Vražedkyně

Ženská s temnou pověstí. Tchyně jí natolik lezla na nervy, že na ni poslala dva vrahy. A tím navěky proslavila sebe i ji.

Mordýřka se jmenovala Drahomíra a dodnes straší v Praze na Pohořelci. Prý tam za temných nocí jezdí na ohnivém voze a hřímavě volá: Bude zle! Bude zle! A pak se propadne pod zem v místech, kde vyjela. A proč to dělá? Protože je prokletá.

Drahomíra ze Stodor se narodila kolem roku 890 jako knížecí dcera z kmene Havolanů. U nás se jim říká - podle jejich hradiště - Stodorané. Šlo o Polabské Slovany, kteří patřili ke kmenovému svazu Luticů. Havolané sídlili v dnešním Braniborsku, tudíž poměrně blízko Čechů. No a Drahomířini Stodorané byli údajně z oblasti Žatecka. Traduje se, že šlo o urputné a zatvrzelé pohany. A že přijali křest až vlivem Přemyslovců. Ale zřejmě to nebylo až tak dramatické. Spíš zapracovaly pověsti, jelikož se u nás kdysi moc líbilo, že jsme taky někoho kristianizovali my. A hlavně tak brzo. Když už jsme u těch pochybností, tak vězte, že není jistý ani původ Drahomíry. Uvažuje se totiž, že by ono zmíněné hradiště Stodoranů mohlo být i na jihu Čech. Tedy tam, kde sídlili Doudlebové. Prý Kosmas geografické informace poněkud popletl, a jeho omyl se pak táhl historií a kronikami. To jen tak na okraj...

Jasné ale je, že se Drahomíra kolem roku 906 provdala ze přemyslovského kněžice Vratislava. Čímž se šestnáctiletá dívka dostala do nóbl rodiny. Podmínkou sňatku byl samozřejmě křest. Jak také jinak, když za tchýni dostala pozdější sv. Ludmilu. Tehdy ještě ovšem Drahomíra netušila, že ke kanonizaci zmíněné svaté přispěje hlavně ona ...

Drahomíra měla s Vratislavem, který se stal knížetem v roce 915, sedm dětí. Z nich se nejvíce prosadili dva synové: Václav a Boleslav. Oba pozdější knížata, ale jen jeden z nich mučedník a svatý. Ten druhý se totiž stal jeho vrahem, jak známo...

Když roku 921zemřel kníže Vratislav ve válce, která se rozjela po uherském nájezdu do Čech, začaly vztahy mezi Drahomírou a Ludmilou mohutně skřípat. Kmenové shromáždění totiž rozdělilo moc mezi obě kněžny. Ludmila dostala na starost výchovu obou výše zmíněných synů, jelikož se o ně už dávno pečovala v rámci vzdělání a víry. Drahomíra zastupovala zájmy svých synů politicky.

No a tady narazila kosa na kámen. Čechy byly vždy na straně Bavorska. Jenže po roce 921 se mezinárodní situace zhoupla v souvislosti s uznáním královského titulu Jindřicha I. Ptáčníka. Politická a církevní moc se začala přesouvat do Saska. Drahomíře se to líbilo, Ludmile ne. Spory se vlekly, až Drahomíra ztratila trpělivost a poslala na Ludmilu vrahy. Byli z její družiny a byli to Vikingové. Jmenovali se Tunna a Gommon. No a tihle dva seveřané 15. září roku 921 Ludmilu na Tetíně uškrtili jejím vlastním závojem. 

A z Drahomíry byla rázem regentka. Za nedospělého Václava vládla do roku 925. Když se budoucí světec ujal knížecí moci, hned matku přemístil do vězení na Budči. Dokonce se uvádí, že Václav Drahomíru na nějaký čas vyhnal i ze země. Prý mu usilovala o život.

Po nějaké době se mohla Drahomíra vrátit zpět na knížecí dvůr. Prý tehdy jako pokání založila kostel sv. Michala na Tetíně. Jak to bylo dál, se jen odhaduje. Zdá se, že Drahomíra žila na hradišti svého syna Boleslava, tedy v dnešní Staré Boleslavi. Legendy uvádějí, že byla dokonce svědkem zavraždění svého syna Václava v roce 935.  A jelikož byla na jeho straně, šel údajně Boleslav i po ní. A tak prý Drahomíra - kněžna, matka, vražedkyně a kajícnice - utekla na východ k Charvátům a tam její stopa mizí…