Jedli a žili jsme v té době „zdravě“. I když bydlíme v Praze, máme zahradu a branku přímo do lesa. Po Černobylu stačilo zaběhnout v létě nad dům, houby rostly všude. A ty lišky! Záříme dodnes, proto nás mají všichni tak rádi
Katastrofa
Je to 30. let, ale když to slovo slyším přeběhne mi po těle mráz. Je to už dávno, ale ty dny po katastrofě právě ožívají. 26.dubna roku 1986 v 1 hodinu 23 minut došlo na 4. reaktorovém bloku jaderné elektrárny Černobyl v bývalém Sovětském svazu k těžké havárii reaktoru se závažnými radiačními důsledky. Miniaturní zprávičku o havárii v černobylské jaderné elektrárně v Rudém právu máme někde schovanou dodnes. Byli jsme mladá rodina, měli v té době malou dvouletou dcerku Andrejku. Honza byl sochař a já agronomka na mateřské dovolené. Přestavovali jsme starý dům v Praze a měli škodovku. Na dovolenou jsme jezdili do NDR a Bulharska.
26. dubna 1986 jsme s Honzou a Ajkou byli na výletě ve Strážném v Krkonoších. Užívali jsme plnými doušky slunečních paprsků. Bylo teplo, dalo se ležet na louce a my dýchali „čerstvý“ vzduch. U dědy na horách jsme strávili 3 dny.
Dovolená pod jaderným mrakem
Moji rodiče se právě chystali na dovolenou do Kyjeva /maminka dostala k životnímu výročí od ROH zájezd /. Na dovolenou odletěli týden po havárii. Přemlouvali jsme je, aby na cestu nejeli. Soudruzi však ubezpečovali lid, že je vše v naprostém pořádku! Maminka vždy na cestu s láskou vzpomíná, měli luxusní loď, dobré jídlo a pití, nevídaný sovětský luxus. Lodě byly připraveny pro turisty ze západu, kteří nikam neodjeli. Mamince je dnes 82 let, je nemocná a paměť ji neslouží, ale tenhle jaderný zájezd si pamatuje !
Ozářené houbičky
S Honzou jsme byli v té době vegetariáni. Dnes slovo vegetarián nezní exoticky jako v roce 1986. Naše kombinace jídel v restauracích mnohokrát pobavila, rozlobila nebo vyděsila číšníky. Čočka se smažákem a tatarkou, čočka se zelím a se špenátem, rýže s omáčkou bez masa atd.. . V létě nebylo tak těžké být vegetariánem, zima pak byla horší, nespočítám kolik mražené Mochovské zeleniny jsme snědli.
V té době (krátce po Černobylu) se na pultech našich obchodů objevily potraviny, o kterých se nám ani nezdálo. My jsme si zamilovali nakládaný hrách, mrkev, sojové boby a míchanou zeleninu v krásných skleněných lahvích se šroubovacím víčkem. Výrobek byl maďarský. Nakoupili jsme plný sklep a těšili se, že v zimě budeme mít pestrou stravu. Snědli jsme jich desítky, stovky, nevím. Aź později nám došlo, že výrobky byly určeny pro „Západ“, který vše , co bylo z té doby z východu, odmítali.
Bydlíme v Praze, máme zahradu a branku do lesa. Po Černobylu stačilo zaběhnout v létě nad dům, houby rostly všude. A ty lišky! Stromy byly obsypané ovocem a keře šípky.
Jedli a žili jsme „zdravě“. Záříme dodnes, proto nás mají všichni tak rádi!
Rok 2016
Dnes nabízejí cestovní kanceláře výlety a zájezdy do postižené oblasti. To není sci-fi, to je realita...Chtěli byste zažít opravdu něco vyjímečného? Pojeďte s námi do Černobylu a poznejte na vlastní kůži atmosféru míst, které byly svědky jedné z největších jaderných katastrof v dějinách lidstva. Ukážeme vám skanzen socialismu město Pripjať, město Černobyl, Černobylskou jadernou elektrárnu s havarovaným 4. blokem, tajný vojenský radar DUGU namířený na USA a mnoho dalších jedinečných míst uzavřené černobylské zóny.../text jedné z cestovních kanceáří/.
