Proč se skoro polovina základních škol nezapojila do výuky nové Informatiky, když je to podmínka pro získání peněz na nákup počítačové techniky a výukových programů? Buď o tom ředitelé škol nevěděli, nebo se změnami nesouhlasí...
Ministerstvo školství uvedlo, že od letošního září bude učit polovina škol zmodernizovanou Informatiku. Proč se nepřidali ředitelé všech základních škol? Možná jen váhají, možná se změnami nesouhlasí... Každopádně v následujícím roce budou muset své školní vzdělávací programy předělat všechny základní školy s prvním stupněm a o rok později všechny ostatní včetně víceletých gymnázií.
Vyžádal jsem si od Ministerstva školství přesné údaje. Vyplývá z nich, že přechod na novou Informatiku avizovalo pouze 2604 z celkového počtu 4526 škol (638 škol dotazník MŠMT nevyplnilo). To je velmi překvapivé zjištění, protože zapojené školy čeká významný benefit – obdrží finance na nákup počítačové techniky a výukových programů z Národního plánu obnovy. Že by skoro polovina ředitelů neměla o tyto peníze z evropských fondů zájem? Navíc v době, kdy bývalý ministr školství Petr Gazdík seškrtal veřejným školám finance na pomůcky pro žáky (tzv. ostatní neinvestiční výdaje) o skoro 1 miliardu korun? Buď o této výrazné finanční injekci ředitelé škol nevěděli, nebo se jim změny v Informatice nelíbí.
Funglnová Informatika
Oceňuji, že se zvýšil počet hodin ze dvou na šest. Informatika se tudíž bude učit ve dvou ročnících 1. stupně ZŠ a ve všech ročnících 2. stupně ZŠ a příslušných ročnících víceletých gymnázií. Osobně jsem sice ICT v tomto rozsahu učil již v roce 2000, ale to bylo jen díky osvícenému panu řediteli pražské ZŠ Bítovská. Dle sdělení České školní inspekce mají žáci ve většině základních škol „výpočetku“ jen v jediném roce na celém druhém stupni. Tímto jsem většinu pozitivních změn vyčerpal…
Autoři nového pojetí Informatiky původní obsah předmětu radikálně vyprázdnili. Vyškrtli například očekávané výstupy s povinnou výukou textových, grafických a tabulkových editorů, typografických pravidel nebo tvorbou multimediálních prezentací. Zjednodušeně řečeno jde o zrušení výuky kancelářských programů typu Word, Excel či PowerPoint (ovšem nelze je takto přímo jmenovat v oficiálním Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání, protože se jedná o komerční produkty konkrétní firmy). Obdobné programy nabízí například společnost Google on-line a zdarma. Na konkrétní firmě ani produktu nezáleží – funkce různých editorů jsou obdobné.
Tyto základní dovednosti, které využijí všichni žáci při dalším studiu, ve většině zaměstnání i v osobním životě, byly nahrazeny například následujícím vzdělávacím obsahem: „žák zhodnotí, zda jsou v modelu všechna data potřebná k řešení problému; vyhledá chybu v modelu a opraví ji“ nebo „žák sestavuje a testuje symbolické zápisy postupů“ či „žák v blokově orientovaném programovacím jazyce vytvoří přehledný program s ohledem na jeho možné důsledky a svou odpovědnost za ně; program vyzkouší a opraví v něm případné chyby; používá opakování, větvení programu, proměnné“.
Nevadí mi důraz na práci s daty ani povinná výuka programování. Algoritmizace byla součástí ICT vždy. Kritizuji, že se s vaničkou vylilo i dítě – práce s kancelářským softwarem. Argumentem reformátorů je, že učitelé budou moci „office“ vyučovat nadále. Ovšem nebude to povinné pro všechny. Jeden učitel je vynechá, jiný ne. A učitelé středních škol nebudou mít na co navázat, protože z jedné základky přijde žák s nulovými dovednostmi, z jiné zase pokročilý uživatel kancelářského balíku. Další otázkou je, zda současní učitelé dokážou učit programování, když většina z nich nemá aprobaci pro výuku Informatiky. Například já jsem vystudoval učitelství češtiny a dějepisu – „výpočetku“ jsem tudíž učil na ZŠ i SŠ neaprobovaně jako nadšený amatér (no, možná spíš diletant…).
