Víte, že povinná maturita z matematiky čeká kosmetičky, ale laboratorní asistenty ne? A že maturanti dopadli v matematice dvakrát lépe, než tvrdil ministr školství poslancům? Proč se snaží Robert Plaga vyvolat ve Sněmovně paniku?
Politici v minulém volebním období rozhodli, že bude na řadě středních škol povinná maturita z matematiky. V roce 2021 by měli podle nových pravidel maturovat gymnazisté, o rok později žáci středních odborných škol. Při pohledu na výsledky maturantů, kteří si matematiku zvolili dobrovolně, ale vláda i někteří opoziční poslanci podlehli panice a chtějí vše na poslední chvíli zrušit.
V Poslanecké sněmovně se sešly dvě velmi podobné novely – poslanecká a vládní, které usilují o to, aby slohové práce opravovali učitelé ve školách, nikoliv hodnotitelé Cermatu, aby byla státní maturita z cizího jazyka omezena pouze na didaktický test a aby si žáci mohli svobodně vybrat, zda budou maturovat z matematiky, nebo z angličtiny (případně jiného cizího jazyka).
Hned první den projednávání ve Sněmovně se ukázalo, že se jedná o velmi výbušné téma, kdy ani poslanci stejné politické strany nejsou v názoru na předložené změny jednotní. Návrh na zrychlené projednání vládní novely nebyl přijat a lze očekávat spíše obstrukce ze strany politiků, kteří nechtějí, aby se změna stihla včas schválit. Z diskuze poslanců je zřejmé, že řada politiků nemá o skutečné situaci přesné informace.
Ministr školství Robert Plaga ve Sněmovně uvedl: „Nyní je zkouška dobrovolná. Zřejmě se tam hlásí ti, kteří si v matematice věří, a neúspěšnost je kolem 24 procent. Tady člověk nemusí být expert, aby se zamyslel nad tím, že je něco špatně. V žádném případě nedovolím, abychom ukřižovali naše budoucí maturanty za několik let na něčem takovém, Kateřino Valachová.“
Netuším, kde ministr školství přišel k číslu 24 %. Ve skutečnosti byla letos dle analýzy Cermatu, který státní maturity organizuje, čistá neúspěšnost prvomaturantů z matematiky v jarním termínu 15,5 % a po opravném termínu na podzim to bylo 11,7 %. Neúspěšní žáci navíc mají ještě třetí termín, který mohou využít v průběhu pěti let. Nakonec tudíž bude toto číslo mnohem nižší. Robert Plaga by měl vysvětlit, proč se snaží poslance vyděsit uváděním přehnaně vysokých procent neúspěšnosti. Nedivme se pak panice až hysterii, která kolem maturity z matematiky zavládla, když fámy šíří sám ministr školství.
Pro srovnání uvádím, že v roce 2019 byla čistá neúspěšnost prvomaturantů v případě češtiny 16,2 % v jarním termínu (což je vyšší procento než u matematiky…), angličtinu na první pokus nezvládlo 6,8 % žáků, ovšem z němčiny propadlo 33,6 % maturujících. Až tak zásadním problémem tudíž matematika není. Obzvláště v souvislosti s nedávno publikovanými výsledky mezinárodního šetření PISA, kde čeští žáci skončili v matematické, čtenářské i přírodovědné gramotnosti nad průměrem států OECD, i když pouze mírně. Učitelé matematiky navíc uvádějí, že maturitu z matematiky lze úspěšně složit už na základě znalostí a dovedností ze základní školy (samozřejmě nikoliv za jedna, ale minimum potřebných bodů dosáhnout lze).
Debata v Poslanecké sněmovně o povinné nebo nepovinné maturitě z matematiky by vlastně vůbec nemusela probíhat, protože kdo a kdy bude muset maturovat z matematiky, neurčuje přímo školský zákon, nýbrž nařízení vlády, do jehož znění poslanci nemohou nijak zasahovat. Jeho případná novelizace je čistě v kompetenci příslušného ministerstva, respektive vlády. Premiér tedy může celkem snadno povinnou maturitu z matematiky odložit nebo ji omezit pouze na gymnázia, případně výhradně na stření odborné školy technického zaměření.
V příslušném nařízení vlády stojí, že kromě gymnázií a lyceí budou muset povinně maturovat z matematiky rovněž žáci oborů předškolní a mimoškolní pedagogika, chovatel cizokrajných zvířat, fotograf, kosmetické služby, propagace, bezpečnostní služby, vlasová kosmetika nebo masér sportovní a rekondiční… Absurdita tohoto výčtu se ukáže, když zjistíte, že zdravotnické obory (např. laboratorní asistent) do povinné maturity z matematiky nespadají.
Zdá se, že opět vznikl špatný zákon se špatným prováděcím předpisem, což je v Česku už pravidlem, protože politici se před prosazením změn v legislativě vždy zapomenou zeptat ředitelů škol a učitelů z praxe, co si o návrzích myslí. Pohrdáním názory zástupců reprezentativních spolků v oblasti školství proslul právě současný ministr školství Robert Plaga, což dokládá řada otevřených dopisů, v nichž upozorňuje Pedagogická komora, Unie školských asociací CZESHA, Asociace ředitelů gymnázií ČR, Jednota českých matematiků a fyziků, Asociace češtinářů, Asociace učitelů angličtiny ČR nebo Asociace metodiků AMATE, že s nimi nebyly projednány novelizace vyhlášek, nařízení vlády ani zákonů, přestože ministr veřejně sliboval, že tak učiní. S kým přesně Robert Plaga nebo úředníci z ministerstva školství chystané změny diskutují, nikdo netuší. Většina pracovních skupin MŠMT, kde měly výše zmíněné spolky své zástupce, se sešla naposledy na jaře roku 2018. Reálně byly tyto pracovní skupiny rozpuštěny, ovšem aniž by to bylo jejich členům ze strany ministerstva oficiálně oznámeno.
Stejně jako změny v maturitách dopadla novela zákona o pedagogických pracovnících, o které by poslanci měli jednat v nejbližší době. K té dali nekompromisní negativní stanovisko zástupci akademických senátů pedagogických fakult, Pedagogická komora i školské odbory, které si stěžují, že návrh nebyl řádně projednán ani v tripartitě. Přesto ho ministerstvo školství, respektive vláda, posílá do parlamentu ke schválení.
Dokud se přístup Roberta Plagy k názorům ředitelů škol a učitelů z praxe nezmění a pokud bude nadále uvádět poslance v omyl nepřesnými statistikami, situace ve školství se nezlepší. Jen dále poroste vzájemná nedůvěra mezi jednotlivými aktéry ve vzdělávání, která vyvrcholila nedávnou stávkou.
Komentář vyšel v upravené podobě 20. 12. 2019 v tištěné MF DNES pod názvem Umělá hysterie kolem maturit.
