V tomto článku z konce srpna jsem varoval před chaotickým postupem a improvizací ze strany vlády. Bohužel přišla druhá vlna a s ní opětovné uzavření škol. Pokud budeme opakovat stejné chyby, čeká nás bohužel další lockdown...
Vše nasvědčuje tomu, že nový školní rok bude velmi náročný pro učitele, žáky i rodiče. Bez vzájemné ohleduplnosti, vstřícnosti a tolerance se neobejdeme. Některé školy se v září neotevřou, protože celý pedagogický sbor skončil v karanténě. K tomu může docházet na mnoha školách opakovaně. Doufejme, že vláda již nebude muset sáhnout k uzavření všech škol. Když byla v březnu vydána první protikoronavirová opatření, nikdo nevěděl, jak vážná je situace. Nyní máme informací více, ale stále jich není dostatek, aby někdo mohl s jistotou říci, jak správně postupovat. Každý stát to dělá trochu jinak. Češi jako vždy hlavně improvizují…
Ředitelé škol obdrželi v srpnu nový manuál z ministerstva školství, který je přehlednější, než byly jarní manuály. Pedagogická komora na nich kritizovala především to, že nebylo zřejmé, která nařízení jsou pro školy povinná a co jsou nezávazná doporučení. V novém manuálu jsou povinná opatření jasně vyznačena, což po vládě požadovala přímo Poslanecká sněmovna ve svém usnesení. Z 15 stránek se jedná o necelé dvě, zbytek manuálu jsou doporučení, která školy dodržovat nemusí a nejsou ani nijak vymahatelná. Některá z nich jsou banální a působí úsměvně: školy mají podle ministerstva denně vynášet koše, větrat okny, podlahy stírat namokro, koberce luxovat... Tohle se samozřejmě dělá ve školách běžně. Další doporučení budou realizovatelná jen stěží: třídy by se neměly přeskupovat, ve školní družině by měli být žáci pouze z jedné třídy, děti z různých tříd by se neměly setkávat ani ve školní jídelně... Jelikož se ve volném čase žáci scházejí napříč třídami i školami – na kroužcích, na hřišti nebo v obchodních centrech, je předem jasné, že tato omezení nebudou příliš účinná.
Na Slovensku i v dalších zemích začíná nový školní rok s rouškami. Stejně tomu mělo být i u nás, ale vláda nečekaně couvla a nošení roušek ve společných prostorách škol zrušila. Ministerstvo školství tak muselo manuál opravit dříve, než začal platit. Opakuje se tak situace z jara, kdy byly původní manuály pro školy průběžně doplňovány o výklady, které uváděly pravý opak, až vlastně původní doporučení ztratila smysl. Ministr školství Robert Plaga chaos korunoval svým prohlášením, že se ředitelé škol mají řídit zdravým rozumem. Zdá se, že současný manuál čeká podobný osud. Všechna doporučení by se vlastně dala shrnout do věty „Řiďte se platnou legislativou a selským rozumem.“
Škoda, že se zdravým rozumem neřídí pracovníci ministerstva školství. Jinak by se v manuálu nemohla objevit tato informace: „Soutěže celostátního charakteru pro školní rok 2020/2021 nebudou MŠMT vyhlášeny.“ Organizátoři soutěží kroutili nevěřícně hlavou, proč jim vše nebylo oznámeno přímo, ale dozvídají se o tom skrze manuál, který je určen školám, nikoliv jim. Ukázalo se, že s organizátory nikdo nejednal. Bohužel tento přístup se na ministerstvu školství stal již pravidlem. Robert Plaga skoro nic předem nekonzultuje s lidmi z praxe a zásadní změny předkládá na poslední chvíli, aby nebyl čas je prodiskutovat.
Aktuálně jde například o návrh novely maturitní vyhlášky, podle níž by se didaktické testy neznámkovaly. Správně měla být vyhláška předložena poslancům a senátorům zároveň s příslušnou novelou školského zákona, ale kdyby její znění znali, zřejmě by tuto změnu neodhlasovali. Vyhlášku již parlament neschvaluje, takže ministr si do ní může napsat cokoliv. Pokud bude schválena, letošní maturanti, kteří si vyberou matematiku, budou mít na vysvědčení o známku méně, protože tu tvoří pouze test a ten se známkovat nemá. Z komplexní jazykové zkoušky bude vyčleněn test, takže se stane invalidní. Namísto známky má být na maturitním vysvědčení uvedeno pouze to, zda žák z testu uspěl či neuspěl a kolik procent získal. Pokud se ale maturanti soustředí pouze na to, aby obdrželi minimální počet bodů, hrozí, že podíl neúspěšných výrazně vzroste, neboť když si dá člověk vyšší cíl, menšího dosáhne pravděpodobněji, než když si dává cíle pouze nejmenší.
Dobrý ministr školství by apeloval na žáky, aby v současné nelehké situaci převzali maximální díl odpovědnosti za své vzdělání. Místo toho na jaře nejprve kritizoval učitele, že žáky přetěžují, a následně zpochybnil hodnocení za druhé pololetí. Výsledkem jeho intervencí je, že známky z vysvědčení se nebudou počítat do přijímacího řízení na střední školy. Zodpovědní žáci, kteří se pilně věnovali výuce na dálku, tak budou potrestáni. Jejich rodiče se oprávněně ptají, co si z toho přístupu odnesou děti do života. Že nemá smysl se v krizové situaci snažit, protože nakonec na tom budou stejně jako ti, kdo nedělali nic?
Jelikož výuka na dálku nebyla na jaře nijak právně ošetřena a všichni, kdo se do ní zapojili, tak činili zcela dobrovolně – učitelé, žáci i rodiče, očekával bych, že jejich snaha bude ministrem oceněna alespoň slovně. V srpnu byl uzákoněn distanční způsob vzdělání. Během jednoho týdne vše projednala vláda i parlament. Škoda, že se tak nestalo již v dubnu. Mohli jsme se vyvarovat zbytečného chaosu.
Snad se blýská ale na lepší časy. Díky Poslanecké sněmovně dostanou školy 300 milionů korun na výpočetní techniku a vláda přidala další miliardu navíc. Při rozpočtovém schodku 500 miliard korun jsou to sice pouhé 2 promile, ale každá koruna pro vzdělávání se počítá, protože je to investice do budoucnosti. Škoda, že ministr školství Robert Plaga tyto finance dal jen základním školám. Na střední i mateřské školy zapomněl. Dobrý záměr má nakonec opět pachuť hořkosti. Opravdu vláda nedokáže spravovat školství lépe? Vždyť by stačilo každou změnu nejprve prodiskutovat s učiteli, aby se zajistilo, že bude v praxi dobře fungovat.
Tento komentář vyšel původně 1. září 2020 v tištěné MF DNES pod názvem "Nový školní rok, druhý covidový" v mírně odlišné podobě.
