Při zakládání blogu bylo potřeba, kromě informací o autorovi, přidat také fotografii. Požádala jsem manžela aby mne zvěčnil, pokud možno s Jaidou i Majdou. Udržet oba psy nějakou dobu v klidu zas nebylo tak těžké. Jejich ochotu spolupracovat výrazně posílily kousky párku, které jsem držela v ruce.
Bez komplikací se to ovšem neobešlo. Stačilo asi na 10 vteřin zvednout zrak. Majda dokázal mé nepozornosti mistrně využít. Zabořil hlavu do pytlíku s pamlsky a vysál ho do posledního kousku. Když se vynořil, byl samozřejmě požádán o vysvětlení.
"Já za to nemůžu. Jaida do mně strčil a já jsem spadl hlavičkou přímo do pytlíku. Ty pamlsky mi do tlamičky vlezly úplně samy. No vážně."
Jaida, jako obvykle velmi hlasitě, dal najevo svůj názor.
"Prý strčil jó. Takže chudáček chlupáček upad jó ? Se mi zdá, že mu budu muset brzy ukázat jak se pasou neposlušné krávy!"
Poučena studiem dostupných materiálů a také na základě pozorování v terénu, mám představu o tom, jak australáci pasou neposlušné krávy. Lze to popsat jednoduše jako "žduch, žduch, štěk, žduch, štěk, žduch, štíp, štěk, štěk...."
Bude třeba Jaidovi připomenout, že Majdu může pást pouze za přesně definovaných podmínek. A ty jsou následující:
- Majda mizí za obzorem.
- Majda současně předstírá hluchotu.
- Majda sice ještě nezmizel za obzorem, ale zahlédl velkého psa a chystá se za nim vyrazit.
