Zapomenutá peruánská móda, která by se občas šikla

Limské "tapadas". Zakryté. V Peru jasná věc a neoficiální symbol nejen barokního místokrálovství, ale i hlavního města.   U nás se o tapadas moc neví. Škoda.

Tahle móda trvala v Limě neuvěřitelných tři sta let, a tak je trocha historického úvodu nutná.

Všechno se spustilo v roce 1560, kdy se limské ženy začaly hodně zvláštně oblékat. Kde měl velmi koketní model původ, o tom se diskutuje dodneška. Mluví se o dvou variantách. Španělsko-maurský, tedy islámský vliv nebo neštovice. Druhá verze je zřejmě pravděpodobnější. Možná si nějaká zoufalá bývalá kráska jednou zakryla poďobanou tvář a už to jelo.

Církvi, hlavně limským arcibiskupům, se ale tahle móda vůbec nelíbila. Ze ženy na veřejnosti koukalo jen jedno oko a ještě ke všemu byla součástí tohoto zpropadeného outfitu sukně saya, která velice sexy způsobem podtrhávala křivky boků a končila těsně nad kotníčkem. Pokrývka hlavy manto zase byla dokonalým prostředkem svádivé koketerie. Jen si to, chlapi, představte: v šestnáctém století kolem vás prošla zakrytá žena, zahleděla se na vás hluboce jedním okem, na chvilku popustila manto a ukázala hezkou tvářičku. Vzápětí se jako šíleně lekla, opět se zakryla a odkvačila. Kdo by se neohlédl a připravil se tak o pohled na svádivý kotníček a vlnění boků v dráždivé sukni saya ?

Pročež došlo k několika zákazům. Církev oděv opakovaně označovala za bezbožný a hříšný, ale limské ženy se vždycky vzbouřily. Pověst vypráví, že jednou se do sporu zamotal i místokrál a arcibiskupa v jeho rozhodnutí podpořil. Ženy tehdy vyšly do ulic jako jeden muž a zákaz nezákaz, všechny zakryté. Když místokrál zjistil, že demonstraci vede jeho vlastní žena, raději své rozhodnutí přehodnotil a údajně přemluvil i arcibiskupa. Holt i místokrál chce mít doma klid.

Tapadas vytlačila až rozpínavá francouzská móda v druhé polovině devatenáctého století. Symbol limského feminismu a velmi svérázného pojetí svobody oblékání se vytratil, ale vzpomíná se na něj dodnes.

Někdy si říkám, že by bylo fajn, kdyby něco takového přišlo i sem. Každá ženská má dny, kdy by bodl manto. Zakrytá, ale chic!

Upřímně řečeno, já občas zatoužím i po burce ...