Zvěrozvěstové? (sv. Cyril a Metoděj)

Tak dlouho jsme si z toho jako děti dělaly šoufky, že se mi to plete dodnes. Vždycky se musím mohutně zamyslet, nadechout a a pozorně vyslovit ... VĚROZVĚSTOVÉ ... Správně!

Dnes je jejich den. I když jsme si kulaté výročí Cyrila a Metoděje minulý rok při jejich maxivýročí užili tzv. neurekom, pominout bychom je neměli ani letos. Vždyť patří k českým patronům. A zasloužili se o mnohé. Nejen o tu víru.

Nejdříve se v Soluni  narodil Michael (později Metoděj) kolem roku 815. Do úřednické rodiny v císařské službě. V jedenácti letech dostal bratra Konstatntina (později Cyrila).  Zdá se, že chlapci měli slovanskou matku, jelikož prý od dětství znali jazyk. Později se naučili i mnoho dalších. Dostalo se jim skvělého vzdělání v Konstantinopoli.  Michael nejdříve budoval úřednickou kariéru v Makedonii. Pak se vším kolem roku 850 praštil a odešel do kláštera. Začal žít jako mnich a konečně přijal jméno Metoděj.

Konstantin, pro svou učenost zvaný Filosof, mezitím stihl odmítnout slibný sňatek, přijmout svěcení a stát se knihovníkem. I on na nějakou dobu utekl do kláštera, pak ale začal učit. Vědy posvátné i světské. Byl tak chytrý, že se tím i proslavil. Pročež ho císař vyhmátl jako odborníka  a pověřil  misí k Chazarům, kteří žádali učence, co by se domluvil se Židy i Saracény, se kterými měli na Krymu problémy.  Cyril k sobě přibral Metoděje, nejen jako bráchu, ale hlavně jako lingvistu. Na Krymu pobyli delší dobu. Naučili se hebrejsky a ve volných chvílích hledali hrob papeže Klementa I., který tam zemřel ve vyhnanství. A našli. Dokonce ostatky odtransportovali do Konstantinopole. I misi vyjednavačů prý splnili.

A už na ně čekal další úkol. Velkomoravský kníže Rostislav požádal císaře Michaela III. o ...věrozvěsty (povedlo se!), kteří by uměli slovanský jazyk. Vypráskal totiž z Moravy protivné a nesrozumitelné francké kněze. Mise probíhala poněkud divoce, neboť Frankové se nechtěli vzdát a moravský lid je nechtěl.  A odnášeli to Konstantin s Metodějem. Tak se roku 867 bratři vydali do Říma, aby slovanskou řeč vymeldovali u papeže a postavili se proti tzv. trojjazyčníkům, kteří tvrdili, že chválit Boha možno pouze latinsky, řecky a hebrejsky. Povedlo se. Dostali něco jako schvalovací štempl pro staroslověnskou liturgii od papeže Hadriána II. Prý jim k tomu hodně pomohlo, že v Římě předali  ostatky sv. Klementa. A mohli se na Moravu slavně vrátit.

Jenže Konstantin onemocněl. Z posledních sil vstoupil do kláštera, přijal svěcení a nové jméno Cyril. Před smrtí dne 14. února 869 nabádal bratra, už biskupa, aby se na Moravu vrátil. Ten tak učinil už napřesrok. Při šíření slovanské liturgie mu ale neustále házeli klacky pod nohy nezničitelní frančtí misionáři. Došlo to tak daleko, že ho uvěznili. Metodějovi se podařilo z ťurmy dostat až v roce 873.  Ihned dal znovu dohromady skupinu pomocníků a žáků a jal se formovat a organizovat církev. A překládal a překládal. Evangeliář, Žaltář a Písmo svaté. Když Metoděj 6. dubna roku 885 zemřel, pokračovali v práci jeho žáci. A jeli jak fretky. Vznikla hlaholice, pak cyrilice a slovanská liturgie se šířila z Moravy na všechny strany.

Jako připomínku máme oba neobyčejné bratry i na Karlově mostě. Pozoruhodné sousoší vytvořil v letech 1928-1938 prof. Karel Dvořák. Je to nejmladší socha ze všech na mostě.

Já osobně ji mám moc ráda. Připadá mi krásná. Od dětství prostě jihnu, když vidím luzné slovanské děvy a švarné junáky s copy. Asi se na mně podepsalo, že táta před mým narozením po sto první četl Staré pověsti české, svou Bibli.  A o mém jméně tak bylo rozhodnuto. I když se kolem Cyrila a Metoděje asi žádné Šárky nemotaly, stejně je považuju tak trochu za své patrony...

Literatura : Rok se svatými (Schindler, Schauer);

Všichni moji svatí na :

http://sarkabayerova.blog.idnes.cz/r/76155/O-svatych-trochu-jinak.html

ti speciální z Karlova mostu na :

http://sarkabayerova.blog.idnes.cz/r/64999/Svati-na-Karlove-moste.html

a ještě orlojoví:

http://sarkabayerova.blog.idnes.cz/r/64997/O-apostolech-z-prazskeho-orloje.html