Tato reakce uvádí na pravou míru nepřesnosti v článcích "odborného konzultanta" Eduinu Tomáše Feřteka ke stávce, kterou vyhlásily školské odbory na středu 6. listopadu 2019 a kterou podpořilo Fórum rodičů nebo Pedagogická komora.
Zakladatel Eduinu Tomáš Feřtek byl v poslední době hodně vidět a slyšet díky mnoha kritickým vyjádřením na adresu školských odborů, které po více než 11 letech zorganizovaly stávku zaměstnanců škol. Rád bych zareagoval na jeho články „Učitelská stávka je píár za všechny prachy“ (Respekt, 5. 11.) a „Zbytečně zmatená stávka“ (MF DNES, 9. 11.) a televizní vystoupení (ČT 24, 6. 11.), protože byly plné nepřesností. Je otázkou, zda autor nemá dostatek informací, nebo záměrně manipuluje tím, že si vybírá jen to, co se mu hodí. Názory, které nejsou založeny na faktech a argumentech, jsou pouhé fabulace. A těch jsou Feřtekova vyjádření plná nejen v tomto případě.
Sám Tomáš Feřtek uvádí, že se do stávky nebo její podpory zapojila více než polovina škol, tedy více než 6 000 škol z 10 000. Zároveň ale nechce přiznat jejím organizátorům úspěch. Když hlasují poslanci o nějakém návrhu a pro zvedne ruku nadpoloviční většina přihlášených, je schválen a autoři návrhu se radují z úspěchu. Proč stejné kritérium neplatí pro akci učitelů? Rozhodně nelze hovořit o „fiasku“, jak se snažil zmanipulovat veřejnost ministr školství Robert Plaga ve svém vyjádření.
Odboráři ukázali, že když na ně vláda udělá podraz, umí bouchnout pěstí do stolu a od slov o stávkové pohotovosti přejít k činům. Stávka musela být vyhlášena rychle, protože vláda měla původně rozhodovat o platech učitelů již další týden. Udělala ale na kantory další podraz, když tarifní tabulku s osmiprocentním navýšením pro rok 2020 schválila již v pondělí – ihned po oficiálním vyhlášení termínu stávky odboráři. František Dobšík víc času na přípravu prostě neměl. A možná by delší doba znamenala nakonec méně stávkujících škol, protože jejich zřizovatelé by měli prostor zatlačit na ředitele, aby stávce zabránili, což se dělo i tak.
Feřtek uvádí, že se proti stávce postavily asociace ředitelů. To je pravda, ale očekával někdo, že ředitelé škol oficiálně podpoří odboráře? Vždyť vystupují za zaměstnavatele. Pro mě bylo naopak milé překvapení, že Unie školských asociací CZESHA, která sdružuje především odborné školy a jejich ředitele, požadavek odborů podpořila. Na tiskové konferenci ke stávce hovořil předseda CZESHA Jiří Zajíček. Stávkující učitele zde podpořil i Petr Chaluš, předseda Fóra rodičů, což Tomáš Feřtek ve svých článcích zatajil. Řada rodičů stávku podporovala, přestože pro ně znamenala jisté nepohodlí. Vědí, že bez spokojených učitelů nebudou ve škole spokojené ani jejich děti.
Tomáš Feřtek se snaží podsunout, že stávka byla za to, aby dobří i špatní učitelé dostali stejně, protože dvě procenta na platy chtěli odboráři přesunout z odměn do tarifů. Každý učitel ví, že tarifní část platu je jediná jistota, na kterou se může spolehnout. Zkušenosti z minula říkají, že když se zvýšil tarif, zároveň se snížily odměny, takže ve výsledku bral učitel stejně. I dobří učitelé mají často nulové odměny. Myslet si, že budou motivovanější a budou pracovat ještě více a radostněji, když dostanou méně do tarifu, ale s vidinou dorovnání v podobě pár stovek navíc v odměnách, je absurdní.