Původní záměr inovátorů byl, aby se Word učil v češtině, Excel v matematice a PowerPoint bůhvíkde… Ovšem příslušné povinné očekávané výstupy se do příslušných vzdělávacích oborů nepřesunuly. Při takzvané malé revizi RVP ZV z roku 2021 se na to zapomnělo! Ještě je ale šance vše napravit. Aktuálně se spustila tzv. velká revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Bude tudíž možné vrátit vyškrtnutý vzdělávací obsah zpět. Velice bych se za to přimlouval. Nová Informatika má dostatečný počet hodin, aby se v ní žáci naučili vše – stát se programátory i pokročilými uživateli kancelářského software, pracovat s daty i osvojit si základní typografická pravidla, algoritmizovat postup krok za krokem i prezentovat svou práci prostřednictvím multimédií. Naopak v současnosti hrozí, že se mohou v hodinách poněkud nudit.
Proškrtané a rozpadlé kurikulum
V loňském roce došlo v rámci tzv. malé revize RVP ZV i k dalším negativním změnám v obsahu vzdělávání: Tři hodiny pro Informatiku navíc se musely sebrat jiným vyučovacím předmětům. Ministr školství Robert Plaga zvolil postup diktátora. Aniž by to úředníci jeho ministerstva s kýmkoliv konzultovali, vyškrtli řadu položek z Fyziky, Dějepisu, Hudební výchovy a dalších vzdělávacích oborů. Učitelé i odborníci jen nevěřícně zírali a lapali po dechu... Následovaly protesty většiny učitelských organizací (kromě s ministrem školství vždy konformní Učitelské platformy středoškolské angličtinářky Petry Mazancové). Dokonce o této kauze jednal školský výbor Poslanecké sněmovny. Ale protože už byl konec volebního období, poslanci nestihli přijmout usnesení, které by zaúkolovalo ministra Plagu, ať zjedná nápravu. Pod uvedenými škrty je za MŠMT podepsán úředník Jaroslav Faltýn. V médiích je obhajoval jeho nástupce Michal Černý – tehdejší prezident Asociace ředitelů ZŠ (ten novinářům jaksi pozapomněl sdělit, že odchází pracovat na MŠMT jako ředitel odboru základního vzdělávání…).
Důsledkem těchto nekompetentních zásahů je faktický rozpad společného kurikula na dva paralelní dokumenty. První RVP ZV s novou Informatikou bez výuky kancelářského balíku. A s vyškrtnutými vzdělávacími obsahy typu Newtonovy zákony, jednoduché právní úkony, sluneční soustava, postupy současného výtvarného umění, znečišťování vody a vzduchu, hudební žánry, vnitřní stavba buněk nebo srovnání absolutismu, konstituční monarchie a parlamentarismu (v rozporu s oficiální vládní koncepcí byla dokonce vyškrtnuta „příprava občanů k obraně státu“). Druhý RVP ZV zůstává bez uvedených změn. Vzniklý chaos bude mít negativní dopady při přechodu žáků na stření školy, nebo když začnou děti navštěvovat jinou školu (například kvůli přestěhování rodiny).
Dva projekty po stovce milionů
A nakonec jedna zajímavost: Tato revoluce ve výuce Informatiky stála minimálně 200 milionů korun. Alespoň takové jsou rozpočty dvou přípravných projektů financovaných z evropských fondů: PRIM (Podpora rozvíjení informatického myšlení) s efektní webem iMyšlení a PRDG (Podpora rozvoje digitální gramotnosti) s nepříliš povedeným webem DigiGram.
Přes tyto značné finanční náklady nezvládli autoři nové Informatiky zorganizovat dotazníkové šetření mezi učiteli a řediteli škol. Neproběhlo ani veřejné připomínkování navrhovaných změn. Vše bylo školám přikázáno shora. Někteří spoluautoři těchto změn nyní objíždějí školy s placenými školeními (nebo s kurzy „zdarma“ placenými z evropských fondů) a vysvětlují zoufalým učitelům, co jednotlivými formulacemi v RVP ZV mysleli… Mají tudíž sami ekonomicky vystaráno na řadu let dopředu, než se nová Informatika zavede na všech školách (včetně středních) a ve všech ročnících. Možná vše sepsali tak nesrozumitelně záměrně…
Když jsem před půl rokem udělal k nové Informatice anketu ve facebookové skupině Pedagogické komory, polovině učitelů ICT se změny líbily, ale druhé polovině ne. Informatická pedagogická obec je tedy rozpolcena, jak se ukazuje i z počtu (ne)zapojených škol do nové Informatiky. Bohužel to nikoho na ministerstvu školství nezajímá. Jinak by si zadalo výzkum, jak se nová Informatika osvědčila na 19 % škol, které s její výukou začaly již loni v září.
Tento komentář vyšel původně ve zkrácené a redakčně upravené verzi v tištěné MF DNES dne 17. září 2022 pod názvem "Nešťastná informační revoluce".
