Znojmo, jak jsem ráda, že jsem tě neviděla dvojmo!

Neboť jsem z tebe byla úplně trojmo! Co tím chci sdělit? Že se mi na jihu Moravy vážně moc líbilo...

První panorama, které se nás vykouklo po příjezdu - znojemská přehrada.

A z druhé strany kostel archanděla Michaela. Postavili ho na místě slovanského pohanského rejdiště. Zřejmě pokus o zlomení profláknuté magie. 

Génius loci ale stejně přetrval. Možná - paradoxně - něco přidali i jezuité. Tohle je Jezuitská ulice...

Stopy gotiky na barokním kostele.

Deska na kostele sv. Archanděla Michaela...

... a její detail. Prehistorická rybí ploutvička v kameni.

Ulička, která mě chytla za srdce. Jmenuje se "Veselá". Kdysi tu bývala židovská čtvrť...

... a Veselá ulice z druhé strany...

Detail půvabné znojemské dlažby, která sice likviduje Pražákům nohy...

... ale přesto pomáhá. Spolehlivě vás přivede ke znojemskému skvostu - rotundě sv. Kateřiny, která původně patřila Panně Marii.

Tady je v celé své kráse. Vevnitř se samozřejmě fotit nesmí, a tak jen písemně - fresky uvnitř prostě musíte vidět. Dýchne na vás 12. století. Snad budete mít štěstí jako my - mikroklima nám bylo nakloněno. Vstup je totiž pod přísnou kontrolou různých čidel. Za necelou hodinu po naší návštěvě už byla rotunda nepřístupná.

Výhled z hradu...

... třeba i na mírně nadčasový znojemský dům

... na Dyji a Loucký klášter...

... kostel sv. Mikuláše s kaplí sv. Václava...

...nebo do podhradí, kterému se odnepaměti říká Jáma. Zrovna tam nádherně kvete vistárie.

A teď nakoukneme do znojemských uliček...

...  i ulic ...

...jelikož je jedna hezčí než druhá.

A domy v nich taky.

Jako třeba tenhle...

... nebo tenhle - historicky první obchodní dům ve Znojmě!

Někde ta krása dokonce skoro vykvetla. I když je trochu zašlá. To už jsme ale zabrousili do detailů, které budou příště...