Odolají státní maturity kampani Eduinu, nebo budou zrušeny, což prosazuje politická platforma pro vzdělávání senátora J. Drahoše a jeho poradce B. Kartouse z Eduinu? Proč považují testy za příliš těžké, když je zvládne i deváťák?
Zrušení povinné maturity z matematiky bylo definitivně schváleno. Kupodivu se už nikde nepíše, že byla zároveň zrušena i povinná maturita z cizího jazyka. Emoce budí výhradně neúspěšnost maturantů z matematiky, nikoliv mnohem vyšší míra neúspěšnosti z německého jazyka.
Můžeme tedy konstatovat, že intenzivní kampaň lobbistické neziskovky Eduin, která publikovala několikrát do týdne texty proti povinné maturitě z matematiky, byla úspěšná. Opačné názory na webu Eduinu, jenž nese podtitul „informační centrum o vzdělávání“, samozřejmě nenajdete, neboť jeho cílem není vyváženě informovat o školství, nýbrž ovlivňovat veřejné mínění ve prospěch názorů, které Eduin prosazuje. Rétoriku Eduinu bohužel nekriticky převzala řada novinářů. A protože média zahltily články proti matematice, většina politiků nakonec nabyla mylného dojmu, že zrušení povinné maturity z ní bude pozitivní změnou.
Celá řada profesních organizací se přitom vyjádřila proti příslušné novele školského zákona. Bohužel jejich odborná stanoviska většina novinářů i politiků ignorovala. Možná proto, že jsou příliš věcná. Jednota českých matematiků a fyziků sice sdružuje 2 000 členů, ty ovšem překřičela „obecně prospěšná společnost“ Eduin, která zaměstnává necelou dvacítku „expertů“…
Dle mého názoru je diskuze o maturitách příliš polarizovaná. Na jedné straně stojí zastánci povinné maturity z matematiky, na opačném pólu její odpůrci. Pomohlo by, kdyby zástupci obou skupin zasedli ke společnému stolu a začali hledat kompromis přijatelný pro obě strany. Ministr školství Robert Plaga veřejně přislíbil, že před podáním novely školského zákona zorganizuje odbornou diskuzi. Bohužel svůj slib nedodržel. Rovnou vše kvapně poslal na vládu, když zjistil, že podobnou novelu podávají Piráti. Odborníci se ke slovu nedostali, protože debata byla čistě politická a uskutečnila se jen na půdě parlamentu. Ale ani tam vlastně ne, protože přišel nouzový stav a politici řešili především koronavirus.
Jak by mohlo vypadat kompromisní řešení změn v maturitách? Navrhuji, aby maturanti museli absolvovat testy z češtiny, matematiky i cizího jazyka, ale pro úspěšné složení společné části maturity by stačilo, aby uspěli pouze u dvou ze tří zkoušek. V některých státech se výsledky maturujících ze všech testů zprůměrují, což znamená, že žák může méně bodů z matematiky, vykompenzovat více body z angličtiny. Smůlu tak má jen ten, kdo se nenaučil nic… Každý maturitní předmět by měl být založen na dvou testech. První by zjišťoval, zda žák ovládá alespoň základy, což je například pravopis a čtenářská gramotnost nebo finanční a matematická gramotnost. Druhý test by byl náročnější – maturant by v něm musel prokázat, co všechno se za čtyři roky na střední škole naučil. Takto postavené testování by určitě využily i vysoké školy v rámci svého přijímacího řízení.
V Česku se maturitní testy přespříliš řeší. Vždyť ani na třetí pokus neuspěje u maturit pouze 5 % žáků, kteří se k nim dostavili. Příčiny neúspěchu nehledejme v přehnané náročnosti testů, ale v přístupu maturantů k učení. Vždyť maturitní test napíšou na minimální počet bodů i deváťáci. Pokud ovládají látku základní školy, dosáhnou v tomto testu minimálně na čtyřku. Obzvláště test z angličtiny je naprosto triviální, takže maturanti, kteří v něm uspěli s odřenýma ušima, ve skutečnosti angličtinu na požadované úrovni neovládají. Kritici Cermatu ovšem neustále tvrdí, že maturitní testy jsou příliš náročné. Možná pro ně…
Pokud si Cermat zaslouží kritiku, tak kvůli zcela jiným věcem. Viz předpotopní způsob distribuce testů jejich rozvážením do škol v zapečetěných bednách nebo podivný nákup techniky za ministra Roberta Plagy. Počítačové sestavy na skenování testů přišly daňové poplatníky na skoro čtvrt miliardy korun. Ovšem střední školy je mohou používat výhradně pro maturity a přijímačky, jinak leží celý rok ladem. Na středních odborných školách probíhají vedle maturit i závěrečné zkoušky učňů. Jejich společná část se řeší přímo na počítačích. Proč by se to nemohlo dělat stejně i v případě maturit?
Nikdo se bohužel nezeptal těch hlavních, jaké změny v maturitách by měly nastat. Myslím tím učitele, kteří žáky k maturitám připravují a následně je zkouší. Pedagogická komora zorganizovala mezi svými členy dotazníkové šetření, které novináři přešli bez povšimnutí. Vybírám odpovědi na otázky, které získaly nadpoloviční podporu: „Měla by být povinnou součástí maturit prezentace praktické dovednosti nebo teoretické práce? Téma by si volil žák dle svého zájmu a typu školy...“ (65,7 % respondentů odpovědělo ANO). „Hodnotit maturitní slohové práce z češtiny by měly školy, jak tomu bylo dříve“ (77,3 % hlasujících bylo pro). „Určovat konkrétní témata a zadání maturitních slohových prací z češtiny by měly školy, jak tomu bylo dříve“ (56,1 % zvolilo ANO). Relativně velkou podporu získala možnost „Měla by být povinnou součástí maturit práce s počítačem?“ (41,3 % ANO).
Škoda, že podobné šetření neuspořádalo přímo ministerstvo školství. Učitelé si už tak nějak zvykli, že se Robert Plaga o jejich názory nezajímá. Naopak je velmi vstřícný k názorům tzv. politické platformy pro vzdělávání, která se seskupila kolem senátora Jiřího Drahoše. Ta přišla s vlastním návrhem na změny maturit, ze kterého je velká část učitelů zděšena. Podle Drahošovy platformy by měly být maturity osekány na naprosté minimum. A někteří politici by je nejradši úplně zrušili…
Maturitní zkouška je jedním z mála přechodových rituálů, který nezanikl. Dříve se jmenovala „zkouška dospělosti“. Není jen zkouškou certifikační a kvalifikační, ale zároveň iniciační. Jestli má nadále plnit tuto úlohu, musí být náročná. Pokud žák díky svému úsilí překoná všechny nástrahy a překážky, uspěje a maturitu získá. Proto doufám, že politici maturitu nezlikvidují, novináři ji přestanou zpochybňovat a Eduin ukončí kampaň proti ní.
Důsledkem neustálých ústupků z náročnosti středoškolského studia je následná velmi vysoká neúspěšnost studentů na vysokých školách. Polovina přijatých tak nezíská ani bakalářský titul, protože si nedokáže osvojit větší objem učiva ke zkouškám. Pokud nechceme být montovnou, ale prosperujícím státem, měla by se stát vzdělanost naší hlavní společnou hodnotou.
Komentář vyšel původně ve zkrácené verzi v tištěné MF DNES pod názvem "Začíná nová válka o maturity" (9. 7. 2020)
