Španělské mušky

Šla jsem i na ušní a řekla panu doktorovi, že mi do ucha vlezly „Španělské mušky“. Cha, cha, dodnes si to pamatuje

Costa Brava

Ranní probuzení vedle skládky není zrovna idylické. Stačí ale popojít kousek dál, kde  je vidět pěkná krajina i hrad. Španělský taťka, který tu prochází, sice nechápe, ale aspoň slušně pozdraví.

Odjíždíme na pláž Platja dels Canyeretes. Snídáme opět osamocené přímo na pláži. Voda je krásně průzračná a také krásně ledová. Vydžíme zde lelkovat do 12 hodin a pak vyrážíme za hlavním cílem dnešního dne, do městečka -  Figueres.

Španělské mušky

Figueres

Budovu na náměstí těžko přehlédnete, nachová budova s obrovskými bílými vejci dává tušit, že se zde nachází Teatre - Museum Dalí. Muzeum, pana trochu šíleného, nás opravdu nadchlo! Je na čase zvednout kotvy a pokračovat dále na pobřeží Costa Brava do Cadaques.

Teatre - Museum Dalí

Západ slunce na Cap de Creus

Dokonce ještě stíháme západ slunce u majáku Cap de Creus. Úžasné místo. Trochu nás překvapuje, že ač jsme v Národním parku, docela v pustině, řve tady na plné pecky muzika. Naproti majáku je restaurace, kde je diskotéka. My, ale musíme už dost spěchat, abychom si našly dnešní „bydlení“ . Škoda, že v Národním parku jsou dost viditelné cedule, že je zde přespávání zakázáno a tak to raději neriskujeme. Kousek za parkem odbočujeme na prašnou cestu, kde je dost velký plac na to, abychom zde mohly zaparkovat a utábořit se. Kus dál už je jenom olivový háj a pár chatek, jinak nic. Místo je to ovšem nádherné. Kolem dokola máme úžasné výhledy na moře, na městečko Cadaques, na vysoko položenou observatoř, no prostě nádhera.

Cap de Creus

Trochu španělského vína a jde se spát. Je skoro půlnoc, nebe poseté hvězdami s krásným půlměsícem, v dálce hudba, jinak ticho. Je jedna hodina ráno, obě se mlátíme hlava nehlava, ale komáří  nás prostě žerou. Okénka u auta se nedají zavřít, protože je velké teplo. A tak možná s malými přestávkami, kdy chvíli usínáme, to trvá až do rozednění.

Dnes je třináctého

Pro někoho šťastné číslo, pro někoho komáří. Vstáváme ještě před východem slunce a rychle balíme. Krásné pohledy na okolní krajinu a Cadaques nám vrací úsměv do tváře. Městečko ještě spí, jen klid a krása.

Cadques

Přes velké kopce se vydáváme do Rousses. Chvílemi nádherné výhledy na rozkvetlé a zelení zalité kopce, chvílemi dokreslené zasněženými vrcholky Pyrenejí v dáli. I ty krávy jsou tady nějaké krásnější, bělejší. Rozkošné i s telátky putují za pastvou kolem horských silnic. Silnice se při odbočení mění v prašnou cestu a nakonec je zde závora, kus dále i vojenský prostor. My pokračujeme po cestě, ale brzy i zde je konec, cesta je přehrazená a trochu nevíme, co si o tom máme myslet. Vypadá to, že by projet šlo, ale raději otáčíme a vracíme se na hlavní cestu. Nakonec se nám cesta do Rousses proti plánu trochu protáhla, ale jsme na pláži. Tady na nás čeká další část výpravy Ifča, Mau a Erika. Dnes si teda užíváme lážo-plážo. Je už pozdní odpoledne a tak  balíme a vyrážíme  na cestu zpět do Cadaques. Myslíme, že si cestu zkrátíme, opět jedeme přes kopce a údolí. Ze shora je vidět i několik krásných, asi trochu zapomenutých pláží. Cesta začíná být čím dál strmější a nakonec přijíždíme na  pěknou pláž. Tady by byl super bivak, ale trochu nám jej narušili býci a kravky, kteří se zde volně potulují. Za pár minut jsme na další pláži (asi Ca.l.a.Jóncols), možná by jsme tady i přespaly, ale osazenstvo ani místo se nám moc nelíbí a tak pokračujeme zpět na vrchol kopce směrem na Cadaques. Jsme na takové otočce s vyhlídkou na moře. Je zde rovina, už se stmívá a tak použijeme auto jako ochranný štít, aby nás někdo v noci nepřejel a vybalujeme spacáky a karimatky. Dnes už žádné výmluvy, že budu spát v autě, dnes bude bivak opravdu venku.

bivak

Bivak

Je nádherný západ slunce, Ifča vaří úžasnou večeři a jako už tradičně si dáme sklenku španělského červeného vína. Kecáme a je nám moc prima. Brzy bude půlnoc  a tak hurá na kutě. Šup do spacáku, špunty do uší, pohled na hvězdnou oblohu …..

Španělské mušky

Ve 2 ráno je první probuzení, koukám kolem sebe a asi nejsem sama koho žerou komáři, tady koušou společně ještě s malými, otravnými muškami. Ve 3 ráno mám v uchu tornádo, šílené zvuky doplněné plácáním a šustěním křídel. Snažím se to vyklepat z ucha. Bezvýsledně. Trvá to téměř hodinu a nejenom já jsem pološílená a úplně vyčerpaná  a asi znova usínám.

Španělské mušky, jak já těm potvorám říkám, byly tak zákeřné, že postupně onemocněla Erika s velkými teplotami a obličejem i nosem oteklým jako bambule. Já s Ajkou jsme měly vyrážky a problémy až po návratu domů. Šla jsem i na ušní a řekla panu doktorovi, že mi do ucha vlezly „Španělské mušky“. Cha, cha, dodnes si to pamatuje !

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Jana Schlitzová | středa 18.5.2016 11:43 | karma článku: 15,32 | přečteno: 773x
  • Další články autora

Jana Schlitzová

Omikron s DOCTOREM

20.1.2022 v 20:13 | Karma: 14,75

Jana Schlitzová

Petřín - Láska je láska

5.4.2019 v 10:20 | Karma: 11,65

Jana Schlitzová

Ach, to jaro!

1.3.2019 v 11:50 | Karma: 11,70

Jana Schlitzová

Točník

22.2.2019 v 17:36 | Karma: 16,27

Jana Schlitzová

Niagáry

27.12.2018 v 19:46 | Karma: 15,30