Vedra

Už třetí den jsou obrovská vedra. Na zápraží ve čtyři hodiny odpoledne  32°C V dolním pokoji 30°C V patře 35°C

A tak je to každý den. Vždycky ohlásí, že ten příští den bude ještě teplejší.

Měním se v průtokový ohřívač vody, do pusy leju ledovou minerálku IDU s domácí šťávou a ze mě vychází teplá tekutina.

Kam se jít ochladit?

Včera jsme byli plavat na  rybníku Šlégr. Je do půlky zarostlý, vstup do vody nic moc, ale voda čistá, teplá. V rybníce s námi plavala jen labuť a na druhé straně rybníku dva kluci. Pár lidí, kteří byli při našem příjezdu na břehu, odešlo. Kolem keře a stromy, na druhé straně jedno stavení. Po prašné cestě projel kolem jen velikánský traktor (proč tak velký?) a náklaďák s vlekem, který jel na pole pro zrní. Jsou žně. Na kopečku je krásný výhled na Broumovsko okroužené kopci. Před námi lán dozrálého obilí. Krajina osázená starými stromy, které tady vysadili Němci. Musím na ně myslet, jak jim bylo těžko z téhle zkulturněné krajiny odejít. Generace tady prolily svůj pot. Chodily po těhlech cestách. Co my s tím teď?

U  silnice sedí dvě staré paní s hůlkama, sedí v pangejtu a schovávají se před sluncem. Zastavíme a ptáme se, jestli nechtějí svést. Najednou od silnice přijde ještě jedna starší paní s pejskem, ne tak bezmocná. Dává té nejstarší klíč a říká: "Ne ne, já nepojedu, já počkám na autobs. Nebudu se vám tam cpát i se psem.“ A tak jedeme do Police nad Metují, staré paní jedou do Pěkova, což je po cestě. Jsou to tři sestry do úterka na chalupě: Růža, Jiřina a Květa.

Zítra jedu do Prahy, jaképak to tam bude v těch vedrech?