Tomáš Feřtek opakovaně naznačuje, že existují jen dva učitelské spolky. Pravdou je, že učitelé mají spoustu spolků. Minimálně 100 jich působí celostátně. Existují například spolky učitelů jednotlivých vyučovacích předmětů. Pedagogická komora, která stávku nejen podpořila, ale pomáhala s její organizací a propagací, je nejpočetnějším školským spolkem v Česku. Má řádově více členů než Učitelská platforma, která stávku nepodpořila s výmluvou, že se mělo stávkovat za něco jiného. Podobně argumentovali i představitelé Asociace ředitelů gymnázií (není součástí CZESHA, jak Feřtek chybně uvádí) a Asociace ředitelů základních škol, kteří by prý stávku podpořili, kdyby byl požadavek 15 % navíc. Moc tomu nevěřím – kdo chce, hledá důvody, kdo nechce, vymýšlí si výmluvy… Obecné zvyklosti ve vyjednávání to ani nedovolují. K nedohodě odborů s vládou došlo kvůli rozdělení 10 %. Konkrétně proto, že ministr školství Robert Plaga nejprve navrhl zvýšení platů o 2 700 Kč hrubého měsíčně každému pedagogovi, ale pak náhle otočil a vládou bylo schváleno jen osmiprocentní navýšení, což je pro většinu učitelů méně než 2 700 Kč. To byl jednoznačně podraz. Bylo třeba velmi důrazně reagovat, protože pak už by si vláda mohla dělat kdykoli cokoliv a přestat se obtěžovat s vyjednáváním.
Stávkové požadavky podpořily tři největší školské organizace, které dohromady reprezentují více než 20 000 členů. Proti vystoupily jiné tři spolky, jejichž počet členů je dohromady jen pár stovek. To ovšem v článcích Tomáše Feřteka, ani jinde v médiích nezaznělo. Velká část novinářů selhala v pravdivém a vyváženém zpravodajství, a to včetně České televize. Převládaly kritické komentáře, zatímco organizátoři stávky dostali jen minimální prostor v médiích vše vysvětlit.
Za absurdní považuji, když se Feřtek snaží podsunout vysokoškolsky vzdělaným učitelům, že nevěděli, za co stávkují. Hlavní stávkový požadavek byl jednoznačný – 10 % do tarifů, protože to je jediná jistota. Doprovodné požadavky upozorňovaly na vleklé problémy, kterých se ve školství nastřádaly desítky, ale politici je neřeší. Chtěl bych autora upozornit, že opravdu nejde stávkovat „za redukci učiva“, jak píše. Stávkovat lze výhradně za „hospodářské a sociální zájmy“. Stávka je jediný prostředek, který zbývá, když jednání s vládou skončí krachem. Stávka za vyšší platy je zcela legitimní, protože bez toho budou učitelé nadále odcházet mimo školství, kde si vydělají mnohem více peněz, a za chvíli nebude nikdo, kdo by žáky učil, nebo je alespoň pohlídal ve třídě…
Opravdu tohle všechno Tomáš Feřtek neví? Jak je to možné, že zaplavuje média svými články o školství, když se v něm evidentně neorientuje? Feřtek totiž není učitel a nikdy ve školství nepracoval. Učit by ani nemohl, protože nesplňuje potřebnou kvalifikaci. Nevystudoval žádnou vysokou školu. Je vyučený elektromechanik s maturitou. Před lety spoluzaložil neziskovku Eduin s aktuálním ročním rozpočtem více než 7 milionů korun, kde je předsedou správní rady a kde si pro sebe vymyslel funkci „odborný konzultant“, aby vypadal důležitě. Sám jinde uvádí, že není odborným konzultantem přes problematiku školství, nýbrž „v mediálních záležitostech pro kolegy“ v Eduinu. Kéž by do budoucna dostávali v médiích více prostoru lidé z praxe a reprezentativních organizací sdružujících pedagogy, nikoliv podobní „experti“, jako jsou Tomáš Feřtek, Bohumil Kartous nebo další pracovníci z Eduinu, které spojuje hlavně to, že nikdy nepracovali v mateřské, základní ani střední škole.
Učitelům v tuto chvíli nezbývá nic jiného, než se obrátit na poslance, aby dodatečně navýšili rozpočet školství. Rodiče by je v tom měli podpořit, protože bez peněz kvalitní školství nelze zajistit.
Původně vyšlo ve zkrácené verzi pod názvem Stávka učitelů byla oprávněná v tištěné MF DNES (12. 11. 2019)
