi znamenalo cestu do nemocnice, protože štípanec do pusy nebo do obličeje vyvolává prudkou reakci. My jsme štípnutí do ruky a do zad, takže žádná prudká reakce nebyla. I když po dvou dnech mě místo vpichu pořád svědí.

Jak být mírumilovná, když jde o to, že buď já nebo ony? Snažím se neohánět, nechat je v klidu. Já ale nejsem v klidu.

Teď popisuji jen takové malé letní soužení, slunce pere, je ideální letní počasí, i když tepla se nám zdá přeci jenom až příliš.

Takže doufám, že nedostanu najednou smrtelnou dávku vosích žihadel:„Smrtelná dávka u vos je zhruba 160 bodnutí, u včel stačí 40 žihadel“, tvrdí přírodovědec. Na naší levanduli jsou jen čmeláci a bělásci, jsou jich stovky, včely se tu nevyskytují. Na motýlím keři jsou stovky motýlů, především baboček.

Jen kolem nás krouží vosy.

Chtěla jsem vám jednu vyfotit, ale jsou strašně rychlé. Stejně tak mi nejde vyfotit ty stovky čmeláků na levanduli. Vždycky jsou rozmazaní. Jen motýli se mi daří.