Babišova vláda své sliby vůči učitelům splnila. Po dlouhých letech půstu se stalo vzdělávání rozpočtovou prioritou. Současná vláda finance na školství opět škrtá. Reálné platy ve vzdělávání klesly o 16 %. Nejvíce ze všech oblastí.
Před parlamentními volbami sliboval Petr Fiala učitelům platy ve výši 150 % průměrné mzdy v České republice, což je evropský standard. Od doby, kdy se vlády ujaly strany současné pětikoalice, se ovšem výplaty pedagogům propadají. Fialova vláda dělá pravý opak toho, k čemu se zavázala ve svém programovém prohlášení. Místo podpory vzdělávání na něm šetří. S kvalitním školstvím se můžeme rozloučit. Bez peněz školy nedokážou zajistit učebnice, pomůcky pro žáky ani výuku.
Ještě na začátku roku se politici dušovali, že seniorům na důchody nesáhnou. Po prezidentských volbách ale pětikoalice obratem prosadila nižší valorizace penzí, přestože má státní rozpočet díky vysoké inflaci nebývalé příjmy. Podobně se vláda zachovala k pracovníkům ve školství. Hned po svém nástupu na konci roku 2021 zrušila schválené navýšení platů nepedagogických pracovníků, jako jsou školníci nebo kuchařky, a to přesně na Silvestra s účinností o den později od 1. ledna 2022. Po velkém tlaku byli politici pětikoalice nakonec donuceni těmto zaměstnancům škol platy od září zvýšit, ale navýšili je o mnohem méně peněz, než kolik měli původně obdržet podle Babišovy vlády.
V případě pedagogických pracovníků se Fialova vláda ve svém programovém prohlášení zavázala, že jejich platy udrží ve výši 130 % průměrné mzdy v ČR. Jak to dopadlo? Zatímco v roce 2021 pobírali pedagogové 119 %, v roce 2023 to má být už jen 110 %. A ve funglnovém vládním programovém prohlášení z letošního března se s původním závazkem vůči pedagogickým pracovníkům nepočítá vůbec. Nahradil ho slib, že 130 % dostanou výhradně učitelé.
Podobně dopadla novela zákona o pedagogických pracovnících, která měla garantovat finance na jejich platy. S touto myšlenkou přišli Piráti již v minulém volebním období. Přes opoziční poslanecký pozměňovací návrh prosadili do novely ustanovení, že na platy pedagogů půjdou finance, které odpovídají 140 % průměrné mzdy z předloňského roku. Před volbami vehementně kritizovali poslance ANO a ČSSD, že tuto garanci nechtějí schválit. V té době byly ovšem platy učitelů na úrovni 126 %, tedy nejvyšší od vzniku samostatné České republiky. Aktuálně mají učitelé jen 117 % průměrné mzdy.
Stejné znění paragrafu použilo Ministerstvo školství znovu v minulém roce. Rok vodili politici současné pětikoalice pedagogy za nos a tvářili se, že chtějí závazky vůči pedagogickým pracovníkům dodržet. V poslední možný den a hodinu, kdy šlo podávat k novele pozměňovací návrhy, ovšem poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL) načetl změnu, kterou připravil s kolegy Petrem Gazdíkem (STAN), Renátou Zajíčkovou (ODS), Pavlem Klímou (TOP09) a Jakubem Michálkem (Piráti). Jejich pozměňovací návrh původní garance financí na platy pedagogických pracovníkům prakticky ruší.
Opozice ani školské organizace neměly čas na tuto změnu vůbec zareagovat, což považuji od zmíněné pětice poslanců za obzvláště podlé. Kvůli bouři ve Sněmovně kolem valorizace důchodů toto téma bohužel zapadlo i v médiích. Po Pedagogické komoře, která na tento podraz upozornila jako první, se proti poslaneckému návrhu postavily i školské odbory, Unie zaměstnavatelských svazů nebo asociace ředitelů středních i základních škol, gymnázií, speciálních pedagogů a pracovníků pedagogicko-psychologických poraden. Vládní strany tímto postupem obešly sociální partnery. Vláda změnu neprojednala předem v rámci školské tripartity. Jedná se vlastně o porušení sociálního smíru. Na místě by tudíž bylo okamžité vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách i brzká stávka.
Nejvíce změnu odnesou asistenti pedagoga, jejichž platy jsou již nyní hluboko pod průměrnou mzdou. Jejich nástupní plat činí 25 040 Kč hrubého, ale protože většinou pracují na zkrácený úvazek, obvykle mají jen polovinu této částky. Další obětí budou vychovatelky školních družin, které začínají na 31 290 korunách, což je jen o tisíc korun více než aktuální nástupní mzda pokladních v Lidlu. Stejně jsou na tom učitelky mateřských škol, přestože mají stále častěji vysokoškolské vzdělání.
Nové znění příslušného paragrafu omezilo garanci financí ze všech pedagogických pracovníků jen na učitele. Ostrouhají tudíž i školní psychologové nebo speciální pedagogové. Místo 140 % bude garantováno jen 130 % průměrné mzdy. Ale nově není stanoveno, z jakého základu se bude vycházet. Vzniká tak legislativní paskvil, který je jen parodií na původní pirátský návrh, jehož součástí byla i nová tarifní tabulka.
Zkusil jsem se spočítat, jaký dopad by mělo nové znění zákona na učitelské platy, a doslova mi vyrazilo dech, že na tom učitelé budou ještě hůře než teď. Pokud by dané ustanovení již platilo, měli by v letošním roce učitelé v průměru skoro o 16 000 Kč méně než nyní. Naopak, jestliže by bylo v platnosti původní znění novely, dostali by v roce 2023 učitelé o 31 000 Kč víc. V případě schválení novely tedy hrozí, že si učitelé v příštích letech výrazně platově pohorší. Místo 130 %, které jim vláda slibuje v novém programovém prohlášení z března, by měli sotva 114 % průměrné mzdy v ČR. Je evidentní, že ho vláda neplní a ani nikdy nesplní…
Bude to taková smutná tečka za předvolebními sliby současné pětikoalice. Příslib, že učitelé dostanou 130 %, zazněl poprvé v roce 2003 z úst tehdejší ministryně školství Petry Buzkové. Letos tudíž slavíme jeho smutné 20. výročí. Zatímco Babišova vláda tento slib skoro splnila, Fialova vláda vrátila úroveň učitelských platů o několik let zpět. Navíc chce tento žalostný stav zafixovat přímo v zákoně. Kdo další přijde na řadu po pracovnících škol a seniorech, pokud tyto podrazy vládě projdou?
Komentář vyšel původně ve zkrácené verzi v tištěné MF DNES (10. 3. 2023) pod názvem Obelhali důchodce i pedagogy.
