Znojemské detaily

Některá místa v sobě maji tolik kouzla, že jeden blog nestačí. A tak  - po včerejším seznamovacím kole - dodávám i koukavé jednotlivosti, které dělají Znojmo Znojmem.

...kousek hradeb u kostela sv. Archanděla Michaela...

...jen tohle zůstalo z kláštera klarisek nedaleko rotundy sv. Kateřiny...

Miluju průhledy. Uliční obzvlášť...

Odtud se "fárá" do proslaveného znojemského podzemí...

...a jsme tam. Tajemno všude vůkol...

...průhled komínem (kdovíkam)...

...krása podzemní nerostné žíly...

... a nadzemní půvab drobné vegetace snoubící se s historií...

...neznámý rozverný hošík z jedné domovní fasády...

...a další hošík, tentokrát z hradu. Přijde mi ale takový známější. Že by Jan Kraus v jedné ze svých dětských rolí?

I na ulici je na co koukat...

... a někdy i v patiu restaurace, kam jdete na oběd. Tohle je mrňavá kosí slečna, kterou překvapila nutnost samostatného života. Asi.

Její dva bráškové už totiž odletěli. No a tuhle holku, línou a macatou,  už dva dny zaměstnanci restaurace vynášejí zpět do hnízda na střeše. Ona ale zase splachtí dolů. Uštvaná a hubená máma ji pořád krmí jako šílená...

...a stále doufá, že se "otesánek" naučí konečně létat na delší vzdálenosti než ze stolu na stůl a na židli. V to věří i čísníci, kteří drží ochranné hlídky a hlavně po rozežraném mrněti uklízejí označkovaný venkovní nábytek. No, snad se to povede...

A zase něco z hradu. Jan Nepomucký s Rotundou sv. Kateřiny a pivovarem...

Důstojní lvi v důstojné pozici ...

...ale z jiného pohledu to může vypadat i poněkud nedůstojně...

Historické Znojmo na střeleckém terči

Portrét neznámé dámy se zajímavou vegetací na kloboučku

A takhle švarní prý kdysi bývali Znojmáci...

...a sličné Znojmačky tehdy nosily opravdu slušivé kokrhele.

A teď něco z krásy kostelové. Tohle je klenba ve sv. Mikuláši...

...kde taky opatrují ostatky jednoho ze "zmrzlých" - sv. Bonifáce...

Sv. Roch, jeden z patronů Znojma, ve velmi naturalistickém barokním pojetí. Tradičně dramaticky ukazuje morovou ránu na svém stehně.

...malý dotek Byzance...

A tohle je slavná znojemská Chlebová Madonna. Pozdně gotická soška, o kterou se zasloužila manželka rakouského generála Gallase. V hrůzách třicetileté války našla madonku pohozenou v kostele popleněném Švédy. Vzala si ji domů a postavila na skříňku, kde se uchovával chleba. Přesto, že přišel velký hlad, u Gallasů chleba nikdy neubývalo. A tak se začalo věřit, že je soška zázračná.

Podobnou kazatelnu jsem ještě nikdy neviděla. Žádná moderna - je vrcholně barokní z roku 1760. 

A na závěr se vrátím k jednomu symbolickému detailu, který Znojmo proslavil nejvíc. Rotunda sv. Kateřiny, samozřejmě. Následující obrázek, který namalovala žákyně jedné z místnich škol, jsem objevila na výstavě na hradě. A tolik se mi líbil, že z něj udělám i symbolický konec svého vyprávění o krásném městě Znojmě...