Že by měl Jan Hus předchůdkyni?

A dokonce ženskou? Sice možná modré krve, ale její královský původ církev ani inkvizici neohromil.

Ba právě naopak. Když se její kult nebezpečně rozjel, dominikáni si na její stoupence hned a razantně došlápli.

Prý přišla do Itálie z Čech. Údajně se jmenovala Felix, tedy česky Blažena, ale proslavila se hlavně pod jménem Vilemína (Guglielma). A jelikož mne záhada kolem ní fascinuje už dlouho, tak si na ni dnes "došlápnem" taky.

Údajně byla vlastní sestrou sv. Anežky České. Tedy dcerou Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské (vlevo dole). Ti měli celkem devět dětí. Blažena/Vilemína se měla narodit rok před Anežkou, tedy 1210. Tuto informaci uvádí i Palacký (proč, o tom později). O Vilemínině životě v Čechách není nic známo. A tak se usuzuje, že asi byla vdaná nebo žila nějakou dobu jako řeholnice. Jiný osud většinou princezny neměly. A jelikož do Milána dorazila Vilemína se synem, domnívají se badatelé všeho druhu, že ho buď měla z manželství nebo k němu přišla nějak  "bokem". Pak by ji ovšem jako jeptišku vyhodili z kláštera nebo by odešla sama. A cizina by jistila únik a jistou "anonymitu".

Každopádně se ví, že do Milána přišla Vilemína kolem roku 1260 už jako starší žena. Prakticky hned se stala středem pozornosti. Uzdravovala nemocné, pomáhala chudým a prý dělala zázraky. Především jako léčitelka. Také proslula coby myslitelka a kazatelka. Proto se o ni párkrát zajímala inkvizice, ale nedostala ji. O to více Vilemíně lidé naslouchali. Například, když o sobě prohlašovala, že její vlastní tělo a tělo Ježíšovo jedno jsou a že je tedy zhmotněný Duch Svatý (ty vogo...). Ovšem jedním dechem vždy dodávala, že je obyčejnou ženou a nechce být považována za svatou. Začalo se o ní říkat,  že je dcerou české královny Konstancie Uherské. Vilemína sama se tak prý nikdy neprezentovala. Zajímavé je to, že nikdy nebylo zmiňováno jméno královského otce.

Tady si hodíme malou odbočku. Podle současného významného historika prof. Žemličky, je vše výše uvedené mírně prapodivné. Že by královská dcera přicestovala do Itálie sama bez doprovodu a dělala kolem sebe vlny náboženského sektářství? Podle něj šlo spíš o dobře informovanou podvodnici, která měla povědomí o Čechách a použila je ke svému zviditelnění. Nebo si zafabuloval někdo z jejího blízkého okolí. Konec doplňující odbočky.

Vilemína se později stala laickou sestrou v cisterciáckém klášteře v Chiaravalle (nahoře). A když zemřela (snad 24.8. 1281), její stoupenci ji v konventu pochovali. A učení sekty se rozvíjelo dál s neuvěřitelnou dynamikou. Lidé totiž uvěřili, že Vílemína byla inkarnací Ducha Svatého. Zřejmě šlo také o velice vydařený pokus o návrat ženského principu do křesťanství.*/ Tohle všechno už církev -  hlavně inkvice - nevydýchala.

Necelých dvacet let po Vilemínině smrti (1300) začal monstrproces s tzv. vilemínity (nahoře). Dominikáni z něj pořídili důkladné záznamy. A ty v roce 1676 použil pro svou disertační práci jistý Puricelli. Na jeho spis po letech narazil Palacký. V italských knihovnách - při svých rešerších pro české dějiny. Záznamy obsahovaly i výpověď jednoho z obviněných sektářů jménem Andrea Saramita. Ten Vilemínu osobně znal a také se o ní - zřejmě v rámci mučení - dost podrobně rozpovídal. Právě on uvedl, že mu Vilemína řekla, že se kdysi jmenovala Felix. Také tvrdil, že jde o dceru královny Konstancie Uherské. A dominikáni vše zapsali. Takhle tedy Palacký tuhle "novou" českou princeznu objevil. A zmiňuje ji jako Vilemínu Českou, jelikož Puricelli ji tak vé práci pojmenoval - Guglielma la Boema. A ta Blažena? Palackého český ekvivalent jména Felix.

Zpět z neplánované odbočky č. 2 k již zmíněnému procesu se sektou v roce 1300. Souzeni byli všichni. Mezi hlavními obviněnými byli Andrea Saramita a Vilemínina pokračovatelka Maifreda da Pirovano, kterou vilemínité prohlásili za papežku. Zřejmě proto se v 15. století dostala na slavné tarotové karty Visconti-Sforza (vlevo). Samozřejmě a právě jako papežka.

Zkrátím to. Kult byl pro církev tak nebezpečný a rozjetý, že většina představených i členů byla odsouzena už v září roku 1300. Andrea Saramita a Maifreda da Pirovano byli upáleni. Vyvázli jen členové knížecí rodiny Visconti, protože na to měli. Prostě se vyplatili...

Ale z koho měla inkvizice největší vítr, byla Vilemína. Jelikož se pořád tvrdilo, že měla na těle pět ran Kristových, že sice zemřela tělesně, ale její božská podstata vůbec ne. Stále se čekalo, až vstane z mrtvých a vystoupí na nebesa. Úspěšně se léčilo směsí vody a vína, ve které kdysi omyli Vilemíno tělo a na její hrob se pravidelně chodilo se svícemi. A světily se tam hostie.

Není se tedy co divit, že byly její ostatky vykopány, spáleny na hranici a že byla Vilemína prohlášena za kacířku. In memoriam.

Jak vidno, její památku se vymazat nepodařilo.  Dodnes se o Vilemíně diskutuje, píší se o ní vědecká pojednání a disertace. Hloubá se, kdo byla, odkud byla a zda byla doopravdy princezna. Česká nebo anglická? Neboť i takové podezření se vyskytlo.

Její vyobrazení dodnes existují. Především jde o fresky.   Na té vpravo z kostela v Brunate (Como) žehná Vilemína papežce Maifredě. Vedle klečí Andrea Saramita.

Zdá se, že Vilemínin kult dokonce překročil i hranici. Jelikož v bavorském kostele v Urschallingu je zpodobnění Svaté Trojice (viz nahoře pod titulkem). Mezi Bohem Otcem a Bohem Synem je Duch Svatý se ženskou tváří. Prý je to Vilemína. Dost silná káva z hlediska církevního, řekla bych...

Musela to být charismatická osobnost tahleta Felix-Blažena-Vilemína. Ať už byla jakékoliv národnosti. Paradoxně si v klidu umřela a teprve poté se její učení rozjelo se vší silou. 

A někteří se jí tak báli, že ji dokonce upálili za mrtva...

*/ V této souvislosti doporučuji podívat se na obraz  Svaté Trojice (úplně nahoře vpravo) očima Dana Browna. Z hlediska symbolů. Ženský znak ve tvaru V je i tam… :-) 

Fakta ověřena na: tarotarcano21.com (+ obrázky); Vilemína z Milána a její stoupenci (Lenka  Stará);